Trest i pro Česko? Frustrace z uprchlické krize nevyprchala, Macron chce užší Schengen | info.cz

Články odjinud

Trest i pro Česko? Frustrace z uprchlické krize nevyprchala, Macron chce užší Schengen

Schengenský prostor by se měl zúžit, prohlásil znovu minulý týden francouzský prezident Emmanuel Macron. Aniž by konkrétně jmenoval, o které státy, dočkal se ostré reakce z Polska. Měnit společný prostor s volným pohybem osob, zboží i kapitálu ale není jednoduché, vyžadovalo by to změnu unijních smluv.

Napsal to už ve svém březnovém dopise evropským voličům, minulý týden to pak zopakoval na tiskové konferenci. Francouzský prezident Emmanuel Macron chce reformovat Schengenský prostor, a to způsobem, který se obyvatelům střední Evropy líbit nebude. Macron totiž mluví o Schengenu s „méně státy“ a je jasné, že na mysli má především ty ze střední a východní Evropy.

Nájemce Elysejského paláce na čtvrtečním setkání s novináři přiblížil svoji představu Evropské unie. Macron chce „Evropu, která ochraňuje své hranice, má společnou azylovou politiku, kde jde odpovědnost ruku v ruce se solidaritou“.

O společné azylové politice se sice v EU dlouho mluví, právě státy bývalého socialistického bloku ji ale vehementně odmítají. V unii tak dokáží vytvořit blokační menšinu a nepřipustí, aby byla do budoucna schválena reforma Dublinského systému, která by v případě krize obsahovala povinné přerozdělování uprchlíků.

Migrační problémy řeší jen některé země

Cílem Macrona je spojit Schengenský prostor – tedy prostor volného pohybu osob, zboží i služeb – se solidaritou v otázce přijímání běženců, aby tak migrační problémy nemusely řešit jen některé země, jako je Itálie, Španělsko, Řecko či Německo.

V neděli našel francouzský prezident významného spojence. V jeho názoru na reformu Schengenu ho podpořil Michel Barnier, hlavní vyjednavač pro brexit. „Myslím, že Emmanuel Macron si pokládá dobré otázky. Je třeba, aby Schengen fungoval… Potřebujeme společné hranice, společná pravidla a solidaritu. To všechno nyní nemáme,“ řekl Barnier v rozhovoru pro Radio RTL, deník Le Figaro a televizi LCI. Chtěl by také povzbudit země, aby se zapojily do přijímání migrantů, aniž by ale vyvíjel nátlak na ty, které se tomu brání.

Macronova slova naopak vyvolala ostrou reakci z Polska. Tamní premiér Mateusz Morawiecki do Francie vzkázal, že Evropská unie musí být klubem rovných států a připomněl Francii bilanci nepokojů, při nichž v posledních měsících zahynulo 12 lidí.

Politolog Jan Kovář z Ústavu mezinárodních vztahů je přesvědčen, že Macronova iniciativa je odpovědí na nedostatek solidarity některých členských států. „Emmanuel Macron jasně poukazuje na to, že není spokojen s chováním středoevropského křídla Evropské unie během migrační krize. Tehdy se ukázalo, že tu máme Schengenský systém, z něhož všichni čerpáme výhody, na druhé straně ale stojí náklady týkající se kontroly vnějších hranic nebo toho, kdo bude zodpovědný za aplikace žádostí o mezinárodní ochranu. Toto břímě není rozvrstvené rovnoměrně mezi členské státy,“ vysvětluje.

Češi čerpají výhody, na nákladech se nepodílejí

Česká republika podle Kováře velmi efektivně čerpá výhody systému, aniž by se podílela na nákladech. „Naši představitelé považují za solidární příspěvek, že ostatním pošleme peníze nebo policisty. To je ale alibismus, ty země primárně peníze nechtějí, chtějí pomoci sejmout část břemene,“ říká politolog.

Federalistické fungování Schnegenu, o nějž Macron usiluje, znamená i automatický mechanismus přerozdělování uprchlického břemene mezi ostatní státy. „A tím nejdůležitějším břemenem jsou žádosti o mezinárodní ochranu. Je to logické vyústění jeho pozice vůči reformě EU,“ uzavírá Kovář.

Změnit Schengen nicméně není jednoduché – většina znalců EU se shoduje v tom, že by se musely měnit unijní smlouvy, protože Schengen je zakotvený v primárním právu. Není tak příliš pravděpodobné, že by toho Macron mohl dosáhnout, neboť změna smluv vyžaduje jednomyslný souhlas členských států.

S rezervou bere Macronovu iniciativu europoslanec Pavel Svoboda (KDU/ČSL): „Když mluví o Evropě, tak pan Macron sleduje i francouzské politické cíle,“ říká. „Zdá se být téměř nevyčerpatelným zdrojem nápadů, i když jejich realizace zatím nenastala. Je to už třetí příspěvek po sorbonnském projevu a březnovém dopisu. Beru to spíše jako francouzskou politickou hru.“

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud