Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Transatlantické přátelství natruc Evropě? Mayová, Trump a čaj o páté nad obchodní dohodou

Transatlantické přátelství natruc Evropě? Mayová, Trump a čaj o páté nad obchodní dohodou

Britská premiérka Theresa Mayová se zítra setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Obyčejně by to byla jen zahraniční cesta založená na tradičních vztazích obou zemí. Ve chvíli, kdy Britové svým odchodem staví Evropskou unii do nejistoty a Donald Trump rázně přepisuje zažité pořádky, ale tato schůzka dostává zcela jiný rozměr. Především Evropa napjatě sleduje, zda se Mayová s Trumpem na něčem dohodnou.

Zatímco za vlády Baracka Obamy byla jasnou americkou prioritou spolupráce s Evropskou unií jako celkem, Donald Trump má zjevně jiné plány. Nijak se netají tím, že není příznivcem globálních obchodních dohod a širokých politických svazků, které jako rázný podnikatel považuje za zbytečnou komplikaci. Dává naopak najevo, že se bude snažit s jednotlivými státy vyjednávat zvlášť. A nemusí to vždy být k oboustranné spokojenosti.

Že si USA budou partnery vybírat a budou usilovat o dohody, které budou přínosné hlavně pro ně samotné, dal Trump najevo ihned po nástupu do úřadu. Ještě před volbami se vymezoval vůči severoamerické dohodě o volném obchodu (NAFTA), kterou teď chce upravit. A hned jedním z prvních kroků byl podpis dekretu o odstoupení USA z Transpacifického partnerství (TPP). Výhrady má i vůči složitě vyjednávané smlouvě TTIP o vytvoření zóny volného obchodu mezi USA a EU.

Slova Trumpova předchůdce Baracka Obamy o tom, že brexit odsune Brity na konec fronty čekající na uzavírání obchodních dohod, zpětně vypadají jako fatální omyl. Británie spíš bude mít – minimálně co se USA týče – při dojednávání kontraktů výhodu.

Mimochodem, že na tom bude britská vláda lépe, než členové Evropské unie, si myslí i český ministr financí Andrej Babiš. „Británie bude vzhledem k brexitu ve výhodnější pozici než evropské státy. Ty jsou pomalé a budou čekat na volby v Německu, Francii, Itálii,“ komentoval Babiš na facebooku hnutí ANO. 

Zajistit, aby to tak skutečně bylo, je hlavním cílem cesty ministerské předsedkyně Mayové. Žena, která do historie vejde jako ta, která vyvedla Brity z evropského společenství, a svérázný muž bořící politické mantinely s přesvědčením, že nejlíp bude Američanům v izolaci – média tento tandem už nyní přirovnávají například ke spolupráci Ronalda Reagana a Margaret Thatcherové v 80. letech minulého století. I když minimálně v případě Trumpa toto hodnocení v mnoha ohledech pokulhává.

Trump, prorok rozpadu?

„Miluju Británii. Budeme velice tvrdě pracovat, abychom se dohodli rychle a dobře pro obě strany,“ konstatoval americký prezident, který už dřív zmínil, že předpokládá odchod dalších států z Evropské unie.

Představu amerického prezidenta o rychlém jednání však komplikuje fakt, že Británie je stále ještě plnohodnotným členem EU, což její možnosti při uzavírání dohod limituje. I proto její zástupci mluví o potenciálních rozměrech spolupráce s USA jako o předčasných úvahách.

„Nemůžeme uzavřít dohodu o volném obchodu s jinou zemí, zatímco jsme členy EU. Ale můžeme jednat o pozici, která nám umožní ji uzavřít, jakmile ji opustíme,“ cituje deník Financial Times nejmenovaného britského úředníka.¨

Čas do opuštění EU ale můžou Britové využít k dohodě lepší a pevnější smlouvy, protože sporných oblastí může být hned několik. Očekává se, že problematická bude například část, kdy se oba státy budou bavit o uspořádání finančního sektoru. Ten je silný jak v USA, tak v ostrovní monarchii. Předmětem sporů může být i otázka zemědělství s ohledem na geneticky modifikované potraviny.

Potenciální předběžné jednání o bilaterální dohodě se však nelíbí Evropě. Unie už Brity varovala, že jakýkoli krok, který v tomto směru učiní dřív, než ze spolku reálně vystoupí, bude mít za následek zhoršení vztahů s ostatními členskými státy. EU sama mezitím nezahálí. Vyjednává o spolupráci třeba s Japonskem a dalšími zeměmi, které můžou na Trumpův protekcionismus doplatit.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744