Trump přestal mluvit s Tálibánci těsně před zlomovou dohodou. Co se za tím skrývá? | info.cz

Články odjinud

Trump přestal mluvit s Tálibánci těsně před zlomovou dohodou. Co se za tím skrývá?

Americký prezident Donald Trump jednostranně přerušil rozhovory s afghánským radikálním hnutím Tálibán. Je to podobně překvapivé jako fakt, že k jednáním vůbec došlo – do nástupu současné administrativy se Američané oficiálně s povstalci nebavili. Není jasné, proč teď Trump rok trvající dialog přerušil: Část expertů má za to, že se dělá „drahým“ a chce si vylepšit vyjednávací pozici. Další to vysvětlují jeho pověstnou nevyzpytatelností. Zbylí upozorňují jen na špatně zvolené datum.

Ten velký den měl nastat již za dva týdny, konkrétně 23. září. Američané se chystali podepsat mírovou dohodu s radikálním hnutím Tálibán. Fakticky tak měla skončit 18 let trvající válka, která začala vlastně už 11. září 2001. Ani ne o měsíc později se totiž američtí vojáci vydali potrestat vousaté vládce za to, že poskytli útočiště organizátorovi útoku na dvojčata Usámovi bin Ládinovi.

Sláva se ale konat nebude. Tedy, alespoň ne letos v září. Donald Trump tuto sobotu v sérii tweetů setkání v Camp Davidu zrušil. Analytici i politici celé planety nyní spekulují, co ho k tomu vedlo. Zřejmě největší tábor zastává názor, že lídr USA jako zkušený byznysmen pouze zvyšuje svou cenu před restartem dialogu. „Po mém soudu nejde o zrušení rozhovorů, ale jen o přerušení a oddálení,“ uvedl pro stanici al-Džazíra kábulský analytik Intizar Khadim. „Je to psychologický tlak americké vlády na Tálibán,“ dodává.

Jiní experti připomínají, že Trump není zrovna vzorem rozvahy a tvůrcem propracovaných koncepcí. Je tedy možné, že šlo o pouhé hnutí mysli. Ti, kteří přece jen sázejí na jistou prezidentovu racionalitu, pak konstatují, že datum podpisu dokumentu nebylo zvoleno nejvhodněji. Schválení úmluvy s Tálibánci by 23. září přišlo ani ne dva týdny po výročí atentátu na dvojčata, navíc by k němu došlo v letním sídle amerických prezidentů, což by veřejnost nemusela přijmout bez rozpaků, připomíná stanice CNN.

>>> Seriál o armádě USA na INFO.CZ <<<

Pravda je, že Tálibánci postupují podle obvyklých pravidel války a míru – zatímco jeho vyslanci s rivaly diskutují, vojáci na bojišti se do poslední chvíle snaží obsadit co nejvíce území i strategických bodů včetně důležitých měst. Protože po začátku příměří už se bude hrát jen s rozdanými kartami. Je možné, že i v tomto ohledu se Trump snaží na radikály tlačit, aby je přiměl ke klidu zbraní. Příměří by totiž pro Trumpa bylo – samozřejmě kromě samotného odchodu amerických vojáků – velkým „marketingovým“ tahákem pro kampaň před nastávajícími prezidentskými volbami, které v USA budou zhruba za rok.

Americká přítomnost v Afghánistánu a okolí

Jinými slovy: teď se hraje o to, kdo mírovou dohodu potřebuje víc. Trump, nebo radikálové? U amerického prezidenta je motivace zřejmá. Jeho voliči nechtějí, aby Američané bojovali a umírali v dalekých zemích. Tálibán má čas, ale i on se zdá být naladěný na mír. Jak Američané, tak Tálibánci došli k závěru, že jeden druhého nezničí, respektive nevyženou. Dohodu považují za případnou obě strany, tedy alespoň do soboty považovaly…

O co vlastně ve smlouvě šlo? Podle dostupných zpráv měla obsahovat čtyři klíčové body. Tálibán slíbil zajistit, že na jím kontrolovaném území nebudou operovat cizí islamističtí bojovníci, kteří by odsud mohli ohrožovat další země – viz al-Káida a její zdejší základny před rokem 2001. Tálibán zase žádal stažení všech západních vojáků – zhruba 14 tisíc Američanů a 17 tisíc vojáků z ostatních aliančních zemí. Washington chtěl po islamistech, aby navázali dialog s vládou v Kábulu, kterou dosud drží nad vodou právě Západ, což se patrně nezmění ani po odchodu uniforem. Čtvrtý bod byl prostý a pro civilisty snad nejdůležitější – okamžité a časově neomezené příměří.

INFOGRAFIKA DNE: Rozložení sil v Afghánistánu (červen 2018)

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud