Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Tito psychologové doporučili CIA waterboarding. Dostali za to miliony, teď o něm pochybují

Tito psychologové doporučili CIA waterboarding. Dostali za to miliony, teď o něm pochybují

Vojenští psychologové James Mitchell a John Bruce Jessen před patnácti lety vylepšili metody, které CIA používá k výslechu vězňů. Domnělí či skuteční teroristé byli díky nim vystaveni brutálnímu zacházení, jako je odepírání spánku nebo nechvalně proslulý waterboarding. Nyní o výslechových metodách sami pochybují. 

„Myslím si, že každý normální rozumný člověk by měl pečlivě zvážit, zda něco takového použije. Hodně jsem o tom přemýšlel a došel jsem k závěru, že by to muselo být provedeno bezpečně, v opačném případě bych to raději nedělal,“ uvedl Jessen v čerstvě zveřejněné výpovědi. Psycholog dlouho na veřejnosti hájil svoji práci, nyní však tvrdí, že měl pochyby už v průběhu projektu, opustit ho však nedokázal, stejně jako jeho kolega.

Jessen i Mitchell čelí stížnosti, kterou na ně podal u soudu ve Washingtonu Americký svaz pro občanské svobody, který zastupuje několik vězňů, kteří na vlastní kůži zažili výslechové metody, jež pro CIA navrhli právě Jessen a Mitchell. Deník New York Times se dostal k výpovědi obou psychologů, stejně jako k výpovědi někdejších zpravodajců a vězňů. Materiály nabízí unikátní vhled do americké výslechové mašinérie.

Jessen s Mitchellem u výslechu prozradili, že na žádost CIA sestavili v roce 2002 seznam „vylepšených“ výslechových technik, které následně schválilo americké ministerstvo vnitra, a začaly se používat v praxi. Za svoji práci dostali psychologové od agentury 81 milionů dolarů.

Psychologové při navrhování efektivnějších technik vycházeli převážně z metod, které se používají při výcviku amerických vojáků v kurzech přežití, aby byli schopní odolat brutálnímu výslechu, kdyby byli zajati nepřítelem, který nedodrží válečné právo. Jessen s Mitchellem si údajně mysleli, že tyto techniky – včetně smyslové a spánkové deprivace, držení člověka spoutaného několik hodin v nepohodlných pozicích a waterboardingu – budou bezpečnější, než jiné metody, které CIA používá k výslechu a že zlomí vězně, kteří odmítají poskytnout informace, jež by mohly napomoci k odvrácení teroristického útoku.

Krátce po představení návrhů, požádala CIA psychology, aby techniky sami použili k výslechu vězňů, podezřelých z terorismu. S něčím takovým Jessen ani Mitchell neměli zkušenost, ale nechali se přemluvit. „Byl jsem v armádě celý život a byl jsem zvyklý dělat to, co jsem dostal nařízeno,“ objasnil Jessen.

Prvním zadrženým, na němž si Jessen s Mitchellem vyzkoušeli extrémní výslechové metody, byl Abú Zubaydáh, kterého Spojené státy držely ve vazbě od roku 2002, protože ho podezírali, že je šéfem teroristické organizace Al-Káida, která stála za útoky z 11. září 2001. Zubaydáh byl držen v tajné věznici CIA v Thajsku, kde z něj tahali agenti FBI informace pomocí tradičních výslechových metod. Agenti se ale obávali, že Zubaydáh neříká všechno, co ví, a tak došlo k rozhodnutí, že se vystaví enormnímu psychickému nátlaku, který ho měl zlomit.   

Mitchell s Jessenem vězně podrobili různým metodám, včetně waterboardingu. To je metoda, při níž kape na obličej voda, která dotyčnému navozuje pocit, že se topí. Zubaydáh podstoupil tuto mučící techniku 83krát během několika dní. Psychicky se úplně zhroutil, nebyl schopný vůbec komunikovat a z koutku úst mu tekly bubliny. Psychologové chtěli ukončit výslech, protože už se jim zdálo, že nemůže přinést nic užitečného, agenti CIA jim ale přikázali, aby ve waterboardingu pokračovali.

„Každý den mi říkali, že v USA vybuchne jaderná bomba a bude to moje chyba, protože jsem ztratil nervy a řekl jim, aby přestali,“ uvedl Jessen při výslechu. „Ztratili jste páteř,“ posmívali se také agenti CIA psychologům, dosvědčil Mitchell. Přestože nebyli stoprocentně přesvědčení o metodách, psychologové jejich používání doporučili. Později ještě sami podrobili waterboardingu další dva vězně.  

Oba psychologové jsou přesvědčeni, že jejich metody nezpůsobují trvalé psychické ani fyzické poškození. Deník The Times nicméně loni doložil, že desítky vězňů, kteří byli podrobeni brutálnímu zacházení ve Spojených státech, mají dlouhodobé psychické potíže, jako jsou deprese a úzkosti.

O tom, že výslechové metody CIA mají pro vězně vážné následky, svědčí i výpovědi dvou mužů, kteří si jimi prošli. Libyjec Mohamed Ben Soud u výslechu popsal, že byl držen v Afghánistánu, kde ho CIA zavřela do malé bedny, házeli s ním o zeď a nahého ho polévali kyblíky ledové vody. Už je na svobodě, ale dodnes ho dle vlastních slov pronásledují noční můry či změny nálad.

Podobně je na tom i Tanzánec Suleiman Salim, kterého rovněž držela CIA v Afghánistánu. Strávil několik měsíců v temné cele, agenti ho mlátili, polévali vodou a odepírali mu spánek. Dodnes se mu zážitky vrací, trpí nespavostí, bolestí hlavy a zvoní mu v uších.

Jessen tvrdí, že poté, co se tajný výslechový program CIA dostal na veřejnost – oficiálně jeho existenci potvrdil americký prezident George W. Bush v roce 2006 – byli s Mitchellem požádáni, aby dali dohromady návod, které metody by měly být odstraněny. Jessen uvádí, že vyvinuli alternativní výslechové metody s menším psychickým nátlakem, ale nedostali nikdy šanci je uvést do praxe. Oba jsou však dosud přesvědčeni, že právní omezení stran výslechů jsou příliš široká. Jessen i Mitchell například považují spánkovou deprivaci či házení lidí o pružnou zeď za užitečné. 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744