Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ti, kdo zůstali: Příběhy mladých Venezuelanů, kteří navzdory bídě odmítli odejít za lepším

Ti, kdo zůstali: Příběhy mladých Venezuelanů, kteří navzdory bídě odmítli odejít za lepším

Není jídlo, nejsou léky. Inflace je ve Venezuele nejvyšší na světě a míra kriminality tváří v tvář brutální chudobě roste již dvě dekády. Podle prezidenta Nicolase Madura za to může Západ a kapitalistické živly, ekonomové kontrují, že na vině je spíš jeho socialismus v praxi. Ať tak či onak, ze země nyní utíkají statisíce lidí; do New Yorku, Limy, Bogoty či Madridu. O to silnější jsou však příběhy lidí, kteří se rozhodli dobrovolně zůstat a zvolili si Caracas za svůj domov.

„Mladí lidé dnes na sobě cítí enormní tlak, aby vystudovali a co nejrychleji se dostali ze země. To je vše, co v posledních měsících slyšíte,“ říká dýdžejka Mabe reportérovi deníku New York Times. „Noviny a televize pořád jenom papouškují, že tady na nás žádná budoucnost nečeká. To je ale blbost. Já to vidím jinak a proto tu zůstávám,“ dodává Mabe jen den poté, co jí zloději na ulici ukradli její auto. Když redaktor její příběh sepíše, žádá noviny, aby jeho jméno raději neuváděly jeho jméno. Cítí, že by to pro něj nebylo bezpečné.

Že život v zemi dnes není jednoduchý, se shodnou snad všichni Venezuelané. Nepokoje jsou stále častější, regály naopak prázdnější. Oficiální směnný kurz bolívaru vůči americkému dolaru je sice 10:1, na černém trhu ale americkou měnu neseženete pod dva miliony. To vše ve smutném kontextu země, která vlastní největší zásoby ropy na světě.

„Ti, kteří zůstali, se snaží protlouct životem. Jasně, není to nic jednoduchého. Ale jde to,“ tvrdí odhodlaně Yarua Camagniová, profesionální tanečnice. Jedním dechem ale připouští, že lidé se dnes musejí mnohem více soustředit na zabezpečení základních potřeb před uplatňováním vlastní kreativity.

Své o tom ví třeba i Carolina Jimenezová, mezinárodní šampionka v bojovém umění MMA. Aby se loni mohla zúčastnit prestižní soutěže bojovníků v Polsku, musela spustit crowdsourcingovou kampaň. Naštěstí uspěla a na náklady na cestu se jí složila veřejnost. Jimenezová se ale snaží soustředit na pozitivní přínosy současné Venezuely. „Být atletem ve Venezuele znamená přístup k ohromnému množství zdejších kvalitních trenérů. Doslova každý den můžete trénovat s šampionem v boxu, wrestlingu nebo jiu-jitsu.“

Ne všichni ale sdílejí takovou perspektivu. Podle pozorovatelů je exodus Venezuelanů do okolních zemí srovnatelný třeba se situací v Sýrii. Celková čísla Organizace pro migraci tvrdí, že za poslední dva roky zemi opustil milion lidí, stovky tisíc utekly ještě dříve. A jen za poslední půlrok do sousední Kolumbie odešlo čtvrt milionů lidí a proud neustává. 

„Úroveň migrace je srovnatelná se Sýrií nebo s Bangladéší,“ přiznává pro Washington Post Tomás Páez, expert na imigraci z venezuelské univerzity.

Proč mladí lidé ve Venezuele zůstávají? „Můj sen by bylo někam vycestovat a vydělat dost peněz na to, abych se mohl vrátit a žít si bez starostí. Všechno je ale v poslední době velmi komplikované,“ krčí rameny oděvní návrhář z Caracasu Juan Ramos.

Souhlasí, že naděje se v zemi hledá jen velmi obtížně. Prezident Maduro minulý měsíc ve sporných volbách obhájil svůj prezidentský mandát i na další období a nic nenasvědčuje tomu, že by zemi, kterou on a jeho předchůdce Hugo Chávéz přivedli k bankrotu, chtěl doopravdy pomoci postavit se zpět na nohy.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1