Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Třetí světová válka: 5 míst, kde by mohl vypuknout zničující globální konflikt

Třetí světová válka: 5 míst, kde by mohl vypuknout zničující globální konflikt

Podle stratégů nás čeká nová globální válka. Jejich chmurné předpovědi trochu mírní předpoklad, že se aspoň nemusíme obávat nukleární apokalypsy. To je ale konec dobrých zpráv. Zbývají jen dvě otázky. Kdy nová velká válka vypukne? Kde k tomu dojde?

Vedle dobře viditelných konfliktů se na světě odehrává množství válek, aniž by se o nich v našich končinách příliš mluvilo. Už sedmdesát let se válčí o Kašmír, desítky let neutichly zbraně na západní Papui. Nejčastěji se nicméně mluví o nepřehledném boji každého s každým v Sýrii. Nejkrvavější ze současných konfliktů probíhá v Afghánistánu, kde už zemřely skoro dva miliony lidí. A hrozivé rozměry rychle nabralo i krveprolití v Jemenu. Podtrženo a sečteno na světě v současnosti probíhá zhruba šedesát válečných konfliktů.

„Dějinná logika říká, že pokud se dlouho nedaří uspokojivě ukončit malé konflikty, musí přijít konflikt velký a znovu rozdá karty u světového hracího stolu,“ napsal na začátku minulého století německý generál Alfred von Schlieffen. Leccos nasvědčuje tomu, že je dnešní svět v podobné situaci, jaká předcházela právě prvnímu světovému globálnímu konfliktu.

Na místo starých velmocí se tlačí nové dravé státy. V arzenálech se hromadí další a další zbraně, ekonomika se střídavě přehřívá a zadrhává. Stupňuje se vzájemná nedůvěra mezi státníky a současně klesá víra ve schopnost mezinárodních organizací řešit problémy. Vzhledem k ničivosti moderních zbraní je jisté, že pokud dojde k použití těch atomových, svět, jak ho dnes známe, skončí. Je tu naštěstí alespoň jedna doktrína, kterou nikdo z velkých hráčů na geopolitickém kolbišti nezpochybňuje. Týká se právě použití jaderných zbraní, respektive jejich „nepoužití“. Mutual Assured Destruction, tak se jí anglicky říká – tedy vzájemně zaručené zničení. Známější ale je pod zkratkou MAD, což v angličtině znamená „šílený“.

I kdyby se potenciální třetí světová válka obešla bez jaderného pekla, byla by krutá. Jak upozornil John Simpson, nestor zahraničních zpravodajů britské BBC, i přes technologické zázraky v dnešních arzenálech půjde o typickou „opotřebovávací válku“. Zvítězí v ní ten, kdo bude mít nejodolnější surovinovou, materiálovou a lidskou základnu.

Kritická 38. rovnoběžka

Od poloviny padesátých let minulého století dělí osmatřicátá rovnoběžka Korejský poloostrov vedví. Severní Korea, ovládaná totalitním režimem, se dostává do stále hlubších ekonomických problémů. To je mimořádně třaskavá směs. Nevypočitatelný severokorejský vládce Kim Čong-un může přikročit k tomu, že se pokusí vyřešit problémy svého režimu agresí, která by logicky směřovala proti Jižní Koreji.

„Tento vývoj by vedl k tragickým závěrům,“ konstatuje Robert Farley, profesor mezinárodních vztahů a uznávaný odborník ve strategických záležitostech. „Spojené státy by v žádném případě svého jihokorejského spojence nenechaly bez pomoci. A posílení strategické přítomnosti USA v oblasti by v žádném případě nemohla jen přihlížet Čína ani Rusko. Tento vývoj by s vysokou pravděpodobností vyvolal nepokoj v Japonsku, které je navíc v latentním konfliktu s Ruskem kvůli ostrovu Sachalin.“

1080p 720p 360p

Pokud by došlo ke konfliktu mezi oběma Korejemi, dá se počítat s tím, že by se lavinovitě rozšířil i do Evropy. Rusko by mohlo být v pokušení otevřít „odlehčovací“ frontu na své západní hranici. V tom případě by byly ohroženy zejména pobaltské státy a celý baltický trojúhelník, v přímém nebezpečí by byla celá Evropská unie.

Stačí jedno unáhlené rozhodnutí tlouštíka v Pchjongjangu nebo ješitného byznysmena v Oválné pracovně Bílého domu a svět se roztočí ve válečné spirále s nevypočitatelným koncem.

Pobaltí, místo zcela nevhodné pro válčení

Ukrajinské události už ukázaly, že ruský prezident Vladimír Putin se nijak nerozpakuje použít v zájmu expanze své země sílu. Právě Pobaltí může být po Krymu dalším soustem. Putin přisouvá další a další ozbrojené síly přímo na východní hranici NATO. Severoatlantická aliance reaguje stejně a obě strany se stále dramatičtěji obviňují z agresivity a válkychtivosti.

Cvičení NATO nazvané Saber Strike v Pobaltí a Polsku

Nervozita šířící se regionem se může stát rozbuškou, která zažehne ostrý konflikt. Tragické je, že pro Rusko ani pro země NATO případná válka v Pobaltí nemá žádný geopolitický význam. Rusko potřebuje mít volný přístup k Baltu – a ten má. NATO současně nemá důvod vyvolávat konflikt v hustě zalidněné oblasti nevhodné pro moderní vojenské operace.

