Tropický „Trump“ Bolsonaro chce přepsat dějiny. Popírá, že by Brazílie zažila puč a diktaturu | info.cz

Články odjinud

Tropický „Trump“ Bolsonaro chce přepsat dějiny. Popírá, že by Brazílie zažila puč a diktaturu

Brazilský ultrapravicový prezident Jair Bolsonaro se nikdy netajil obdivem k více než dvacet let trvajícímu vojenskému režimu, který největší latinskoamerická země zažila po puči v roce 1964. Podle nynější vlády se však žádný převrat ani následná diktatura neodehrály. Bolsonaro, který je v úřadu teprve tři měsíce, je kvůli svým postojům považován za brazilského Donalda Trumpa. Svými názory o neexistenci vojenského režimu podle mnohých Brazilců přispěje k ještě většímu rozštěpení tamní společnosti.

„Diktaturu už nikdy!“ skandovali Brazilci na přelomu března a dubna po celé zemi. Reagovali tak na pokyn nynějšího prezienta, který k datu puče nařídil vojenské oslavy. Stejné heslo odmítající nadšení z půl století starého převratu zaplavilo i sociální sítě, když si ho lidé hromadně přidávali ke svým fotkám na zdi. „Bolsonaro šíří dezinformace a svým chováním jen přispívá k dalšímu rozdělení naší společnosti,“ říká mi Brazilec José. 

Oslavy událostí z dob diktatury se konaly poté, co ultrapravicový prezident Jair Bolsonaro zrušil dekret, který je zakazoval. Ten v roce 2011 přijala vláda tehdejší prezidentky Dilmy Rousseffové, která proti vojenskému režimu bojovala. Vojáci  ji proto v sedmdesátých letech kvůli spolupráci s levicovou guerillou věznili i mučili.  

Bolsonarovo rozhodnutí znovu obnovit oslavy ostře kritizovala OSN, která jeho vládu obvinila ze snah překroutit dějiny. „Pokusy revidovat historii a promíjet vážné porušování lidských práv musejí úřady i společnost rezolutně odmítnout,“ uvedl k tomu zvláštní zmocněnec Spojených nápodů pro udržování historické paměti Fabián Salvioli.

Bolsonaro, který byl sám armádním důstojníkem, na to reagoval vyjádřením, že puč v roce 1964 opravdu neproběhl. „Byl to zásah proti rozmachu komunismu a na ochranu národních institucí v zemi. Vše probíhalo v kontextu studené války,“ řekl.

„Děti musí mít reálnou představu o historii“

Podobně mluvil i ministr školství v Bolsonarově vládě Ricardo Vélez, když se v tamních médiích objevila informace, že se brazilská vláda chystá vydávat nové učebnice dějepisu. Ty mají být přepsány tak, „aby děti získaly reálnou představu o historii“. Vélez sám je přesvědčen, že vojenská diktatura začala na přála společnosti. Následujících více než 20 let pak Brazílie - alespoň podle něj - byla nikoli nesvobodnou společností, ale „demokratickým režimem“, který byl v té době potřeba. A aby se jej podařilo udržet, bylo prý nutné povolat ozbrojené síly.

Vojenský režim v letech 1964-1984 podle agentury Reuters popravil stovky lidí a tisíce dalších mučil. V zemi v té době přestaly fungovat demokratické instituce v čele s Kongresem a většina Brazilců by toto období nejraději vymazala z paměti. Přesto v části populace přetrvává názor, že šlo o dobu, která přinesla pořádek a relativní bezpečnost.

Brazílie v současné době patří k nejnebezpečnějším zemím vůbec – jen v roce 2017 tu došlo k 64 tisícům vražd, což ji v tomto ohledu řadí na jednu z nejvyšších příček žebříčku. Podle průzkumu Datafolha, který probíhal po celé zemí a jehož výsledky byly zveřejněny na podzim loňského roku, na 51 procent dotázaných Brazilců uvedlo, že diktatura zanechala v zemi negativní odkaz. Celkem 32 procent oslovených si naopak myslí, že toto období Brazílii prospělo. Zbývajících 17 procent nemělo žádný názor. 

Prezident Bolsonaro o režimu, který v roce 1964 začal armádním pučem, mluvil v minulosti na veřejnosti opakovaně. V kampani před prezidentskými volbami, které proběhly loni na podzim, uvedl, že největší chybou tehdejších vlád bylo, že nepřipravily o život ještě více levicově smýšlejících občanů. Ještě jako kongresman pak prohlásil, že „diktaturu (jako formu vlády - pozn. redakce) podporuje“ a Brazílie „nemá šanci vyřešit své hluboké problémy za pomoci nezodpovědné demokracie“.

Klesající podpora

Jair Bolsonaro zvítězil v prezidentských volbách, které proběhly v říjnu 2018. K jeho vítězství přispěla podle mnohých komentátorů únava Brazilců z čtvrtstoletí trvající vlády levicových prezidentů a touha po změně. Bolsonaro kromě jiného slíbil, že zatočí s korupcí, která prorostla až do nejvyšších pater brazilské politiky. A tvrdil, že zastaví také rostoucí kriminalitu v zemi.

Jeden z posledních průzkumů, který byl proveden po celé Brazílii v březnu, ovšem ukázal, že popularita Bolsonara a jeho vlády se zejména v posledních týdnech výrazně propadla. Jak podotýká Reuters, po čtvrt roce v úřadě ji tak nízkou neměl žádný jiný brazilský prezident (nebo prezidentka) za posledních třiceti let. Bolsonarovi podle průzkumu Ibope nyní věří 49 procent Brazilců, což je o 13 procent méně než v lednu. Naopak o 13 procent stoupl počet lidí, kteří mu nedůvěřují. Největší podpory se prezident těší mezi Brazilci s vyššími příjmy, s neoblibou se setkává zejména ve velkých městech a mezi chudými lidmi, kteří žijí na severovýchodě země.

Brazílská média se shodují, že jedním z důvodů klesající podpory Jaira Bolsonara je potřebná, ale vysoce nepopulární reforma penzijního systému, kterou prezident předložil Kongresu.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud