Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Trump ve čtvrtek přijede do Polska. Místní poslanci vypraví na místo autobusy s nastrčenými podporovateli

Trump ve čtvrtek přijede do Polska. Místní poslanci vypraví na místo autobusy s nastrčenými podporovateli

Jako velký úspěch polské diplomacie prezentuje Varšava návštěvu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který do Polska zavítá dříve než do tradičních spojeneckých zemí v západní Evropě. Trump má k cestě, během níž se ve čtvrtek setká s polským prezidentem a promluví k Polákům, řadu dobrých důvodů.

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) má k Trumpovi názorově blízko a sdílí s ním některé své hodnoty včetně nacionalismu či odmítání imigrantů. Stejně jako Trump se polští konzervativci snaží o oslabení mezinárodních institucí a někteří pozorovatelé podle AP varují, že návštěva by mohla prohloubit neshody mezi Polskem a západními zeměmi Evropské unie usilujícími o užší integraci. Šéf PiS Jaroslaw Kaczyński byl během loňské prezidentské kampaně jedním z mála předních evropských politiků, kteří dali najevo své sympatie k pozdějšímu překvapivému vítězi prezidentských voleb.

Trumpa podle polských médií přesvědčil k návštěvě i slib diplomatů, že jej ve Varšavě bude čekat nadšené přijetí, což by při cestě do Británie, Francie či Německa nebylo zcela jisté. Zákonodárci PiS na příkaz vedení shánějí ve svých volebních obvodech lidi, které autobusy zdarma dovezou na Trumpovo vystoupení. Když každý z nich zajistí požadovaných 50 osob, bude mít pozitivně naladěný dav naslouchající americkému prezidentovi nejméně 15 000 hlav.

Polsko je rovněž jednou z mála zemí, kterou může Trump pochválit v otázce vojenských výdajů. Věrný americký spojenec z konfliktů z Iráku a Afghánistánu věnuje na obranu požadovaná dvě procenta HDP a letos v Polsku USA umístily na 5000 vojáků v rámci dvou misí. Poláci i další východoevropské země obávající se možné ruské agrese si od návštěvy slibují potvrzení amerického závazku k NATO a principu kolektivní obrany všech členů aliance.

Pro Trumpa jsou podle AP důležité také potenciální energetické vazby na Polsko. Jeho návštěva se odehraje v den konání summitu iniciativy Trojmoří zahrnující 12 států mezi Baltem, Jaderským a Černým mořem. Jedním ze smyslů loňského vzniku spolku, do kterého patří i Česko, je snížit závislost na ruském plynu, mimo jiné dodávkami zkapalněného amerického plynu do Polska. Trump, který hlásá snahu o americkou dominanci na energetickém trhu, může vidět v návštěvě šanci pro posílení exportu do této oblasti.

Poláci rovněž Trumpovi pomohli v cestě do Bílého domu, neboť statisíce voličů polského původu přispěly k jeho vítězství v klíčových státech Pensylvánie, Michigan či Wisconsin. I tito američtí Poláci budou podle AP vděčni za Trumpovu návštěvu v jejich rodné vlasti a zvláště za to, že si k projevu vybral náměstí Krasińského, které je symbolem polského hrdinství za druhé světové války.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1