Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Trump se v Bruselu sešel se špičkami EU. V názorech na Rusko shodu nenašli

Trump se v Bruselu sešel se špičkami EU. V názorech na Rusko shodu nenašli

Předseda Evropské rady Donald Tusk a americký prezident Donald Trump dnes nenašli stoprocentní shodu v pohledu na Rusko. Novinářům to po jednání řekl Tusk. Pokud jde o konflikt na Ukrajině, „vypadá to“ ale podle Tuska, že obě strany mají pozici stejnou. Otevřené podle Tuska ovšem zůstávají témata jako jsou klimatické změny či vzájemný obchod.

„Nejsem si na sto procent jist, zda bychom mohli dnes říct - tím myslím pan prezident a já - že máme společnou pozici, společný názor na Rusko,“ prohlásil Tusk do kamer krátce poté, co se spolu s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem s Trumpem rozloučili.

S americkým prezidentem nejprve jednali jen oni, později byla první schůzka nové americké administrativy se zástupci EU rozšířena o další představitele obou stran, včetně například šéfky unijní diplomacie Federicy Mogheriniové či americké ministry zahraničí a obrany Rexe Tillersona a Jamese Mattise.

Evropská unie a Spojené státy v minulosti svůj postup vůči Rusku koordinovaly, například v otázce sankcí. Vztahy západních zemí a Moskvy se v posledních letech výrazně zhoršily především kvůli ruskému postupu v ukrajinské krizi a anexi poloostrova Krym. EU by měla příští měsíc rozhodnout o dalším prodloužení svých protiruských sankcí. Trump byl vůči Moskvě ve svých vyjádřeních vstřícnější. Lidé z jeho okolí nyní kvůli svým kontaktům se zástupci Ruské federace čelí v USA vyšetřování.

Podle dobře informovaného unijního představitele se dnešní schůzka odehrávala v „přátelské a konstruktivní atmosféře“. Trvala celkem hodinu a 15 minut, z toho 45 minut diskutovali Trump, Tusk a Juncker jen ve třech a půl hodiny se jednalo v širším formátu. Mezi tématy užšího jednání byl podle tohoto činitele EU zmíněn kromě Ruska a Ukrajiny také brexit. Trump prý dal při této příležitosti najevo obavy, že kvůli brexitu ubude v USA pracovních míst.

„Souhlasili, že mají společný zájem spolupracovat s třetími zeměmi na řešení nekalých obchodních praktik,“ uvedl informovaný činitel. Podporu získal plán vzniku společné pracovní skupiny, která by řešila složité otázky vzájemného i světového obchodu.

Při dnešním jednání s Trumpem zdůrazňoval šéf unijních summitů Tusk především společné hodnoty. „Co dává naší spolupráci a přátelství ten nejhlubší smysl jsou základní západní hodnoty jako svoboda, lidská práva, úcta k lidské důstojnosti,“ řekl novinářům šéf Evropské rady. „Hodnoty a principy na prvním místě, to je to, co bychom my - Evropa i Amerika - měli říkat,“ dodal.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1