Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ticho po bitvě: Demokraté hodnotí debakl, Obama odevzdává klíče

1080p720p480p360p240p

„Střídání stráží“ po dvou funkčních obdobích demokratického prezidenta USA dává smysl. Demokraty ale zastihlo nepřipravené a odhalilo šrámy uvnitř strany. 

Američtí Demokraté mají problém: měsíce předvolební euforie vystřídala zdrcující prohra. S Donaldem Trumpem – byznysmenem bez větší politické zkušenosti – přitom neprohrál jen tak někdo. Větší eso než Hillary Clintonovou strana jen těžko mohla nabídnout. Teď klíčová postava Demokratů nechtěně odhaluje, že ve straně není vše v pořádku. 

Demokraté přišli o Bílý dům a o vliv na zahraniční politiku. Nemají pod kontrolou Kongres a v klíčových otázkách, jako je doplnění Nejvyššího soudu, který spoluurčí podobu USA na další roky, budou tahat za kratší konec.

Úměrně tomu roste napětí uvnitř strany a hlasy, které upozorňují, že se špičky partaje přepočítaly, nabírají na síle. „Politika vedení – ať už na úrovni Senátu nebo na národní prezidentské úrovni – nestačila. Musíme se hodně zamyslet nad tím, jak k záležitostem přistupujeme, a které kandidáty postavíme,“ cituje server Politico názory dlouholetého poradce strany.

„Strana je v období chaosu.“
Dlouholetý stratég Demokratů z okolí Bernieho Sanderse

Krize demokratů a konec Clintonové?

Mlčení, které se z nejvyšších kruhů rozhostilo do dalších úrovní strany, podtrhuje otázku, která zatím zůstala bez odpovědi: „co vlastně bude s Hillary Clintonovou dál?“

Hillary Clintonová
Narodila se 26. října 1947 v Chicagu do rodiny republikánského obchodníka. Vystudovala politické vědy a práva na Yaleově univerzitě, kde se potkala se svým budoucím manželem Billem Clintonem. Jako právnička pracovala až do roku 1993, v té době se také zapojila vyšetřování aféry Watergate. Po zvolení Billa Clintona prezidentem se stala první dámou USA. V letech 2001 až 2009 působila jako senátorka za stát New York. Během jejího funkčního období coby ministryně zahraničí, zahájila jako vůbec první vysoký diplomat oficiální rozhovory v Barmě, z funkce odešla v roce 2013. Zdroj: ČTK
Kariérní politička se v den voleb odmlčela a před kamery předstoupila s několikahodinovým odstupem. Promluvila „jen“ o respektu k volbám a o smíru ve společnosti. Svoji další kariéru taktně přešla. Výsledky ale jasně naznačují, že některé voliče Demokratů už tvář a myšlenky bývalé první dámy nelákají. A úměrně tomu klesá její politická cena. 

A co Bílý dům?

Podobně napjatý je svět v případě prezidenta Baracka Obamy. Kam zamíří po osmiletém úřadování v Oválné pracovně? Je mu 55 let a do důchodového věku mu desetiletí zbývá. A je zvyklý na vysoké tempo. Někteří od něj čekají například sepsání pamětí, které mají automaticky zaručený úspěch. Jiní jeho roli můžou vidět v pozici poradce jeho ženy Michelle – pokud by vyslyšela hlasy volající po jejím vstupu do politiky. To se ale první dáma zdráhá udělat.

Dva měsíce politického vzduchoprázdna

Všechny úvahy okolo Obamovy budoucnosti jsou ale zatím trochu předčasné. Prezidentem zůstává do inaugurace Donalda Trumpa, což bude 20. ledna. Proces předávání úřadu už ale započal. A i když bylo první setkání na první pohled tradiční, pozornější zkoumání odhaluje rozdíly oproti minulosti.

Jeden končí, druhý nastoupí. Ruce si podali bez úsměvů.Jeden končí, druhý nastoupí. Ruce si podali bez úsměvů.autor: Reuters

Oba politici nakonec vynechali obvyklé společné fotografování, při kterém se úsměvy (jakkoli upřímnými) zpravidla nešetří. Ještě výmluvnější jsou ale snímky se zaměstnanci Bílého domu:

V Bílém domě veselo nebyloV Bílém domě veselo nebyloautor: Reuters

Emoce v Bílém doměEmoce v Bílém doměautor: Reuters

Tíha vládnutí

Donald Trump jistě ví, že být prezidentem není hračka. A dobře si uvědomuje, co roky vlády udělaly s Barackem Obamou. Z energického muže se proměnil v někdy trochu zarmouceného člověka s rozvážnějším a méně strhujícím projevem:

1080p 720p 480p 360p 240p
Proměna Baracka Obamy

První setkání obou mužů bylo spíše formální, došlo ale i na závažná témata. Trumpův tým vyzývá Obamovu administrativu, aby nedělala razantní kroky a dovládla, aniž by učinila rozhodnutí v zahraniční politice.

Co chystají USA v Evropě?
Washington hodlá v souvislosti s chováním Ruska do února příštího roku vyslat na východ Evropy na žádost evropských členů NATO obrněnou brigádu. Téměř 5 000 vojáků by mělo být rozmístěno v Pobaltí, Polsku, Rumunsku a Bulharsku.

„Nebylo by to jen kontraproduktivní, ale vysílalo by to také zmatečné signály navenek,“ poznamenal jeden z Trumpových poradců.

Jednat se může o mezinárodní transpacifickou a transatlantickou dohodu, vojenské aktivity na Blízkém východě nebo v Evropě a s tím související vztahy s Ruskem, které Trump hodlá narovnat. Mluvčí Pentagonu ale uvedl, že Spojené státy teď bez ohledu na strategii nově zvoleného prezidenta na plánu posilování své vojenské přítomnosti v Evropě nebudou nic měnit.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1