Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Tragický příběh německé matky radikála IS. Syn zemřel v Sýrii, ona žije sama na okraji společnosti

Tragický příběh německé matky radikála IS. Syn zemřel v Sýrii, ona žije sama na okraji společnosti

Christian byl pro Sabine Lappeovou vymodlené dítě, dnes už na něj vzpomíná jen s fotkou v ruce. Mladý muž, který byl vychováván křesťanskou matkou v Německu, odjel bojovat po bok radikálů z Islámského státu na Blízký východ, zpět už se ale nevrátil. Sabine se o jeho smrti dozvěděla v roce 2016, od té doby žije v Německu opuštěná. Malý byt v Dortmundu je jejím jediným úkrytem před společností, která na ni kvůli zločinům spáchaným Christianem hledí skrz prsty. Svůj příběh popsala pro německou televizi Deutsche Welle.

Sabina se o odjezdu svého 27letého syna do konfliktem zmítané Sýrie dozvěděla jednoho sobotního rána v roce 2015. „Mami, jsme v Turecku,“ oznámil jí po telefonu Christian, který spolu s manželkou Yasminou právě čekal na spojení do Sýrie, aby se zde připojil ke krvelačné teroristické organizaci Islámský stát. Prosby, aby se vrátil zpátky domů, byly marné. „Ne, nevrátíme se. Jdeme tam, kde Allahovo slovo nemůže být změněno,“ odpověděl matce do telefonu.

Od té doby už syna osobně nikdy nespatřila. Žije sama v malém dvoupokojovém bytě v západoněmeckém Dortmundu. V obýváku už sice žádné Christianovy fotografie nemá, na věšáku u dveří však dodnes visí jeho plášť. Jako „matka teroristy“ je pro ni byt jediným útočištěm před rozhořčenou společností – nikdo na ní nepohlíží jako na matku, která ztratila syna, a lidé v okolí jí to dávají každý den najevo.

„Miluju ho. Nakonec ale na Christianovi nezbylo nic z toho, kým dřív býval,“ říká pro Deutsche Welle Sabine, která navzdory obrovské nervozitě popisuje německé televizi, jak se její syn postupně zradikalizoval a stal se jedním z hrdlořezů Islámského státu.

Teď jsem muslimka

Christian byl inteligentní, hravé dítě. V dospívání však jeho výchova už tak bezstarostná nebyla. Sabine se o syna starala sama a stála při něm, i když měl v mládí problémy s drogami. Později ale onemocněl a lékaři dlouhou dobu netušili, co tehdy 20letému Christianovi přesně je.

„Jedl, ale stále víc ztrácel na váze,“ popisuje Sabine. Lékaři si proto mysleli, že trpí anorexií, jednou večer ho ale začal tak bolet žaludek, že mu matka musela volat sanitku. V nemocnici mu pak diagnostikovali Cronovu chorobu, tedy chronický zánět střev.

INFOGRAFIKA: Íránský vliv na Blízkém východěINFOGRAFIKA: Íránský vliv na Blízkém východěautor: info.cz

Po několika operacích se Christianova zdravotní kondice začala zlepšovat, vážná nemoc ho ale navždy poznamenala. Do této doby se s islámem blíž nesetkal – vyrůstal v katolické, i když ne striktně věřící rodině. Když se ale vrátil do školy, seznámil se s mladíky s marockými a tureckými kořeny.

Christianovi se zalíbilo, jak jeho kamarádi zpívají islámské modlitby. V roce 2012 pak z ničeho nic přišel domů a řekl, že chce konvertovat. V té době procházela těžkým obdobím i jeho matka. Její partner náhle zmizel a ona začala hledat nový smysl života. V islámu ho našel i Christian – Sabine konečně viděla, že její syn má něco, z čeho má radost. Začala se tedy islámem zabývat i ona sama a o šest měsíců později také konvertovala.

Sabine si začala na veřejnosti šátkem zakrývat vlasy. „Nenosím nikáb. Tady mi to nepřijde vhodné. Stále jsme v Německu,“ říká Sabine. Její syn však začal zastávat stále radikálnější islámské postoje, což mezi oběma mnohdy vyvolávalo rozpory. Christianovi vadilo i to, když matka šla na trh, kde se zapovídala s prodavačem a dokonce mu potřásla rukou.

