Trump chce opustit Afghánistán už do voleb v roce 2020. Vydá zemi islamistům z Tálibánu? | info.cz

Články odjinud

Trump chce opustit Afghánistán už do voleb v roce 2020. Vydá zemi islamistům z Tálibánu?

Většinu amerických vojáků z Afghánistánu stáhneme už příští rok, tedy ještě před nadcházejícími prezidentskými volbami v USA – nečekaný výrok amerického ministra zahraničí Mikea Pompea překvapil svět, i proto jej washingtonský šéfdiplomat později mírnil. Přesto se nabízí základní otázka: odevzdá Trump po osmnácti letech bojů zemi islamistům, kteří v Afghánistánu chtějí obnovit islámský emirát?

Kolik z 20 tisíc cizích vojáků opustí neklidnou zemi? A přežije jejich odchod afghánská vládní (proamerická) armáda? Nabízíme odpovědi na základní otázky nadcházejícího vývoje v Afghánistánu.

Kdy chce Trump stáhnout vojáky?

Šéf amerických diplomatů Pompeo vyhlásil, že chce většinu vojáků dostat domů v roce 2020, kdy budou Američané (konkrétně 3. listopadu) vybírat hlavu státu. List Washington Post upřesnil, že z nynějších 14 tisíc Američanů by jich v zemi mělo zůstat 8, nejvýše 9 tisíc. Trump ale možná přemýšlí i o citelnějším snížení počtu uniforem. Celkem nepokrytě dává najevo, že stahování plánuje kvůli nadcházejícím volbám, ve kterých obhajuje post v Bílém domě.

Americká přítomnost v Afghánistánu a okolíAmerická přítomnost v Afghánistánu a okolíautor: INFO.CZ

Trumpovi voliči totiž zahraniční mise – tedy jak lidské, tak ekonomické náklady na ně – vehementně odmítají. A opakují, že peníze jsou potřeba především ve Spojených státech. Za osmnáct let vojenského angažmá v Afghánistánu padlo bezmála 2 a půl tisíce Američanů a USA do rozvoje hornatého asijského státu investovaly miliardy dolarů.

Odvelí americký prezident vojáky za každou cenu?

To je otázka. Po vřavě, kterou americké vyhlášení vyvolal, Pompeo už opatrněji vyhlásil, že Washington o odchodu vojáků rozhodne podle stavu na bojišti. A prý se také co nejrychleji pokusí uzavřít dohodu s Tálibánci, ve které by se zavázali, že na svém území nestrpí teroristy, především ty zahraničních z Al-Káidy a jiných organizací. Podle vyjednavačů jde tedy nyní v první řadě o bezpečnostní záruky: a to také před afghánskými prezidentskými volbami, které se mají konat v září.

>>> Seriál INFO.CZ Konec světového četníka? <<<

Spojené státy prý po Tálibánu žádají také ochotu jednat s proamerickou vládou (což dosud islamisté odmítali jako ztrátu času) a záruky dodržování základních lidských, respektive občanských práv na jimi ovládaném území. Jednání mezi Tálibánem a USA, které od počátku roku pokračuje v katarském Dauhá, tento víkend dospělo už do osmého kola.

Kdy bude odchod amerických vojáků možný?

Oficiálně poté, co budou Afghánská národní armáda (ANA) a s ní i další bezpečnostní složky spadající pod kábulskou anti-tálibánskou vládu schopny zajistit bezpečnost na celém území neklidného státu. Podle vyjednavačů se nyní dojednávají podmínky, za jakých by se na udržení klidu v Afghánistánu podíleli i Talibanci a s nimi spříznění ozbrojenci.

I dnes ale došlo k útoku uvnitř bezpečnostních složek, kdy jeden z vládních policistů v provincii Kandahár zabil sedm vlastních kolegů. Tálibán konstatoval, že střelec se přidal k jeho hnutí. Podobně loni během afghánské mise zahynul psovod Tomáš Procházka. Armáda i další afghánské uniformy mají rovněž problémy s defraudacemi a vykazováním tzv. černých duší, tedy fiktivních vojáků, na něž velitelé inkasují velmi konkrétní obnosy z obranných rozpočtů.

Může Tálibán v zemi opět nastolit někdejší bigotní režim?

Asi ne zcela, ale případná mírová dohoda zřejmě zabetonuje jeho moc na územích, kde vládne už nyní. Podle některých zdrojů řídí, nebo jistě ovlivňuje až polovinu Afghánistánu. V Tálibánem řízených oblastech – přinejmenším tedy některých – už smějí chodit do školy také dívky, i když jen do jedenácti let věku. Další omezení ale zůstávají a hrozí, že vstup hnutí do celostátní politiky promění poměry i v Kábulu a dalších liberálnějších oblastech.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud