Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Tři ze čtyř dětských migrantů se při cestě do Evropy stanou obětí zneužívání

Tři ze čtyř dětských migrantů se při cestě do Evropy stanou obětí zneužívání

Více než tři čtvrtiny dětských a mladistvých migrantů se při své nebezpečné cestě do Evropy přes Středozemní moře stanou obětí zneužívání. Podle agentury AFP na to v dnešní zprávě upozornily dva úřady Organizace spojených národů.

Příslušný dokument byl vypracován na základě svědectví zhruba 22.000 migrantů a uprchlíků, z nichž polovinu tvoří děti a mladiství. Dětský fond OSN (UNICEF) a Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) v něm vyjadřují znepokojení zejména nad osudem migrantů pocházejících ze zemí subsaharské Afriky.

„Naprostou skutečností je, že je nyní běžné, že děti přeplouvající přes Středozemní moře, jsou oběťmi zneužívání, obchodování s lidmi, bití a diskriminace," uvedla v této souvislosti regionální ředitelka UNICEF pro Evropu Afshan Khanová.

Podle uvedené zprávy dvou organizací 77 procent migrujících dětí a mladých osob, kteří se snaží dostat do Evropy přes Středozemní moře, hlásí "osobní zkušenosti se zneužíváním, vykořisťováním a s praktikami podobnými obchodování s lidmi".

Podle dokumentu je přitom mnohem pravděpodobnější, že se oběťmi vykořisťování stanou osoby původem ze subsaharské Afriky než migranti pocházející z jiných částí světa. „Rasismus je zřejmě základním faktorem" rozdílů činěných mezi migranty kvůli jejich původu.

Migrační cesta přes centrální část Středomoří je podle společné zprávy UNICEF a IOM obzvláště nebezpečná, protože většina migrantů cestuje přes Libyi sužovanou bezprávím a konflikty mezi různými milicemi a zločineckými klany. Mladí migranti za svou cestu zaplatí „v průměru 1000 až 1500 dolarů (téměř 22.000 až 33.000 korun) a do Evropy často přijíždějí zadlužení, což je vystavuje novým rizikům".

UNICEF a IOM v této souvislosti vyzývají "všechny zúčastněné strany", země původu, tranzitu a cíle migrantů, aby podnikly potřebná opatření k ochraně těchto obzvláště zranitelných osob.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1