„Mami, nedělej to. To je haram (zakázáno),“ vzpomíná Sabine, která ale s poznámkou svého syna nesouhlasila. „Potřesu si rukou s každým, pokud si myslím, že by to tak mělo být. Ne s muslimským mužem samozřejmě, nemůžu ale panu Müllerovi, který mi prodává zeleninu posledních 15 let, říct: Promiňte, už to není možné, jsem teď muslimka,“ říká Sabine.

Z mešity jsem byla ohromená

Christian dokončil střední školu v roce 2013. V té době už pravidelně navštěvoval dortmundskou mešitu, kam párkrát zavítala i Sabine, aby věděla, kde a s kým její syn tráví čas. „Na začátku jsem byla velmi ohromená,“ popisuje pro Deutsche Welle své první dojmy z mešity. „Vejdete dovnitř a jako Němec tam jste okamžitě za hvězdu. Všichni jsou zvědaví, jak jste se dostali k islámu a mají vás rádi,“ dodává.

V muslimské komunitě však byla i řada věcí, které se Sabině nelíbily. „Všimla jsem si, že mnohé ženy jen opakují, co jim řeknou muži. Otevřeně jsem se proti tomu postavila a řekla jim: Přečtěte si Korán sami a neopakujte jen, co vám řeknou,“ říká Sabine. Její názory se však ostatním nelíbily a pod tlak se dostal i Christian, kterému muži v mešitě řekli, aby matce doma domluvil. „Řekl mi, abych přestala,“ vzpomíná pro DW s tím, že v tu dobu obavy z radikalizace svého syna zatím neměla.

To se však změnilo v roce 2014, když se Christian seznámil s Yasminou – Němkou marockého původu s komplikovanými vztahy v rodině. „Ve skutečnosti jsem je seznámila já,“ říká Sabine a vzpomíná na jednu z pátečních modliteb, kdy se jí 17letá Yasmina ptala na Christiana. Chtěla si totiž vzít muže striktně vyznávající islám.

Sabine však netušila, že hledala muže, se kterým by mohla odejít do Sýrie. Právě Yasmine byla podle ní důvodem, proč se Christian postupně zradikalizoval. „Christian měl tuto mladou ženu velmi rád, protože ho přijala takového, jaký byl – s jeho jizvami po akné, Cronovou nemocí a častými pobyty v nemocnici,“ vzpomíná Sabine.

Nebyl v Sýrii, aby Bagdádímu loupal brambory

Svatba proběhla už šest měsíců po jejich seznámení. Začátkem roku 2015 pak Yasmina tchýni poprvé prozradila, že by chtěla, aby se spolu s Christianem přidali k Islámskému státu v Sýrii. „Bohužel jsem to nebrala vážně, protože byla stále napůl dítě.“ V tu dobu však mladý manželský pár začal odjezd na Blízký východ pečlivě připravovat. Opuštění Německa plánovali z internetových kaváren. „Nikdo není tak hloupý, aby něco dělal něco takového z domácí IP adresy,“ vysvětluje Sabine.

V tu dobu už Christian v Německu poznal řadu islámských radikálů, včetně „velvyslance IS“ v Německu Abua Walaa nebo teroristu Anise Amriho, který má na svědomí útok z prosince 2016 na vánočních trzích v Berlíně. Amri se dostal do Německa pod falešnou identitou uprchlíka v červenci 2015, tedy pár týdnů před Christianovým odjezdem do Sýrie.

Podle Sabine byl její syn už tehdy pod dohledem německých úřadů, ona sama je prý sledována dodnes. Opakovaně musela policii předat svůj mobilní telefon. Zůstává totiž v kontaktu s radikály, aby se o Christianovi a jeho posledním životě dozvěděla co nejvíc.