„Uzavřený prostor Baltu neumožňuje moderní armádě rozvinout její klíčovou schopnost rychlého pohybu,“ tvrdí analytik Ankit Panda. „Pokud by snad došlo k válce právě zde, šlo by o strašný omyl.“

Jako daleko pravděpodobnější se jeví, že Rusko v Pobaltí jen odvádí pozornost od případné expanze v prostoru Černého moře – to jsou ale jen spekulace, jakkoli mají logiku.

Syrská kalvárie může přerůst v globální konflikt

Situace v Sýrii připomíná španělskou občanskou válku. I do ní vstupovaly mocnosti ozbrojenou silou. Španělsko se v letech 1936 až 1939 stalo předehrou druhé světové války.

„Spojené státy a Rusko tu víceméně stojí proti sobě a celý syrský konflikt je pro ně jen příležitostí, jak si poměřit síly,“ napsal Noah Bonsey, analytik think-tanku International Crisis Group. Podle Bonseye nyní dochází k podceňování možnosti, že se do sebe velmoci pustí právě v Sýrii a jejím okolí. „Mnoho lidí si klade otázku, proč by někdo bojoval o zničenou zemi s nepodstatnou surovinovou základnou, a nenapadá je kloudná odpověď.“

720p 360p

Pokud ale přijmeme tezi, že si velmoci v Sýrii poměřují svaly, musíme dospět k závěru, že by těžko hledaly lepší místo k válčení. „Poušť je pro taktika dokonalým rájem. Nemusí se ohlížet na terén, může rozvíjet iniciativu, zkoušet nové postupy a zbraně a není omezen ničím kromě dodávek materiálu,“ napsal německý polní maršál Erwin Rommel.

Válka v Sýrii má nyní 70 tisíc oficiálních obětí, skutečné číslo bude o řád vyšší. A stačí celkem málo, aby se ještě zvýšilo. V jednom prostoru se tu nachází hned několik linií napětí. Různé strategické zájmy Ruska, Íránu a Turecka, saúdská stopa v návaznosti na íránské akce a rovněž role USA, která sice pozbývá někdejší váhy, ale pro Washington je stále důležitá.

Ropný trojúhelník

Pokud dojde k válečnému konfliktu v oblasti Jihočínského moře, budou za něj vlastně moct vědci, kterým se pořád ještě nepovedlo zbavit lidstvo závislosti na ropě. Její významná ložiska jsou právě v Jihočínském moři. Své zájmy tu prosazuje nejen Čína, ale také Indie. Na východě se rozkládají politicky nestabilní Filipíny, na severu mocné Japonsko podporované Spojenými státy.

Čínské obranné struktury v Jihočínském moři

Vojenský konflikt v Jihočínském moři může vzplanout kdykoli. Už teď se na jeho vodách odehrává válka nervů. Vojenská plavidla tu proti sobě vyplouvají v předstíraných útocích, letadla se pronásledují po obloze. Stačí, aby někomu ujely nervy a padl první výstřel.

„Konflikt v této oblasti by okamžitě nabyl globálního charakteru,“ varuje Ankit Panda, vojenský analytik a korespondent deníku New York Times. „Filipíny totiž opouštějí spojenectví s USA a míří do čínské náruče. Spojené státy musejí z prosté strategické nutnosti tomuto vychýlení mocenského kyvadla čelit posilováním své přítomnosti v oblasti a posilováním partnerství s Tchaj-wanem.“

Zásadní roli by v případě války v Jihočínském moři sehrál postoj Indie. Jestliže by se cítila ohrožena kteroukoli z válčících stran, její vstup do konfliktu by znamenal jediné: rozšíření války až do oblasti ropných cest Rudým mořem a začátek globálního střetu.

Tajemná Sibiř

V Bohem zapomenutých pustinách Sibiře se už dlouhá léta schyluje k něčemu nehezkému. Už v padesátých a šedesátých letech se do sebe Sovětský svaz a Čína pustily kvůli několika ostrůvkům v hraniční řece Amur. Od té doby v této oblasti mezi oběma velkými zeměmi spíše než mír vládne ozbrojené příměří.

Toto příměří je přitom stále vratší. Může za to migrace. Číňané postupně vytlačují ruské obyvatelstvo směrem na západ. V Moskvě roste podezření, že si Čína dříve nebo později začne dělat nároky na oblasti ležící na ruském břehu Amuru – a nejen na ně.

Americké strategické plány už půl století počítají s tím, že Čína bude chtít přístup k Vladivostoku nebo jiným přístavům, které by jí umožnily přímý přístup do severního Pacifiku. Pokud by se Čína rozhodla k expanzi na úkor Ruska, pravděpodobně by došlo k zajímavé situaci, totiž spojenectví Ruska a Spojených států. Čínský postup směrem na sever a západ by totiž přímo ohrozil americké strategické přístupy do Arktidy. Ta pro USA není jen zónou ledu a mrazu, ale od sedmdesátých let i nezničitelnou odpalovací rampou balistických střel. A té se Amerika nemůže vzdát, chce-li zůstat velmocí.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1