Transparentnost se nenosí. Trump přestal zveřejňovat obsahy telefonátů se světovými lídry | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Transparentnost se nenosí. Trump přestal zveřejňovat obsahy telefonátů se světovými lídry

Transparentnost se nenosí. Trump přestal zveřejňovat obsahy telefonátů se světovými lídry

Americký prezident Donald Trump udělal další krok k menší transparentnosti. Bílý dům přestal zveřejňovat obsahy jeho telefonických rozhovorů se světovými státníky. Tuto změnu politiky navíc nijak nezdůvodňuje. Praxe budí obavy v kontextu tajností kolem nedávné schůzky Trumpa s Putinem v Helsinkách, jejíž závěry neznají ani tajné služby.

Během posledních dvou týdnů absolvoval americký prezident Donald Trump telefonáty s dvěma předními světovými státníky. Volal si s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Obsah hovorů? Neznámý. Bílý dům jen potvrdil, že se uskutečnily.

Až donedávna přitom bylo standardem, že prezidentův tým zveřejňoval krátká shrnutí telefonických rozhovorů. Poslední takový dokument se ale týká gratulace maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi ke znovuzvolení. Trump mu volal v půlce června a od té doby na stránkách úřadu nic nového nepřibylo.

Bílý dům rozhodnutí nezveřejňovat obsahy hovorů odmítl komentovat. Není tak zřejmé, zda je opatření dočasné, nebo půjde o trvalou praxi. Známý není ani důvod, proč ke změně politiky došlo.

Informování o rozhovorech je přitom důležité hned ze dvou důvodů. „Jeden je transparentnost. Je veřejným zájmem vědět, s kým prezident mluvil a o čem. Zadruhé tato shrnutí pomáhají posouvat narativ. Pokud je nebudeme dělat a jiné země ano, jejich verze převáží,“ vysvětluje pro CNN bývalý náměstek na ministerstvu zahraničí z let 2015–2017 Tony Blinken.

Právě to může u Trumpa představovat riziko. Prezident je proslulý svými kontroverzními a mnohdy impulzivními výroky. Nevyhnul se jim ani v telefonátech. Washington Post loni v dubnu publikoval přepisy hovorů s australským premiérem Malcolmem Turnbullem a tehdejším mexickým prezidentem Enriquem Peňou Nietou.

Turnbulla Trump obvinil, že chce do USA posílat teroristy podobné těm, kteří spáchali útok na maraton v Bostonu v roce 2013. Telefonát označil za nejhorší, jaký do té doby (v úřadu byl jen pár týdnů) absolvoval.

Nietovi zase podle AP vyhrožoval, že pokud Mexiko nebude lépe zvládat boj se zločinci, pošle na jeho území americké ozbrojené síly. Mexiko tehdy uvedlo, že rozhovor nebyl tak ostrý a CNN upřesňovala, že Trump nabízel svému protějšku pomoc.

„Vím, že je to skupina tvrdých lidi a vaše vojsko se jich možná bojí, ale naše vojsko nikoli a stoprocentně vám s tím pomůžeme, protože se to vymknulo kontrole,“ prohlásil ve skutečnosti Trump. Tento hovor ale ukazuje, jak rozdílně lze chápat Trumpova často neobratná slova, a proč tedy může být problém, pokud bude jeho dialogy s lídry interpretovat někdo jiný.

Své poradce a bezpečnostní experty Trump během prvních měsíců ve funkci vylekal také tím, že ostatním státníkům na počkání nabízel své číslo s dovětkem, že mu můžou kdykoli zavolat. Telefonáty mezi lídry zemí jsou obvykle pečlivě plánované prezidentskými týmy a prezidentovi v Bílém domě asistují jeho poradci. Památná je například fotka z prvního hovoru mezi Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, u nějž byli také viceprezident Mike Pence, tehdejší hlavní stratég Steve Bannon a další členové nejužšího okruhu rádců.

Donald Trump telefonuje poprvé s Vladimirem Putinem (28. 1. 2017)Donald Trump telefonuje poprvé s Vladimirem Putinem (28. 1. 2017)autor: ČTK

První muž USA měl loni nabízet číslo například francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi. S ním si Trump podle analýzy agentury Reuters volá vůbec nejčastěji. Mluvili spolu už v 25 případech. Následuje britská premiérka Theresa Mayová s 22 telefonáty a japonský premiér Šinzó Abe s 16 hovory. Německé kancléřce Angele Merkelové volal Trump 11krát, Putinovi 8krát.

Rozhodnutí nezveřejňovat shrnutí obsahu telefonátů je dalším Trumpovým krokem na cestě ke stále menší transparentnosti. Obavy nahání i v kontextu prezidentova jednání na summitu s Putinem, který se minulý týden konal v Helsinkách. Šéf Bílého domu dodnes neprozradil, o čem jednali a na čem se dohodli při setkání mezi čtyřma očima. Nic netuší veřejnost, média ani tajné služby. O plánovaném pozvání Putina do Washingtonu se navíc ředitel národního zpravodajství Dan Coats dozvěděl nikoli od Trumpa, ale od televizní moderátorky.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.