Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Trump má další problém. Ruskému ministru zahraničí vyzradil tajnou informaci

Trump má další problém. Ruskému ministru zahraničí vyzradil tajnou informaci

Americký prezident Donald Trump vyzradil ruskému ministru zahrajičí Sergeji Lavrovovi přísně tajnou informaci spojenou s teroristickou organizací Islámský stát (IS). Informoval o tom list The Washington Post s odvoláním na současné a bývalé americké představitele, podle nichž šlo o informaci od zahraničního zdroje amerických tajných služeb. Činitelé Bílého domu vyloučili, že by Trump s Rusy řešil zdroje či metody zpravodajských služeb, prozrazení tajné informace však nepopřeli.

Podle washingtonského deníku a agentury Reuters vyzradil Trump informaci spadající do kategorie přísně tajných, kterou Washington získal prostřednictvím rozvědky některého z amerických spojenců. Týkala se prý hrozby IS spojené s použitím laptopů v letadlech. Prozrazením informace týkající se radikálů podle lidí citovaných listem ohrozil zásadní zpravodajský zdroj USA.

Trumpův údajný zásadní diplomatický přehmat, který politici z obou stran v prvních reakcích označovali za zcela nepřijatelný (většinou s dovětkem, že je třeba potvrdit či vyvrátit jeho pravdivost), se zrodil minulý týden na setkání s Lavrovem a ruským velvyslancem Sergejem Kisljakem v Oválné pracovně Bílého domu, u něhož byli rovněž další američtí představitelé.

"Prezident a ministr zahraničí probírali množství rizik společných pro naše země včetně hrozeb pro civilní letectví. Ani jednou, ani jednou se nebavili o zdrojích či metodách tajných služeb a prezident se nezmínil o žádných vojenských operacích, které v té době nebyly veřejně známy," řekl novinářům Trumpův hlavní bezpečnostní poradce a účastník schůzky Herbert R.McMaster.

Podobná slova použil i ministr zahraničí Rexe Tillersona, podle něhož se Trump s Rusy bavil o celé řadě témat včetně bezpečnostního rizika představovaného IS, nemluvili však o "zdrojích, metodách či vojenských operacích".

Trump v předvolební kampani ostře kritizoval svou demokratickou sokyni Hillary Clintonovou, že podle něho používáním soukromého e-mailu pro vyřizování pracovní korespondence ohrozila tajné informace. Někteří experti z prostředí zpravodajských služeb Trumpa ještě před nástupem do Bílého domu považovali za nepříliš důvěryhodného nositele tajných informací vzhledem k jeho často impulzivnímu chování.

Jeho rozhovor s Lavrovem se konal den poté, co propustil šéfa FBI Jamese Comeyho, což řada médií i Trumpových oponentů interpretovala jako snahu omezit vyšetřování údajného napojení Trumpovy volební kampaně na Rusko.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1