Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Trump chce zorganizovat vojenskou přehlídku. Tady si může vzít inspiraci

Trump chce zorganizovat vojenskou přehlídku. Tady si může vzít inspiraci

Americký prezident Donald Trump chce zorganizovat vojenskou přehlídku. Inspiroval se ve Francii během oslav dobytí pádu Bastily a v listopadu při návštěvě Číny. Velké vojenské přehlídky nejsou v západních zemích příliš časté, Američané už s nimi ale zkušenost mají. Přesto vyvolal Trumpův nápad kritiku.

Spojené státy pravidelnou vojenskou přehlídku nepořádají. Poslední velká se konala v roce 1991 po vítězství ve válce v Perském zálivu. Už tehdy přišly rozporuplné reakce. A kritici se ozvali i nyní. Podle penzionovaného generála Paula Eatona nápad jen podtrhuje Trumpovy autoritářské tendence a přehlídka by se stala oslavou jeho samotného, nikoli armády.

Přehlídky přitom nejsou doménou jen totalitních či autoritativních režimů.

Francie

Příkladem demokracie s každoroční vojenskou slávou je Francie, kde se událost Trumpovi zalíbila. Paříž ji hostí každý rok 14. července v rámci oslav státního svátku dobytí Bastily. Koná se na Champs-Elysees a je vůbec nejstarší v Evropě.

V roce 1994 nastoupila francouzská armáda po boku té německá jako symbol usmíření mezi oběma zeměmi. Loňská přehlídka, které se účastnil Trump, zahrnovala představení 3720 vojáků, 211 vozidel a 241 koňů. Zúčastnilo se i letectvo. Francie naopak tradičně nevystavuje jaderné zbraně.

 

Velká Británie

Druhým příkladem přehlídky ve svobodném světě je Velká Británie. Ta nepodniká tak pompézní událost jako její soused. Přehlídka se konala loni u příležitosti královniných narozenin. Jinak je akce spíše celonárodním festivalem na Den ozbrojených složek. Oslavy se konají napříč zemí, jedno město vždy pořádá hlavní pochod. Cílem je oslavit muže a ženy sloužící v armádě, nikoli demonstrace síly. Tím se liší od autoritářských režimů.

 

Rusko

Například Rusko každoročně organizuje monstrózní akci mající ukázat pompéznost jeho armády. Prezident Vladimir Putin je velkým fanouškem přehlídek. Na Den vítězství 9. května tak každoročně moskevským Rudým náměstím projíždí vojenské konvoje.

Velkolepou přehlídku zažilo Rusko před dvěma lety, kdy slavilo 70 let od konce druhé světové války. Zúčastnilo se jí 16 tisíc vojáků, 200 obrněných vozidel, 150 letadel a helikoptér a vystaveny byly také jaderné zbraně.

 

Severní Korea

Severní Korea pořádá jedny z nejznámějších vojenských přehlídek. Konají se na důležité svátky oslavující armádu nebo Kim Ir-sena, zakladatele komunistické diktatury na poloostrově, kterého tamní propaganda vyobrazuje pomalu jako božstvo. Přehlídka proběhla také den před startem olympiády v sousední Jižní Koreji.

KLDR na armádních oslavách demonstruje sílu před západním světem. Součástí akcí je tradičně vystavování symbolů a výsledků tamního jaderného programu.

 

Čína

Druhou Trumpovou inspirací po demokratické Francii byla komunistická Čína, na jejíž návštěvě byl v listopadu loňského roku. Čína přehlídky začala častěji pořádat v éře současného prezidenta Si Ťin-pchinga.

V roce 2015, podobně jako Rusko, měla v rámci oslav 70 let od konce války obří událost. Přehlídky se tehdy zúčastnilo 12 tisíc vojáků, 200 bojových letounů a stovky balistických střel, tanků a dalšího vybavení.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1