Theresa Mayová: „Ocelová“ premiérka a žena v čele brexitu | info.cz

Články odjinud

Theresa Mayová: „Ocelová“ premiérka a žena v čele brexitu

Přesto, že se Theresa Mayová profilovala jako politička, která by ráda viděla Británii uvnitř Evropské unie, musela se po nástupu do premiérského křesla chopit jejího vyčleňování. Jak se Mayová dostala do čela jedné z nejvlivnějších zemí světa?

Ministerskou předsedkyní se Mayová stala v červenci 2016. V premiérské funkci i v křesle vůdce konzervativců vystřídala Davida Camerona, jenž odstoupil po referendu o brexitu, ve kterém Britové v červnu 2016 dali sbohem Evropské unii a které Cameron osobně vyhlásil. Po "železné lady" Margaret Thatcherové se Mayová stala druhou premiérkou v dějinách Británie. Do svého příchodu do čela vlády byla od května 2010 ministryní vnitra.

Theresa Mayová a nevyhnutelný brexit

Před nástupem do premiérského křesla sice byla pro členství v EU, ale držela se stranou kampaně. Poté opakovaně prohlásila, že výsledek referenda je jasný a že brexit je nevyhnutelný. Odmítla přitom výzvy k uspořádání nového hlasování. Poté ji ale čekalo náročné jednání, kdy se musela potýkat s odporem i ve vlastní straně.

Loni se Mayová rozhodla vypsat předčasné volby ve snaze posílit svou pozici před jednáním o odchodu země z Evropské unie. Konzervativci sice vyhráli, přišli ovšem o většinu v Dolní sněmovně. Ve stejném měsíci začalo vyjednávání Londýna a Bruselu o podmínkách brexitu.

Letos v červenci Mayová představila takzvaný plán z Chequers, vládní brexitový plán, který hodlal zachovat více obchodních vazeb na EU, především volný pohyb zboží. Vládní zastánci takzvaného "tvrdého" brexitu, tedy úplné odluky od unijních struktur, jej označili za příliš měkký; kvůli sporu ohledně plánu z Chequers poté odstoupili ministr zahraničí Boris Johnson, ministr pro odchod z EU David Davis a jeho první náměstek pro brexit Steve Baker. Mayová se poté sama ujala vyjednávání s EU. Další demise (ministr pro odchod z EU Dominic Raab a ministryně práce Esther McVeyová) následovaly poté, co vláda podpořila návrh dohody o brexitu připravený britskými a unijními vyjednavači. Proti plánu Mayové na tzv. měkký brexit se také postavilo na 80 konzervativních poslanců.

Mayová začátkem prosince varovala, že ve hře je stále možnost, že Británie z EU vůbec neodejde. Pokud dohodu, kterou vyjednala s Bruselem, poslanci neschválí, může podle ní země odejít zcela bez dohody, ale může také v EU zůstat. Soud EU poté potvrdil, že Británie může jednostranně stáhnout svůj záměr odejít z unie. Mayová se 10. prosince kvůli vnitropolitickým neshodám rozhodla odložit hlasování Dolní sněmovny o brexitové dohodě. Problém pro velkou část britských politiků představuje hlavně takzvaná pojistka týkající se režimu na irské hranici. Mayová o situaci dále jednala s předními partnery Evropské unie, kteří zatím dali najevo, že se kvůli britskému vnitropolitickému dění nechystají už domluvenou dohodu o brexitu znovu otevírat.

Diplomatická roztržka s Ruskem

Kromě brexitu musela Mayová řešit otravu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije nervovým jedem na jihu Anglie letos v březnu, ze které Británie obvinila dva údajné příslušníky ruské vojenské rozvědky GRU. Británie poté vypověděla přes 20 ruských diplomatů a další ruské diplomaty v rámci solidarity vykázala řada dalších zemí včetně ČR.

Kritice Mayová čelila po požáru výškové budovy Grenfell Tower v Londýně, při kterém loni v červnu zahynulo 72 lidí. Mayová po požáru sice krátce navštívila místo tragédie a poděkovala hasičům za jejich práci, ale skutečnost, že se hned nesetkala s přeživšími a příbuznými, kteří pátrali po svých blízkých, vyvolala vlnu kritiky. Letos se za svůj přístup částečně omluvila.

Mayová se narodila 1. října 1956 jako Theresa Brasierová, rodiče záhy přesídlili do Oxfordshiru. Budoucí ministryně vnitra vystudovala geografii na Oxfordu. Tehdy se seznámila se svým manželem Philipem, nyní investičním bankéřem, a to na taneční party pro studenty. Děti nemají. Pár seznámila jejich společná kamarádka - studentka na výměnném pobytu Bénazír Bhuttová, pozdější pákistánská premiérka, zavražděná v roce 2007.

V 70. a 80. letech Mayová pracovala ve finančnictví, například v centrální bance. V letech 1986 až 1994 byla členkou městské rady v jednom z londýnských obvodů. V roce 1997 ji zvolili do parlamentu, v letech 2002 až 2003 byla jako první žena v historii výkonnou předsedkyní Konzervativní strany. Působila v několika stínových vládách.

V květnu 2010 se stala ministryní vnitra a pro záležitosti žen a rovné příležitosti. Ve své straně patřila k frakci modernizátorů mluvících o nutnosti změnit politiku konzervativců směrem k většímu zastoupení menšin a žen. Od roku 2012 byla už jen ministryní vnitra. "Tvrdá jako ocel" - tak o ní podle britských médií hovořili její spolupracovníci.

První velkou zatěžkávací zkouškou prošla Mayová hned první měsíc ve funkci, po střelbě v hrabství Cumbria, při které zahynulo 13 lidí. V srpnu 2011 musela čelit nejhoršímu pouličnímu násilí od 80. let v Londýně, a průběžně se potýkala s migrační krizí. Na jednáních EU vždy hájila politiku své vlády, která byla proti rozdělení uprchlíků do zemí unie podle kvót. Kritiku unijních představitelů vyvolaly v roce 2015 její výroky, že běženci zachycení na moři by měli být vraceni zpět i proti své vůli.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud