Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Tragédie, která rozděluje Polsko: Experti přišli s novou teorií o pádu letadla u Smolensku

Tragédie, která rozděluje Polsko: Experti přišli s novou teorií o pádu letadla u Smolensku

Havárie polského vládního letounu u Smolenska nebyla atentátem a zásadní vinu za ní nesou piloti, kteří vědomě nedodrželi bezpečnostní zásady. Podle dnešní zprávy listu Gazeta Wyborcza (GW) to vyplývá ze závěrů znalců připravujících podklady pro vládní vyšetřovací komisi. Zjištění expertů jsou v rozporu s loňským tvrzením členů komise, že křídlo letounu před nárazem poškodil výbuch.

Smolenská tragédie, při níž v dubnu 2010 zahynul tehdejší prezident Lech Kaczyński a 95 dalších lidí, většinou příslušníků polských politických elit, už osmým rokem rozděluje společnost. Zatímco příznivci liberální opozice vesměs považují záležitost za uzavřenou a respektují závěry předchozího vyšetřování, část stoupenců konzervativní vlády věří v ruský podíl na havárii a někteří jsou přesvědčeni o atentátu.

Konzervativci vedení Kaczyńského dvojčetem Jaroslawem iniciovali po nástupu k moci nové vyšetřování. Komise loni zveřejnila tezi, že křídlo stroje TU-154 bylo poničeno již před kontaktem se stromem, který předchozí vyšetřování označilo za klíčový okamžik pádu. Bezprostřední příčinou havárie byl podle tvrzení komise výbuch, komisaři ani tehdejší ministr obrany Antoni Macierewicz však svá slova nepodpořili žádnými důkazy.

Bádání znalců naproti tomu podle GW nezjistilo stopy jakékoli exploze předcházející pádu. Zásadní část viny nese posádka letounu, která vědomě porušila bezpečnostní zásady a rozhodla se přistát v husté mlze, když byl letoun před přistáním příliš nízko. Ve výšce sedmi metrů stroj zavadil o strom, obrátil se podvozkem vzhůru a havaroval, uvádí experti.

Podle předchozího polského vyšetřování jsou za tragédii spoluodpovědní ruští dispečeři, kteří piloty uvedli v omyl.

Ruské vyšetřování naproti tomu již v roce 2011 skončilo závěrem, že hlavní chyba je na straně pilotů, kteří měli raději přistát na jiném letišti. Byli však prý pod tlakem nadřízených a neměli dostatečný výcvik.

Současní polští představitelé se kvůli teorii o výbuchu pustili do sporu s Kremlem. Macierewicz v prosinci vyzval prezidenta Vladimira Putina, aby za havárii převzal odpovědnost.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1