Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Totální fiasko: Francouzské centrum na převýchovu teroristů zeje prázdnotou

Totální fiasko: Francouzské centrum na převýchovu teroristů zeje prázdnotou

Není žádným tajemstvím, že má Francie problém s radikalizací některých členů početné muslimské komunity. Rozhodla se tedy učinit určité kroky k deradikalizaci a otevřela v září na venkově deradikalizační centrum, které mělo převychovat bývalé a budoucí teroristy. Tato snaha je ale zatím všem spíše pro smích, jak vyplývá ze zprávy ve francouzském senátu.

Senátor za středopravicovou Republikánskou stranu Philippe Bas nazval projekt deradikalizačního centra totálním fiaskem. Plánovaná síť dvanácti center byla asi nejkritizovanějším prvkem celého smělého plánu boje proti extremismu.

Teroristické činy, během kterých zemřelo ve Francii od ledna 2015 už 230 lidí, způsobili lidé s francouzským nebo evropským pasem a vláda Françoise Hollanda tento problém nedokázala vyřešit, píše The Washington Post

Deradikalizační centra – oficiálně Centra pro prevenci, integraci a občanství – měly těm, kteří v nich pobývali, vštěpovat přísnou rutinu. Dále se v nich problémoví lidé měli učit francouzskou historii a filozofii.

Současný premiér a tehdejší ministr vnitra Bernard Cazeneuve řekl při příležitosti otevření centra, že proti terorismu mohou bojovat jen, když budou respektovat principy republiky.

Ale po 5 měsících se nakonec otevřelo jen jedno centrum. Budova z 18. století v údolí řeky Loiry zeje totiž prázdnotou. „Selhání plně dokládá to, že vláda nedostatečně zhodnotila mechanismy, které stát nastavil v oblasti převzetí odpovědnosti za radikalizaci a také mezery ve strategii prevence,“ řekla k tomu Catherine Troendléová, senátorka za Republikány, která zprávu podepsala.

„Přestože měly dobré úmysly, mnoho organizací, které jsou placené z veřejných peněz v době, kdy je nedostatek financí, se vrhlo do oboru deradikalizace, aniž by mělo skutečné zkušenosti,“ říká Esther Benbassová, levicová senátorka z Ekologické strany, jejíž podpis je také pod dokumentem. Podle ní vláda umožnila vzniku byznysu s deradikalizací.

Francouzské bezpečnostní složky dlouho kritizovaly vládu za to, že boj s islámskou radikalizací je nedostatečný a přišel pozdě. „Je nemožné někoho deradikalizovat,“  řekl Jean-Charles Brisard, expert francouzských tajných služeb. „Všichni věříme v to, že nejlepší je udělat preventivní opatření, místo toho, abychom se snažili změnit myšlení lidí poté, co se to už stane,“ vysvětlil Brisard a za příklad dal Velkou Británii.

„Potřebujete zapojit každého aktéra na lokální úrovni – školy, náboženské vůdce, sociální pracovníky, policii a obce,“ vyjmenovává Brisard. „Některé z těchto kroků jsme učinili, ale obecně je to, co máme, nedostatečné a vskutku slabé,“ dodal.

Kvůli terorismu ztratil francouzský prezident Francois Hollande na popularitě a v prosinci oznámil, že znovu kandidovat nebude. Vypadá to, že v centru dění politických debat budou dominovat i těsně před volbami bezpečnostní otázky a islamofobní rétorika francouzské krajní pravice. Průzkumy ostatně předpovídají šéfce nacionalistické Národní fronty Marine Le Penové přinejmenším postup do druhého kola prezidentské volby. 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1