Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Trump je v Izraeli za mírotvorce. Jiní si na tamním konfliktu vylámali zuby, varuje odbornice

Trump je v Izraeli za mírotvorce. Jiní si na tamním konfliktu vylámali zuby, varuje odbornice

Donald Trump v rámci své první zahraniční cesty přicestoval do Izraele. Na programu má setkání s premiérem Benjaminem Netanjahuem. Americký prezident se sám pasoval do pozice prostředníka, který dovede Izrael a Palestinu k jednacímu stolu a pomůže jim dosáhnout mírového řešení 70 let dlouhého konfliktu. Právě nastartování izraelsko-palestinských rozhovorů bude hlavním bodem programu dnešní schůzky, která přichází jen týden po skandálu, kdy na Trumpa prasklo, že předal Rusům tajnou informaci spojenou s takzvaným Islámským státem. Zprávu přitom pravděpodobně získal právě od izraelské kontrarozvědky. Jaký dopad bude mít tato kauza a jaké jsou šance Trumpa na nalezení společné řeči mezi Palestinou a Izraelem?

Trumpův prezidentský speciál je zřejmě vůbec prvním strojem, který absolvoval přímý let ze Saúdské Arábie do Izraele. Celou jeho návštěvu provázejí přísná bezpečnostní opatření a očekávání jsou vysoká. 

Jaké závěry vyplynou z dnešního jednání lze podle analytičky a odbornice na Izrael a Blízký východ Ireny Kalhousové předpovídat jen stěží. Donald Trump dosud ke svému velkolepému záměru najít mírové řešení izraelsko-palestinského konfliktu řekl jen velmi málo.

„Donald Trump se rozhodl, že mírový proces bude jedním z cílů jeho zahraniční politiky, ale nevíme, co si pod tím přesně představit – jestli má nějaké konkrétní kroky, jak toho chce docílit. Jediné, co se dá tušit, je, že vyzve Izrael, aby nedělal kroky, které by tomu mírovému řešení mohly bránit, což se týká hlavně výstavby osad na Západním břehu,“ řekla pro INFO.CZ Kalhousová.

Ať na závěr dnešního jednání padne cokoliv, Donald Trump si možná ukousl příliš velké sousto, on sám ale v úspěch své mise věří. „Je to něco, co podle mě upřímně řečeno není tak složité, jak si lidé po dlouhá léta mysleli,“ řekl podle CNN před měsícem americký prezident. Kalhousová mu však příliš šancí nedává.

„Ten konflikt je samozřejmě velmi komplikovaný, velmi starý a velmi dlouhý a Trump kolem sebe ani nemá lidi, kteří by měli tu znalost na to, aby mohl přinést něco zajímavého nebo něco nového, co by s tím pohnulo. Ale těžko říct, Donald Trump je naprosto neortodoxní politik a právě to mu možná může v případě tohoto konfliktu, na kterém si všichni ortodoxní politici vylámali zuby, něco přinést,“ tvrdí analytička.

Mírnou naději na pokrok v mírovém řešení mu dává i nedávná schůzka s vůdcem palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem, který byl podle Kalhousové schopný přesvědčit Trumpa o svých požadavcích. „To ukazuje, že bude brát palestinský pohled v potaz,“ dodává odbornice na Blízký východ. S Abbásem se má americký prezident sejít i zítra v Betlémě, kde ho zřejmě vyzve, aby Palestinci přestali vést děti k nenávisti vůči Izraelcům a protižidovská rétorika se přestala objevovat jak ve školách, tak například v televizi.

Trump si pustil pusu na špacír

Dnešní schůzka přichází jen týden poté, co deník The Washington Post odkryl výbušnou zprávu, podle které měl Donald Trump vyzradit ruskému ministrovi zahraničí Sergeji Lavrovovi přísně tajnou informaci spojenou s teroristickou organizací Islámský stát. Trump se brání, že na to má právo a že o nic tajného nešlo. Podle dosavadních informací zpráva pocházela od izraelských tajných služeb, které k tomu nedaly svolení a mohlo by to podkopat důvěru v USA nejen v Izraeli, ale u všech amerických spojenců.

Podle některých amerických médií by tak ještě stále horká kauza mohla zvýšit napětí během Trumpovy návštěvy. „Nejsem si jistá, že to naruší tu schůzku jako takovou, ale možná to naruší spolupráci mezi tajnými službami Spojených států a Izraele, která patří mezi ty nejintenzivnější,“ říká analytička s tím, že Izrael nemá jinou zemi, se kterou by sdílel tolik věcí jako se Spojenými státy.

„Pokud to byl opravdu takový problém, jak se dozvídáme z některých médií, že prozrazení informace mohlo ohrozit jejich zdroj v řadách Islámského státu, tak je to samozřejmě obrovský problém. Spíš se to ale bude řešit za zavřenými dveřmi, v rámci těch tajných služeb,“ dodává Kalhousová.

Izraelci jsou z Trumpa rozčarovaní

Trump se s Netanjahuem schází od svého zvolení podruhé, poprvé lídři usedli k jednacímu stolu už v únoru při návštěvy izraelského premiéra ve Spojených státech. Už únorová schůzka naznačila, že Donald Trump ustoupí od své silně proizraelské rétoriky, kterou bylo možné slyšet v průběhu prezidentské kampaně.

„Po jeho zvolení byli izraelští politici rádi, že do Bílého domu přišel republikán, který má určité černobílé vidění světa. Trump byl velmi antimuslimský a kritický vůči Obamovi kvůli jeho politice na Blízkém východě i vůči Íránu a izraelská vláda si z toho vydedukovala, že Trump bude naprosto nekritickým izraelským příznivcem,“ říká analytička.

V předvolební kampani a po jeho zvolení to proto vypadalo, že Trump bude člověk, který půjde současné izraelské nacionalistické vládě na ruku. Silná slova, která se Trump zpočátku nebál použít, však začal v prezidentském křesle mírnit. „Během několika týdnů se ukázalo, že nepřestěhuje ambasádu do Jeruzaléma, že vyzve Izraelce, aby to s výstavbou osad nepřeháněli a že je připraven vyjednávat s Palestinci. Tento posun proto v Izraeli způsobil určité rozčarování,“ dodává Kalhousová.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1