Právě sociální sítě byly do poslední chvíle jedinou cestou, jak se svým synem komunikovat. Pravidelně si volali přes WhatsApp, někdy však Christiana neslyšela i několik týdnů. Vždy musela počkat, než se jí syn, který volal z různých telefonních čísel, sám ozve. „Byl v Rakká, Idlíbu a Abu Kamal, a také v Iráku,“ popisuje místa na Blízkém východě, kam se její syn dostal.

Opakovaně se ho snažila přesvědčit, aby se vrátil, její volání ale nevyslyšel. Jednoho dne se však na internetu objevilo video, které jí poprvé vyrazilo dech. „To byl okamžik, kdy se mi skutečně odcizil,“ přiznává Sabine. Na nahrávce, která byla zveřejněna rok po jejich odchodu, je zachycen Christian, jak vypráví svůj příběh – mluví o své nemoci a odpovědích, které našel v islámu. Kromě toho však na videu vyzývá i k útokům v Evropě. Video také zachycuje záběry, jak jeden z radikálů utíná ruku cizího muže. Není zřejmé, zda je katem na nahrávce Christian, on je však tím, který dává v posledním záběru mučenému muži pusu na čelo.

Když Christianova matka video se synem-radikálem Islámského státu viděla, svět se jí zhroutil. „Nedokážu pochopit, jak může něco takového udělat. To je prostě špatně,“ říká s tím, že nic takového se v Koránu neobjevuje. Hned v dalším telefonátu ho označila za nevěřícího, Christian jí však jen odpověděl, že „nepochopila svou víru“.

Sabine velmi rychle ztratila poslední naděje, že se Christian jednou kajícný vrátí domů. „Samozřejmě by mohl dostat 10 až 15 let vězení. V cele jsem ho ale aspoň mohla navštívit,“ říká Sabine. Otázce, zda její syn v Sýrii a Iráku zabíjel, se vyhýbá. „Dovolte, abych to řekla takto: Nebyl tam proto, aby (Abú Bakru) al-Bagdádímu loupal brambory,“ říká Sabine.

Matka, která selhala

Netrvalo dlouho a Christian s Yasminou počali dítě – radostnou zprávu dali Sabine vědět přes WhatsApp, kde jí poslali fotku s pozitivním těhotenským testem spolu s Kalašnikovem. „Oba dva vypadali šťastně a hrdě. Ale vyhlídka, že se stane otcem, Christiana udělala ještě radikálnějším,“ říká jeho matka.

O smrti svého syna se dozvěděla nečekaně 17. září 2017, kdy jí zprávu volala její snacha – „s hrdostí“ jí prý řekla, že z Christiana je mučedník, který zemřel v boji za Alláha. „Ne, Christian nezemřel v boji za Alláha, ale v boji za al-Bagdádího a jeho zločince,“ říká Sabine, která si smrt syna mohla brzy ověřit na internetu. Fotografie jeho mrtvého těla v písku nedaleko Homsu totiž začaly brzo kolovat po sociálních sítích.

Když vypráví o smrti Christiana, má poprvé během rozhovoru v očích slzy. „V takovémto okamžiku už na nic nemyslíte,“ říká Sabine a dodává, že klid nachází ve své víře. Od té doby ale žije na okraji německé společnosti – pro lidi je jen matkou mrtvého teroristy. V lékárně, která se nachází v její ulici, jí dokonce odmítají obsloužit.

„Když jsem druhý den šla koupit léky na předpis, byla jsem požádána, abych odešla. Jste prostě za idiota. Jste matka, která selhala. Jste samotná považována za teroristu,“ popisuje Sabine. Útěchu už nenachází ani v mešitě, kterou spolu se synem navštěvovala. Místní muslimská komunita má totiž strach, že na ně bude vrhat špatné světlo.

Pochovat si nemůže ani svého vnuka, který se narodil koncem roku 2017 – v den narozenin Christiana. Chlapec jí z fotek prý velmi připomíná jejího zemřelého syna. V kontaktu s Yasmine, která se mezitím provdala za iráckého radikála, zůstává i nadále. Sabine ale stále doufá, že se jí sen vidět svého vnuka někdy splní. „Cítila jsem, že Christiana ztratím. A teď mám pocit, že ztratím i toho malého,“ uzavírá své vyprávění pro Deutsche Welle.

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1