Trump plánuje změnu migrační politiky. Do USA chce pouštět hlavně vzdělané a bohaté | info.cz

Články odjinud

Trump plánuje změnu migrační politiky. Do USA chce pouštět hlavně vzdělané a bohaté

Nový imigrační plán amerického prezidenta Donalda Trumpa může narazit na obou stranách politického spektra. Vyplývá to z prvních reakcí na detaily, které o návrhu na změny v migrační politice USA přinesla zámořská média. Trumpův plán se přitom zřejmě stane středobodem jeho kampaně za znovuzvolení do Bílého domu.

Trump reformu migrační politiky, na níž měsíce pracoval jeho zeť a poradce Jared Kushner, představil ve čtvrtek odpoledne amerického času. Body, o nichž referovala americká média již ve středu, ale vyvolaly nesouhlasné reakce u liberálů i konzervativců. Každé ze stran se nelíbí něco jiného, ve výsledku ale jejich postoj snižuje šance na přijetí Trumpova návrhu.

Ten by měl zahrnovat změnu v přístupu k legální migraci. Nově by nemělo být prioritou spojovat rodiny, ale rozhodovat podle pracovních schopností a vzdělání uchazeče. USA nyní každý rok udělují trvalý pobyt zhruba milionu lidí. Číslo by mělo zůstat stejné i po reformě, změnit by se měla struktura úspěšných žadatelů.

Migranti s titulem a prací

Jen 12 procent ze zmíněného milionu teď získává trvalý pobyt na základě dovedností typu schopnosti uplatnit se na trhu práce nebo dosaženého vzdělání. Více než polovina lidí získá právo zůstat v USA, jelikož v zemi žijí jejich rodinní příslušníci. Trump by chtěl poměr obrátit. První zmíněná kategorie by měla nově pokrýt asi 60 procent legálních přistěhovalců.

Trump si od plánu slibuje, že až tři čtvrtiny přijatých migrantů budou mít bakalářský nebo jiný vysokoškolský titul. Průměrný příjem přistěhovalců by tím měl vzrůst ze současných 43 tisíc dolarů (asi 968 tisíc korun) ročně na 96 tisíc dolarů (2,2 milionu korun). Přednost by dostávali lidé s pracovní nabídkou v USA nebo určitým druhem znalostí a schopností. Museli by navíc dokázat, že zvládají angličtinu a projít občanskými testy. Skončit by měla také vízová loterie, v níž ročně získává trvalý pobyt zhruba 50 tisíc lidí ze zemí s nízkou mírou přistěhovalectví do USA.

O druhé části návrhu, která se týká ilegální migrace, zatím příliš mnoho informací není. Jasné je jen, že má obsahovat možnosti, jak bojovat s přílivem rodin, které překračují hranici s Mexikem. Často jde o rodiny nebo děti z Hondurasu, Salvadoru nebo Guatemaly prchající před chudobou a násilím drogových gangů.

Kromě Trumpova opakovaného požadavku financí na stavbu pohraniční zdi, by měl prezident navrhnout také prodloužení doby, po níž je možné rodiny zadržovat a tvrdší podmínky pro získání azylu. Na hranici má také vyrůst více než 30 nových fyzických překážek. Soustředit se budou do míst, v nichž působí dealeři drog a převaděči. Plán zároveň nepočítá s programy pro lidi, kteří přišli do USA nelegálně jako děti (tzv. snílky).

Návrhy kontroverzního poradce neprošly

Kushnerovi se ale podařilo zabránit některým nápadům, s nimiž přišel Trumpův radikální poradce Stephen Miller. Ten v poslední době získal silný vliv na samotného prezidenta. Hrál roli v hádce s Mexikem, jemuž Trump hrozil úplným uzavřením hranice, nebo následném konci ministryně pro vnitřní bezpečnost Kirstjen Nielsenové.

Miller v minulosti stál u několika z Trumpových kontroverzních kroků. Tlačil na Imigrační a celní agenturu (ICE), aby vydávala zprávy o zločinech zadržených migrantů, úkoloval ministerské úředníky nebo plánoval masivní zatýkání migrantů a jejich dětí napříč Spojenými státy.

Millera média spojovala také s politikou nulové tolerance, která loni vyústila v rozdělení tisíců rodin na hranici mezi USA a Mexikem. Kritizovaná opatření nakonec Trump po silném tlaku veřejnosti zrušil a soud následně nařídil rodiny opět spojit.

Šance reformy jsou malé, vrátí se ve volbách

Je pravděpodobné, že imigrační reforma se stane jedním z klíčových bodů Trumpovy kampaně za znovuzvolení. Její šance na úspěch ještě v aktuálním volebním období jsou ale podle všeho minimální. Kushner sice zdůrazňoval, že umí spojovat znesvářené tábory a uspěl například při vyjednávání náhrady za smlouvu NAFTA mezi USA, Kanadou a Mexikem, nyní se ale podle všeho nic takového nepodařilo.

„Ani s námi nemluvili,“ cituje Politico šéfa senátní demokratické menšiny Chaucka Schumera. Ten řekl, že Trumpovi poslal návrh imigrační reformy, která v Senátu prošla v roce 2013 většinou 68 hlasů. Odpovědi se ale nedočkal. Pro demokraty je navíc klíčové, aby návrh řešil situaci „snílků“. Bez toho odmítají Trumpův plán podpořit.

Republikáni, mezi nimiž Kushner v posledních týdnech dojednával podporu, jsou vůči návrhu vstřícnější, ale i tak zůstávají zatím ve vyjádřeních opatrní. „Myslím, že pro republikány je velice pozitivní být vnímaní jako strana legální imigrace. A toto je způsob, jak to zlepšit,“ prohlásil senátor John Cornyn.

Opatrnost svědčí i o tom, že Trump podporu konzervativců nemá zdaleka jistou. Také republikánské zákonodárce čekají příští rok volby a rozhodovat bude, jak Trumpův plán přijmou jejich příznivci. Některé protiimigrační skupiny už přitom daly najevo, že se jim záměr zdá příliš měkký.

„Návrh nezahrnuje žádné snížení úrovně legální migrace, ani symbolické,“ sepsul záměry v listu National Review Mark Krikorian, šéf think-tanku Center for Immigration Studies, který dlouhodobě usiluje o nižší počty legálních migrantů ve Spojených státech.

Administrativa podle New York Times prezentuje body jako první krok k otevření debaty. Zároveň ale začala připravovat návrh zákona, který z Trumpova plánu bude vycházet. Není ale jisté, jestli jej do Kongresu pošle v řádu týdnů nebo měsíců. Jak již bylo řečeno, jeho naděje na úspěch jsou ale minimální.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud