To nejdůležitější se nepovedlo. Útok spojenců na Asada příštím chemickým útokům nezabrání | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

To nejdůležitější se nepovedlo. Útok spojenců na Asada příštím chemickým útokům nezabrání

To nejdůležitější se nepovedlo. Útok spojenců na Asada příštím chemickým útokům nezabrání

Jestliže Trump, Mayová a Macron doufali, že jejich sobotní raketový úder omezí schopnost diktátora Bašára Asada plynovat vlastní lid, dost pravděpodobně se spletli. Podobně snadné, jako je vydat rozkaz k úderu, je pro syrského vůdce vytvoření nových laboratoří na chemické zbraně. Ostatně, zatím ani není jisté, zda zasažené vojenské objekty, údajně klíčové pro syrský chemický program, vůbec byly v provozu.

Pondělí, 23. červen 2014: Ze syrského přístavu Latákíja právě odjíždějí lodě s posledními zbytky chemických zbraní, které syrský režim přiznal světu. Náklad bude slavnostně zničen, Sýrie údajně od těchto nehumánních zbraní vyčištěna. Obratná diplomacie toho zmůže mnohem víc, než útoky na několik málo vojenských objektů, dodal k tomu tehdejší americký ministr zahraničí John Kerry. Dnes bohužel víme, že ani jedno řešení není ideální.

Co zmohla Kerryho „obratná“ diplomacie jsme mohli sledovat třeba před rokem v syrské vesnici Chaj Šajchún na severozápadě země. Tu syrská režimní vojska nechala zplynovat, zemřely desítky lidí včetně malých dětí. Nebo před několika týdny, když k podobnému útoku došlo ve městě Dúmá. Bohužel, se stejným výsledkem. 

Jenomže ani cílené údery západních raket, které v sobotu ráno obnažily svaly Západu, toho v boji s chemickými zbraněmi mnoho nezmůžou. Spojenecká akce sice zasáhla tři vojenská zařízení, údajně klíčová pro schopnost režimu produkovat chemické zbraně, přesto však zůstává mnoho otázek. Například proč nejsou hlášeny žádné oběti útoku. To buď naznačuje, že zařízení byla během doby útoku kompletně prázdná, anebo již byla opuštěná. Tomu by ostatně nasvědčoval i fakt, že nejsou informace, že by během zásahu došlo k úniku nebezpečných plynů do okolí – jak by se po zásahu stovkou raket země-země a vzduch-země dalo očekávat. 

Bez ohledu na to, zda tato vojenská zařízení byla v provozu, či nikoliv, ale faktem zůstává, že stejně jednoduché, jako je pro západní státníky vypálit na Asada své rakety, je i pro Asada přesunout výrobu chemických zbraní jinam.

„Věřím, že jsme zasáhli centrum vývoje chemických zbraní syrského režimu,“ uvedl k účinnosti útoku americký generál Kenneth McKenzie. „To ale neznamená, že by režim nyní nebyl schopen ve svých chemických útocích pokračovat,“ připustil. 

Vyrobit si nové chemické zbraně je pro Asadův režim až žalostně jednoduché a žádné sofistikované laboratoře k tomu ani nepotřebuje. K produkci chlorových bomb mu stačí sehnat komerčně dostupný chlor, běžně používaný k dezinfekci vody. „A nervový plyn sarin může být vyráběn téměř kdekoliv,“ dodává deník New York Times s odvoláním na sobotní zprávu francouzské rozvědky.

„Problém u chloru je ten, že je velmi smrtelný, ale na druhé straně velmi potřebný při dezinfekci vody,“ vysvětluje Michael Knights z washingtonského Institutu pro Blízkovýchodní politiku. „Všechny státy ho proto mohou legálně držet,“ dodává.

„Možnost, že byste omezili schopnost režimu tuto látku běžně sehnat, není reálná,“ uzavírá Knight.

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.