Články odjinud

Trump stupňuje boj proti migrační karavaně. Uprchlíkům chce dekretem zakázat žádat o azyl

Trump stupňuje boj proti migrační karavaně. Uprchlíkům chce dekretem zakázat žádat o azyl

Americký prezident Donald Trump zvažuje nový exekutivní příkaz, kterým by zavřel jižní hranici a zakázal migrantům ze Střední Ameriky žádat v USA o azyl. Napodobil by tak krok, kterým znemožnil cestu do Spojených států občanům některých muslimských zemí. Trump tím reaguje na karavanu migrantů, která míří přes Mexiko k americké hranici.

Ačkoli je karavana čítající několik tisíc migrantů ještě týdny vzdálená od hranic Spojených států, pro prezidenta Donalda Trumpa se už nyní stala středobodem zájmu. „Lidem v karavaně vzkazuji: Otočte se. Nenecháme přicházet lidi do USA ilegálně. Běžte zpět do své země, a pokud chcete, vraťte se jako mnozí další,“ tweetoval Trump, jenž zároveň rozhodl o nasazení tisícovky vojáků, kteří budou mít za úkol pomáhat pohraniční stráži.

Co víc, Trump chystá exekutivní příkaz, jímž by zakázal lidem ze Střední Ameriky žádat v USA o azyl. Podle současných zákonů o něj mají občané cizích států usilovat v okamžiku, kdy vstoupí na americkou půdu. Trumpem zvažované nařízení by však toto právo omezilo s odvoláním na národní bezpečnost. Zároveň by pro ně uzavřel jižní hranici Spojených států. Ve zkratce by tak šlo o obdobu příkazu, jímž prezident v počátcích svého úřadování zakázal obyvatelům některých muslimských zemí cestovat do USA.

Zákaz cestování se dostal před soud a kolem jeho existence se vedly vleklé spory. Trump jej obhajoval potřebou chránit zemi před útoky islámských extremistů. Nařízení musel několikrát přepracovat. Jeho třetí verzi ale v červnu potvrdil Nejvyšší soud těsnou většinou pěti hlasů z devíti. Je pravděpodobné, že případný dekret namířený proti Střední Americe čekají podobné peripetie.

Podle zdrojů listu Washington Post zatím není jasné, jaká bude finální podoba dekretu, ani zda nakonec skutečně vejde v platnost. „Rozhodnutí ještě nepadlo,“ cituje deník nejmenovaného člena administrativy. „Všechno je na stole,“ dodal další.

Potíže může způsobovat i souběh s dalšími pravidly. Pokud se migrantům povede dostat přes hranici, musí je americké úřady zavřít do detenčních zařízení. To bude platit i v případě, že nebudou mít nárok žádat o azyl. Administrativa následně rozhodne o jejich deportaci. Otázkou ale je, zda je země přijmou. Případná kolize tvrdého amerického přístupu a nízké ochoty jiných států přijímat své občany zpět, hrozí diplomatickým konfliktem.

Další otázkou je, nakolik zpřísnění pravidel pomůže. Už nyní úřady přidělí azyl méně než 10 procentům žadatelů ze Střední Ameriky. Daleko větší problém je však s těmi, kteří azylové řízení cíleně zneužívají jen jako způsob, jak se dostat do Spojených států. V nich následně ilegálně zůstávají i navzdory zamítavému rozhodnutí.

Trump navzdory faktům své akce vůči karavaně stupňuje. V předchozích dnech prohlásil, že se v ní kromě lidí ze Střední Ameriky skrývají i osoby z Blízkého východu. Své tvrzení ale nedoložil žádnými důkazy. Jeho oponenti mu vyčítají, že téma migrace vyzdvihuje, aby dostal své příznivce k volbám do Kongresu, které se konají 6. listopadu. Podle expertů navíc plýtvá federálními penězi. „Je smutné a nezodpovědné, že prezident nasazuje nejsilnější světovou armádu proti skupině neozbrojených migrantů včetně žen a dětí,“ komentoval ředitel Centra pro migrační studia Kevin Appleby.

Ačkoli Trump bije na poplach, karavana zůstává daleko od amerických hranic a cesta k nim jí potrvá zřejmě i více týdnů. Na cestu se uprchlíci vydali 13. října pěšky z autobusového nádraží ve městě San Pedro Sula v Hondurasu. Ke karavaně se během cesty připojovali další lidé ze Střední Ameriky. Jako důvod, proč se dali do pohybu, nejčastěji uvádí, že doma nemohou najít práci, bojí se o svůj život nebo chtějí zajistit svým dětem lepší budoucnost. Regiony, odkud pochází, spojuje chudoba a vysoká kriminalita. Pro ilustraci, necelá třetina Hondurasanů žije v chudobě.

 

Články odjinud