Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Trump šachuje s rozpočtovými prioritami. V Evropě škrtá na diplomacii, posílí ale vojenské výdaje

Trump šachuje s rozpočtovými prioritami. V Evropě škrtá na diplomacii, posílí ale vojenské výdaje

Politické priority amerického prezidenta Donalda Trumpa se dotknou i Evropy. Trump totiž plánuje snížit rozpočtovou kapitolu ministerstva zahraničí pro východní Evropu a Eurasii minimálně o 336 milionů dolarů. Na druhé straně však přidá více než miliardu dolarů do evropského měšce ministerstva obrany. 

Jednomu vezme, druhému dá. Tak hodlá vládnout americký prezident Donald Trump, který se v Evropě chce zaměřovat více na vojenské řešení, než na diplomacii. jeho armádní rozpočet ve výši 788 miliard dolarů prošel Sněmovnou reprezentantů na konci července, růst jeho objemu chce americký prezident kompenzovat právě škrty v oblasti zahraniční pomoci a snížením rozpočtu některých federálních agentur. To koresponduje s Trumpovým předvolebním programem, ve kterém horoval za zvýšení armádních výdajů, které by následně byly použity na modernizaci armády, výstavbu zdi na hranici s Mexikem či na péči o vojenské veterány.

Zatím však není vůbec jisté, zda se kapitola rozpočtu ministerstva zahraničí pro východní Evropu a Eurasii skutečně sníží. Trump totiž tento návrh ještě musí protlačit americkým Kongresem a podle agentury Bloomberg se někteří klíčoví chystají republikáni chystají ve svém hlasování přidat k opozičním demokratům. Bez ohledu na tento fakt však přesouvání peněz odhaluje Trumpovy priority, které hodlá jako prezident nejsilnější země Severoatlantické aliance v příštích letech akcentovat.

Rozdělení rozpočtu podle zemí zatím není zveřejněné až na Ukrajinu. Ta by sice měla pocítit pokles prostředků amerického ministerstva zahraničí asi o třetinu, avšak americké ministerstvo obrany by mělo do země naopak nalít 150 milionů dolarů skrze materiální pomoc a výcvik jednotek, aby země "byla schopna zajistit svou suverenitu a teritoriální integritu".

Podle Jonathana Katze z německého Marshallova fondu Spojených států změny ve financování znamenají, že USA ustupují od svých snah pevně zakořenit v regionu demokracii. „Předchozí administrativa byla schopna vybalancovat obranu, diplomacii a rozvoj. To, co současná administrativa navrhuje je mimo tuto rovnováhu,“ uvedl.

Donald Trump ve své kampani i ve svých knihách vždy tvrdil, že posílení americké armády bude jeho prioritou. Mít nejsilnější vojsko světa je podle něj dostatečným zastrašujícím argumentem pro udržení světového míru. Ve chvíli, kdy by pak v konfliktu Američané skutečně museli bojovat, projevila by se jejich převaha. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1