Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Tohle zvýší napětí: Izrael nakročil k legalizaci židovských osad

Tohle zvýší napětí: Izrael nakročil k legalizaci židovských osad
 

Izraelský parlament předběžně souhlasil s legalizací stovek domů v osadách na okupovaném Západním břehu Jordánu na soukromé palestinské půdě. Informovaly o tom zahraniční agentury, podle kterých jde jen o začátek celého a nejspíš dlouhého procesu. O zákonu se bude v parlamentu hlasovat ještě několikrát a také ho zřejmě posoudí izraelské soudy.

Hlasování, které návrh schválilo poměrem 58:50 hlasům, znamená vítězství nacionalistů, kteří jsou součástí vlády premiéra Benjamina Netanjahua a kteří podporují osadníky, uvedla agentura AP. Nařízení by mohlo zlegalizovat například nelegální židovskou osadu Amona. Izraelský soud přitom již v roce 2014 rozhodl, že osada, kde žije v mobilních domech asi 40 rodin, musí být do 25. prosince letošního roku vyklizena.

„Nelegální izraelský okupant může krást palestinské území, ať už ve veřejném nebo soukromém vlastnictví, rozšiřovat svůj osadnický projekt a ničit naději na dvoustátní řešení.“
Hanan Ašrávíová, členka Organizace pro osvobození Palestiny

Židovské osady
Výstavba židovských osad, kterou kritizují Palestinci i mezinárodní společenství, je jedním z důvodů, proč se nedaří obnovit mírová jednání mezi Izraelci a Palestinci. Na palestinské straně jsou zase překážkou útoky palestinských radikálů na židovské obyvatele země. Západní břeh Jordánu a východní část Jeruzaléma obsadil Izrael za války v roce 1967. Tato území mají spolu s Pásmem Gazy tvořit budoucí palestinský stát, o jehož vznik Palestinci dlouhodobě usilují. Chtějí proto, aby z Předjordánska, tedy Západního břehu, odešli všichni izraelští vojáci i osadníci.
Návrh prosazuje pravicová strana Židovský domov Naftaliho Bennetta a část Netanjahuova Likudu. Bennett řekl, že pokud zákon bude schválen, zlegalizuje 2000 až 3000 jednotek s 15.000 obyvateli.

Text navrhuje peněžní kompenzaci nebo přidělení náhradních pozemků palestinským majitelům půdy, na níž jsou sporné osady, jichž je na Západním břehu Jordánu kolem stovky.

Výsměch právu?

Palestinci návrh považují za další překážku k tomu, aby na Západním břehu vznikl jejich stát. Významná členka Organizace pro osvobození Palestiny Hanan Ašrávíová návrh označila za „výsměch právu“ a porušení mezinárodního zákona.

„Nelegální izraelský okupant může krást palestinské území, ať už ve veřejném nebo soukromém vlastnictví, rozšiřovat svůj osadnický projekt a ničit naději na dvoustátní řešení,“ řekla. USA návrh označily za problematický a za opatření, které povede k další výstavbě na Západním břehu bez souhlasu izraelské vlády.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1