Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

"Tohle je v 21. století nepřípustné," říká o blokování referenda Katalánec žijící v Česku

Říká o sobě, že je o trochu víc Katalánec, než je Španěl. Katalánština je jeho rodný jazyk, ve kterém se mu nejlépe komunikuje, a tamní kulturu považuje za vlastní. Sedmadvacetiletý Jordi Climent Campins ale zároveň přiznává, že vliv na jeho život měl i Madrid a o španělskou kulturu by nikdy nechtěl přijít. Teď už žije téměř čtyři roky v Praze, kde pracuje jako ekonom. Jak vnímá referendum o nezávislosti? A jak to vidí naopak Španěl, který se narodil mimo Katalánsko?

“Je tu velké očekávání, nervozita, nikdo neví, co se děje a co se bude dít,” říká krátce před začátkem hlasování Campins. Do Barcelony se z Česka vrátil před pár dny právě kvůli hlasování. Trvá na tom, že Katalánci mají nárok na mírumilovné referendum. On sám mezi ty nejzarytější stoupence odtržení od Španělska nepatří, vadí mu ale tvrdý postup Madridu a policie, která volební místnosti nekompromisně blokuje.

“Ještě si nejsem jistý, jestli budu hlasovat pro nezávislost, nebo tam hodím jen prázdný lístek. Přijel jsem hlavně podpořit místní,” vysvětluje Campins, který se v Barceloně narodil.

Rozhodující pro něj je, jestli by v případě oddělení mohlo Katalánsko zůstat v Evropské unii, bojí se, že pokud ne, přišla by země o řadu výhod. Bruselu nicméně vyčítá, že se v posledních týdnech nepokusil zajistit dialog mezi španělskou a katalánskou vládou. “Kdyby to bylo klasické demokratické referendum, fungovaly by tu obě strany stejně a snažily by se přesvědčit Katalánce buď o odtržení, nebo o setrvání. To, co se děje, mi připadá v 21. století naprosto nepřípustné,” zdůrazňuje Campins. “Pokud se snažíme politický problém vyřešit policií a soudy, tak to znamená, že politici nedělají dobře svou práci, a potřebujeme rozsáhlou změnu.”

To, že by Katalánci okupováním místností, dělali něco špatně, si nepřipouští. Jinak to vidí Diego Tena, který už také léta žije v Praze. “Obcházejí většinu zákonů, organizují šílené referendum, kde si sami určují podmínky,” říká Tena, který původně pochází z okolí přímořského města Alicante. Proti samotné ideji referenda nic nemá, i když by si odtržení Katalánska nepřál. Stejně jako Campins upozorňuje, že ohledně referenda nebyla všeobecná diskuse. “Bylo to jiné než brexit, byla tu nulová debata nebo analýza, ve které by Katalánci zvážili důsledky: kdo bude platit jejich mzdy, katalánskou armádu, co budou dělat mimo EU?”

Referendum Tena považuje za naivní plán, který místní příliš nepromysleli. Kritizuje ale i postup, jaký zvolila španělská vláda. K té je velmi kritický, považuje ji za jednu z nejhorších v historii. Tvrdý souboj s Katalánci se Madridu podle něj hodí. Ostatní Španělé, kteří si odtržení oblasti nepřejí, přejdou prý navzdory korupčním skandálům znovu na její stranu.

Ať už referendum dopadne jakkoliv, Campins ani Tena se domů trvale vracet zatím neplánují. Španělsko se stále nevzpamatovalo z ekonomické krize, hlavně mladí lidé mají problém sehnat práci. “Zpátky bych se přestěhoval až ve chvíli, kdy mi má země nabídne podobné příležitosti, jako mám v zahraničí, momentálně v Česku. A navíc nechci žít v zemi, která mi nedovolí hlasovat, když chci,” říká Campins. “Ať už to dopadne jakkoliv, napětí mezi Španělskem a Katalánskem nám nepomůže, vrátí nás to o krok zpátky, zatímco zbytek světa půjde dopředu,” doplňuje Tena. 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744