Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Trump stupňuje boj proti migrační karavaně. Uprchlíkům chce dekretem zakázat žádat o azyl

Trump stupňuje boj proti migrační karavaně. Uprchlíkům chce dekretem zakázat žádat o azyl

Americký prezident Donald Trump zvažuje nový exekutivní příkaz, kterým by zavřel jižní hranici a zakázal migrantům ze Střední Ameriky žádat v USA o azyl. Napodobil by tak krok, kterým znemožnil cestu do Spojených států občanům některých muslimských zemí. Trump tím reaguje na karavanu migrantů, která míří přes Mexiko k americké hranici.

Ačkoli je karavana čítající několik tisíc migrantů ještě týdny vzdálená od hranic Spojených států, pro prezidenta Donalda Trumpa se už nyní stala středobodem zájmu. „Lidem v karavaně vzkazuji: Otočte se. Nenecháme přicházet lidi do USA ilegálně. Běžte zpět do své země, a pokud chcete, vraťte se jako mnozí další,“ tweetoval Trump, jenž zároveň rozhodl o nasazení tisícovky vojáků, kteří budou mít za úkol pomáhat pohraniční stráži.

Co víc, Trump chystá exekutivní příkaz, jímž by zakázal lidem ze Střední Ameriky žádat v USA o azyl. Podle současných zákonů o něj mají občané cizích států usilovat v okamžiku, kdy vstoupí na americkou půdu. Trumpem zvažované nařízení by však toto právo omezilo s odvoláním na národní bezpečnost. Zároveň by pro ně uzavřel jižní hranici Spojených států. Ve zkratce by tak šlo o obdobu příkazu, jímž prezident v počátcích svého úřadování zakázal obyvatelům některých muslimských zemí cestovat do USA.

Zákaz cestování se dostal před soud a kolem jeho existence se vedly vleklé spory. Trump jej obhajoval potřebou chránit zemi před útoky islámských extremistů. Nařízení musel několikrát přepracovat. Jeho třetí verzi ale v červnu potvrdil Nejvyšší soud těsnou většinou pěti hlasů z devíti. Je pravděpodobné, že případný dekret namířený proti Střední Americe čekají podobné peripetie.

Podle zdrojů listu Washington Post zatím není jasné, jaká bude finální podoba dekretu, ani zda nakonec skutečně vejde v platnost. „Rozhodnutí ještě nepadlo,“ cituje deník nejmenovaného člena administrativy. „Všechno je na stole,“ dodal další.

Potíže může způsobovat i souběh s dalšími pravidly. Pokud se migrantům povede dostat přes hranici, musí je americké úřady zavřít do detenčních zařízení. To bude platit i v případě, že nebudou mít nárok žádat o azyl. Administrativa následně rozhodne o jejich deportaci. Otázkou ale je, zda je země přijmou. Případná kolize tvrdého amerického přístupu a nízké ochoty jiných států přijímat své občany zpět, hrozí diplomatickým konfliktem.

Další otázkou je, nakolik zpřísnění pravidel pomůže. Už nyní úřady přidělí azyl méně než 10 procentům žadatelů ze Střední Ameriky. Daleko větší problém je však s těmi, kteří azylové řízení cíleně zneužívají jen jako způsob, jak se dostat do Spojených států. V nich následně ilegálně zůstávají i navzdory zamítavému rozhodnutí.

Trump navzdory faktům své akce vůči karavaně stupňuje. V předchozích dnech prohlásil, že se v ní kromě lidí ze Střední Ameriky skrývají i osoby z Blízkého východu. Své tvrzení ale nedoložil žádnými důkazy. Jeho oponenti mu vyčítají, že téma migrace vyzdvihuje, aby dostal své příznivce k volbám do Kongresu, které se konají 6. listopadu. Podle expertů navíc plýtvá federálními penězi. „Je smutné a nezodpovědné, že prezident nasazuje nejsilnější světovou armádu proti skupině neozbrojených migrantů včetně žen a dětí,“ komentoval ředitel Centra pro migrační studia Kevin Appleby.

Ačkoli Trump bije na poplach, karavana zůstává daleko od amerických hranic a cesta k nim jí potrvá zřejmě i více týdnů. Na cestu se uprchlíci vydali 13. října pěšky z autobusového nádraží ve městě San Pedro Sula v Hondurasu. Ke karavaně se během cesty připojovali další lidé ze Střední Ameriky. Jako důvod, proč se dali do pohybu, nejčastěji uvádí, že doma nemohou najít práci, bojí se o svůj život nebo chtějí zajistit svým dětem lepší budoucnost. Regiony, odkud pochází, spojuje chudoba a vysoká kriminalita. Pro ilustraci, necelá třetina Hondurasanů žije v chudobě.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232