Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Trump chystá obří úder proti nelegální migraci. Děti cizinců narozené v USA chce připravit o nárok na občanství

Trump chystá obří úder proti nelegální migraci. Děti cizinců narozené v USA chce připravit o nárok na občanství

Americký prezident Donald Trump zvažuje zablokování právní zásady, kdy se americkými občany automaticky stávají i děti cizinců narozené na území Spojených států. V rozhovoru v pořadu portálu Axios pro televizi HBO Trump řekl, že uplatňování výše zmíněného práva, které zaručuje 14. dodatek americké ústavy, může zastavit exekutivním nařízením, tedy dekretem, takže se obejde bez souhlasu Kongresu USA.

Pokud se Trump rozhodne zásadu známou jako ius soli ukončit, bude to podle Axios nejdramatičtější prezidentův krok v rámci jeho tažení proti nelegální migraci. Portál rovněž poznamenal, že v takovém případě lze s jistotou očekávat, že se o ústavnost dekretu před americkými soudy svede právní bitva.

Pokud v USA cizinci včetně migrantů, kteří do země vstoupili nelegálně, přivedou na svět dítě, stává se jejich potomek občanem Spojených států. Této praxe migranti často zneužívají, ačkoli rodiče nemají automaticky nárok na americké občanství. Migranti bez dokladů, kteří v USA přivedou na svět dítě, ale následně často úspěšně dosáhnou na možnost v zemi zůstat, aby se o svého nezletilého potomka, občana USA, mohli starat. O takovýchto dětech migrantů se pak v USA hovoří jako o kotvách.

"Jsme jedinou zemí na světě, kam nějaký člověk přijde, má dítě a to dítě je se všemi výhodami občanem Spojených států," řekl Trump v pořadu, který HBO bude vysílat v neděli. "Je to směšné. Je to směšné. Tohle musí skončit," dodal s odkazem na 14. dodatek. V něm se praví, že všechny osoby narozené nebo naturalizované ve Spojených státech a podřízené jejich jurisdikci jsou občany Spojených států.

Média nicméně upozorňují, že obdobnou zásadu ius soli uplatňují přes tři desítky zemí, především v Latinské Americe. Další desítky zemí ji pak uznávají v omezené míře, vyžadují například legální pobyt rodičů v zemi či to, aby se jeden z rodičů v daném státě rovněž narodil. V České republice ze zákona získá české občanství narozením i dítě, jehož oba rodiče jsou sami bez občanství a pokud jeden z rodičů má v zemi v době porodu povolen pobyt na více než 90 dní. České občanství získají i děti mladší tří let nalezené na území republiky, u nichž se totožnost nepodaří zjistit.

"Vždy mi říkali, že je potřeba ústavní dodatek. Ale představte si to, není," řekl prezident o možnosti zablokování práva. Na dotaz, zda takový postup není sporný, Trump odpověděl, že Kongres to může udělat v každém případě, ale že podle informací, které má, postačí i dekret.

"Říkají, že to mohu udělat jen exekutivním nařízením," řekl Trump o radách právníků a poradců Bílého domu. K úvahám o blokaci dodal, že vše je ve stavu vývoje, ale že se tak stane. Podrobnosti o způsobu, jak by z uplatňování 14. dodatku určitou skupinu cizinců vyjmul, a kdy by se tak mohlo stát, ale nesdělil.

Axios uvedl, že jen málo odborníků na přistěhovalectví a ústavu se domnívá, že je v prezidentově pravomoci změnit zásadu udělování amerického občanství narozením. Někteří konzervativci ale argumentují tím, že 14. dodatek byl zamýšlen pro děti, které se v USA narodí lidem s trvalým pobytem, a ne pro potomky migrantů bez dokladů či lidí s krátkodobými vízy.

Zostřenou protiimigrační rétorikou před listopadovými kongresovými volbami chce Trump podle AP vyburcovat příznivce, aby dali hlas republikánům, a tak pomohli udržet republikánskou kontrolu v Kongresu.

Expert na ústavní právo John Eastman poznamenal, že 14. dodatek na děti migrantů bez dokladů nebyl vůbec uplatňován až do 60. let 20. století. Zmíněný dodatek z roku 1868 se nevěnuje jen otázce občanství, ale v dalších oddílech také výsadám a právům občanů USA, rozdělení mandátů ve Sněmovně reprezentantů či závaznosti amerického státního dluhu.

Americký institut Pew Research Center ve studii z roku 2016, ve které mapuje počty dětí narozených migrantům bez dokladů od 80. let do roku 2014, za vrchol uvádí roky 2006 a 2007. Tehdy se narodilo 370.000 takových dětí, což bylo devět procent všech porodů v USA. Od té době počet dětí narozených migrantům bez dokladů klesá, v roce 2014 jich bylo 275.000, což bylo sedm procent v rámci dětí narozených v USA. Pro srovnání, ještě v roce 1980 registroval Pew Research Center 30.000 takovýchto porodů.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1