Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Tikající bomba v Německu: Hackeři mají už dva roky v rukou citlivá data politiků

Tikající bomba v Německu: Hackeři mají už dva roky v rukou citlivá data politiků

Po amerických prezidentských volbách se po celém světě mluvilo o pravděpodobném zapojení ruských hackerů do ovlivnění tamějších výsledků. Ovlivňování se teď bojí i Němci v souvislosti s plánovanými podzimními volbami do parlamentu. Ve hře jsou proruští hackeři i redakce deníku NewsFront.

S blížícím se termínem podzimních voleb obchází Spolkovou republiku strach z ovlivnění jejich výsledků třetí stranou. Deník Zeit v rozsáhlém materiálu přesně popisuje rizika, kterým je země vystavena. Vládní počítače jsou sice v současnosti pečlivě zabezpečené, před dvěma lety se ale hackerům podařilo uskutečnit útok, při němž se jim dostaly do rukou citlivé dokumenty čtrnácti čelních politiků z Bundestagu.

Celkem se jedná o 16 gigabytů dat, která se zatím nedostala na veřejnost. V Německu se tak obávají, že by mohly být materiály zneužité v nadcházející volební kampani, kdy by se mohly objevit na serveru WikiLeaks nebo podobném portálu. Za danými útoky na členy Bundestagu z roku 2015 stojí stejná hackerská skupina, které se podařilo dostat do počítačů amerických demokratů. Tehdy hackeři z Fancy Bear využili k uveřejnění ukradených dat právě WikiLeaks.

V posledních dvou letech od útoku zabezpečení německých vládních počítačů značně posílilo, současně se ale vyvíjí i technika, kterou využívají útočníci. V případě napadení výpočetní techniky tak nikdy není jisté, jak moc jsou počítače bezpečné, dokud je neprověří útok samotný. V roce 2013 popsal změny v současném boji mocností v eseji pro ruský týdeník Vojensko-průmyslový kurýr náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov. „Války už se nevyhlašují, a pokud nějaká propukne, probíhá podle zcela netypických vzorců,“ napsal Rus.

Ve svém článku současně upozornil na důležitost komunikace coby nevojenské zbraně v novodobých válkách. Sílu informací pak v některých případech staví dokonce nad sílu zbraní jako takových. S tím souhlasí i šéf Spolkového úřadu pro ochranu ústavy. „Co dělá hackerské útoky pro cizí mocnosti tak sexy, je, že po nich nelze najít nic jako zbraň, které by se ještě kouřilo z hlavně. Je snadné vytvářet falešné stopy a stále znovu operovat pod cizí vlajkou,“ prohlásil Hang-Georg Maaßen, který ale současně dodává, že stop vedoucích do Ruska je zrovna dost.

Spolková republika se ovšem neobává jen hackerů, podezřelé jsou rovněž aktivity redakce NewsFront se sídlem na Krymu. Její členové se otevřeně nazývají „bojovníky v informační válce“ a titulky jejich zpráv v německé mutaci webu nevyznívají právě pozitivně pro stávající administrativu kancléřky Angely Merkelové. Redaktoři deníku Zeit, kteří na rozsáhlé reportáži pracovali, za tím vidí další snahu, jak ovlivnit veřejné mínění v Německu proti současné vládě před podzimem.

NewsFront často publikuje obsah převzatý ze serverů RT (Russia Today) nebo Sputnik, o kterých je známé, že jsou financovány přímo ze strany ruské vlády. Stejně tak větší weby naopak přebírají zprávy z NewsFront. Odkud bere krymská redakce peníze na svůj provoz, nechce prozradit. Bývalý spolupracovník tamějších „bojovníků v informační válce“ pro Zeit řekl, že se z velké části jedná o sponzoring ze strany ruských tajných služeb, šéfredaktor Konstantin Knyrik takové nařčení odmítá.

Falešné zprávy šířené prostřednictvím NewsFrontu mají v Německu podle Knyrika denně 20 tisíc čtenářů, v čísle nejsou ovšem zahrnuti ti, kteří sledují web prostřednictvím jeho příspěvků na sociálních sítích. Kanál na YouTube pravidelně dosahuje hranice šesti set tisíc zhlédnutí.

Alternativní fakta cílí na prosté lidské obavy, hojně se tak vyskytují informace o sexuálních útocích páchaných migranty, případně o potyčkách vedených s tichým souhlasem Angely Merkelové. Německá armáda se musela vypořádat s nařčením, že její vojáci znásilnili v Litvě nezletilou, NATO pak mělo údajně rozmístit 3.600 tanků při hranicích s Ruskou federací. Stejný zdroj mluvil o silvestrovské noci, kdy na tisíc běženců podpálilo kostel v Dortmundu nebo o sedmi stech tisících Němců, kteří opustili zemi kvůli obavám z politiky Angely Merkelové.

Všechny zprávy mají stejného společného jmenovatele – nezakládají se na pravdě. Nezůstalo ale jen u voleb v Německu, falešné zprávy se dotkly i francouzského prezidentského kandidáta Emanuela Macrona. Server Sputnik vydal zkraje února článek, ve kterém poukazuje s odvoláním na člena francouzského parlamentu, že je Macron ve skutečnosti gay a sňatek se svou ženou uzavřel jen na oko.

Zpráva se v průběhu následujících dní rychle rozšířila prostřednictvím sociálních sítí, příspěvků bloggerů i zmínek v dalších médiích. Prezidentský kandidát nakonec zmínkami o svém údajném dvojím životě poškozen nebyl, alespoň jak ukazují předvolební průzkumy, v nichž mu podporovatelé přibývají. Němci z jeho případu čerpají naději, že ani štvavá kampaň nemusí vždy nutně znamenat vítězství té strany, která ji rozpoutala.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744