Trump přitvrzuje v boji s migranty. Ti kvůli tomu čím dál častěji míří do Evropy | info.cz

Články odjinud

Trump přitvrzuje v boji s migranty. Ti kvůli tomu čím dál častěji míří do Evropy

Středoameričtí migranti, které chce americký prezident Donald Trump deportovat nebo rovnou odradit od cesty do USA, by mohli z části zamířit do Evropy. Vyplývá to vývoje v první polovině roku. Do zemí schengenského prostoru přišlo už nyní více uprchlíků z latinskoamerických států než v celém uplynulém roce. A Trump plánuje imigrační pravidla ještě zpřísnit.

Uvažování uprchlíků se tváří v tvář Trumpovým krokům mění. Než aby podstupovali nebezpečnou cestu napříč kontinentem a skončili v nekompromisních amerických záchytných center, případně zpět v domovině, raději si koupí letenku a odletí do evropských měst.

Čísla jsou nesrovnatelně menší než v době tzv. migrační krize v roce 2015, kdy do Evropy proudili uprchlíci převážně z Blízkého východu či afrických zemí, trend je přesto znatelný. Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu uvádí, že od ledna do května eviduje 14procentní nárůst žádostí o azyl oproti stejnému období loňského roku. Do statistik se vedle zemí Evropské unie počítají i další státy schengenského prostoru – tedy Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko.

Nárůst způsobili právě běženci z latinskoamerických zemí. Množství příchozích ze středoamerických států (Salvadoru, Hondurasu a Nikaraguy) stouplo za posledních deset let o závratné čtyři tisíce procent. Například před dvěma lety přišlo ze tří zmíněných zemí zhruba 2200 osob, od ledna do května letošního roku jich bylo necelých 7,5 tisíce.

Deník Guardian, který s některými uprchlíky mluvil, popsal, že jedním z hlavních důvodů, proč se rozhodnou místo USA zvolit Evropu, je represivní politika prezidenta Donalda Trumpa. Odstrašila je například politika nulové tolerance, která loni vedla k rozdělování rodin s dětmi. Trump tento postup zrušil až po velmi tvrdé kritice.

Cesta do Evropy je navíc bezpečnější. Migranti se nevydávají do rukou pašeráků a neriskují přechod přes gangy ovládaná území. Místo toho zápasí s evropskou byrokracií. „Teď žádám o azyl a pravděpodobně budu čekat dalších osm měsíců, než zjistím, jestli moje žádost byla schválena,“ popisuje muž, jehož redaktoři Guardianu označili kvůli zachování anonymity fiktivním jménem Julián.

Julián zkoušel štěstí v USA. Jenže před osmi lety neuspěl. A tak se nyní z rodného Salvadoru, kde čelí perzekucím kvůli své sexuální orientaci, vydal do Španělska, kde žijí jeho sourozenci. Španělsko je první destinací pro latinskoamerické migranty. Přitažlivé není jen kvůli případným rodinným vazbám, ale hlavně pro společný jazyk a historii. Zároveň má ale přísná imigrační pravidla. Například nedává azyl lidem, které pronásledují drogové gangy.

Středoamerické státy ale nejsou jediné, které objevily kouzlo migrace do Evropy. Letos výrazně narostl také počet Venezuelanů, kteří na kontinent prchají před masivní humanitární a ekonomickou krizí, do níž zemi dostala socialistická vláda prezidenta Nicoláse Madura.

„Tři čtvrtiny nemocnic ve Venezuele uzavřely pohotovostní oddělení. Věci jako rentgeny, tomografy a další nefungují, protože nejsou peníze na jejich provoz. Nejsou dostupné prášky na cukrovku, kardiovaskulární choroby nebo třeba jen na bolest hlavy. Do Venezuely se vrátily nemoci jako malárie, tuberkulóza, obrna a žlutá zimnice, které jsme vymýtili,“ popsala mimo jiné v květnu dopady krize pro INFO.CZ Tamara Sujú, diplomatická zástupkyně opozičního lídra Juana Guaidóa, jenž se letos v lednu prohlásil prozatímním prezidentem. Jako oficiální hlavu Venezuely jej uznává i Česko. „Rodiny často stojí před volbou, kterému ze svých dětí dají najíst. „Zvažují, kdo má největší šanci na přežití a toho vyberou,“ dodala.

Podle dat evropského azylového úřadu žádalo v Evropě od ledna do května 18 tisíc Venezuelanů, což je dvakrát víc než loni za stejnou dobu. Venezuelané jsou co do počtu žádostí druhým nejpočetnějším národem hned po Syřanech, což je dáno i tím, že pro cesty do EU nepotřebují víza. I u nich je kromě výše zmíněných ekonomických důvodů častou motivací také velká míra homofobie ve vlasti.

Také obyvatelé Venezuely přitom doplácejí na Trumpovu restriktivní politiku. Americká administrativa sice podporuje opozici proti Madurovi, odmítla ale uprchlíkům udílet ochranný status.

Trump chce navíc imigrační pravidla ještě zpřísnit. Hodlá přitvrdit v zatýkání a deportování ilegálních migrantů a chce změnit proces žádostí o azyl. Na ten by neměl mít nárok nikdo, kdo na své cestě do USA nezažádal alespoň v jedné zemi, kterou prošel. V praxi by tak uprchlíci museli požádat o azyl v Guatemale nebo Mexiku. Pro většinu středoamerických migrantů by to znamenalo, že šanci na život ve Spojených státech ztratí.

Proč Donald Trump půjde do prezidentských voleb 2020 jako favorit. A jak mu pomáhají demokraté? Čtěte zde>>>

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud