Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Trump obrátil. Ambasádu chce do Jeruzaléma přesunout už v květnu. Hrozí další protesty

Trump obrátil. Ambasádu chce do Jeruzaléma přesunout už v květnu. Hrozí další protesty

Spojené státy plánují přemístit své velvyslanectví v Izraeli do Jeruzaléma v květnu. Informovaly o tom agentury Reuters a AP s odvoláním na zdroje z americké vlády, které si nepřály být jmenovány. Přesun americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma by vyšel na 70. výročí založení státu Izrael, které připadá na 14. května. Vláda prezidenta Donalda Trumpa o tomto záměru právě informuje členy Kongresu.

Za izraelskou vládu jako první reagoval ministr odpovědný za tajné služby Jisrael Kac, který za rozhodnutí pro daný termín Trumpovi poděkoval na twitteru. Slavnostní přestřihnutí pásky se chystá na polovinu května, tedy patrně na výročí založení státu Izrael.

Ambasádu bude pro začátek tvořit jen několik kanceláří uvnitř existující budovy, která patří USA. Podle AP americký ministr zahraničí Rex Tillerson už stvrdil svým podpisem i plán potřebných bezpečnostních opatření pro ochranu objektu.

720p 360p
Jeruzalém: Proč Svaté město už tisíce let krvácí?

Trump loni v prosinci uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele a dal pokyn zahájit proces stěhování amerického zastupitelského úřadu z Tel Avivu. V polovině ledna ale šéf Bílého domu popřel, že by se plánované přemístění mělo uskutečnit do jednoho roku. Naopak období do jednoho roku odhadoval izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

Také Tillerson v lednu řekl, že přesun velvyslanectví se pravděpodobně neuskuteční dříve než za tři roky, a i to označil za poměrně „ambiciózní časový rámec“.

Trump loni v prosinci prohlásil, že uznání Jeruzaléma znamená začátek nového přístupu k řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Podle něj odkládání uznání Jeruzaléma za izraelské hlavní město stejně mír nepřineslo.

Trumpovo rozhodnutí vyvolalo ostré protesty zejména v arabsko-muslimském světě. Kritizovala ho ale i Evropská unie. A Palestinci prohlásili, že už nevnímají USA jako důvěryhodného prostředníka v mírovém procesu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1