Trump vypověděl dohodu s Íránem jen proto, že za ní stál Obama. Co prozradily uniklé zprávy diplomata? | info.cz

Články odjinud

Trump vypověděl dohodu s Íránem jen proto, že za ní stál Obama. Co prozradily uniklé zprávy diplomata?

Americký prezident Donald Trump vypověděl složitě dojednanou tzv. jadernou dohodu s Íránem jen proto, že jejím strůjcem byl jeho demokratický předchůdce Barack Obama. Ve své zprávě do Londýna to loni napsal odcházející britský ambasador ve Washingtonu Kim Darroch. Podle něj i dalších diplomatů je navíc problémem, že si americká administrativa pro jednání s Íránem nevytvořila žádnou, ani rámcovou koncepci.

Cvrlikali si o tom (přísloveční) vrabci na washingtonských střechách, teď se tato informace objevila v uniklé zprávě bývalého britského velvyslance pro Spojené státy Kima Darrocha. Ten loni v květnu odeslal do Londýna depeši, podle které americký prezident Donald Trump vypověděl tzv. jadernou dohodu (JCPOA) s Íránem „zřejmě jen z ideologických a personálních důvodů“. Podle ostrovního diplomata citovaného agenturou AP se jednalo prostě o „akt diplomatického vandalismu“ a hlava Spojených států odstoupila od složitě vyjednané úmluvy jen proto, že strůjcem byl Barack Obama. Demokratický politik, vůči kterému se Trump před volbami – i po vítězství v nich – až žárlivě vymezuje.

Infografika: Dohoda s Íránem

Takto osobní motivace se u nejmocnějších politiků planety obvykle nepředpokládá. Nejčastěji se proto prezidentův vyhraněně nepřátelský vztah vůči Íránu, který Trump oznámil už v předvolební kampani, vysvětloval tím, že si za spojence v regionu zvolil arabské monarchie ze Zálivu. Plus Izrael. Tehdy principiální nepřátele Íránu.

Sunnitská království s šíitským Íránem dlouhodobě zápolí o vedoucí postavení v islámském světě, Izrael pak považuje teokratický Teherán za bytostného nepřítele, což platí i naopak. Očití svědci vzpomínají, jak probíhala první setkání mezi nynějším americkým prezidentem a dlouholetým izraelským premiérem Banjaminem „Bibi“ Netanjahuem – první jen seděl a poslouchal, zatímco druhý přednášel. Prý i déle než hodinu. Experti proto předpokládali, že rozhodnutí vypovědět tzv. jaderné dohody uzrálo v Trumpově hlavě po četných konzultacích s izraelskými lídry i na doporučení ze Zálivu.

A jakkoli Trumpa s Netanjahuem spojuje leccos – touha po moci, určitá neúcta k některým institucím či převládající sklon k populismu –, shodnou se jistě také na tom, že Barack Obama není ten chlapík, se kterým by šli (dobrovolně) grilovat.

Izraelská pravice občas použije snímky z roku 2011, na nichž je zachycen viditelně rozladěný americký prezident, který se od izraelského premiéra právě dozvěděl, že Izrael nemá v úmyslu ustoupit za hranice z roku 1967. Jinými slovy: neopustí třeba okupovaný Západní břeh Jordánu, kde se nyní nachází Palestinská autonomie. „To se nestane. Každý ví, že to se nikdy nestane,“ vpálil tehdy Obamovi přímo do očí izraelský premiér (a jeho slova zaznamenala agentura Reuters). Američtí diplomaté v čele s Obamou – a nejen oni – přitom měli za to, že přinejmenším diskuse o konci okupace je pro případný dialog s Palestinci i arabským světem nezbytnou podmínkou.

Izraelský premiér Netanjahu a americký prezident Obama. Rok 2011.Izraelský premiér Netanjahu a americký prezident Obama. Rok 2011.autor: Reuters

Komentátoři si všímají, že Trumpova administrativa – alespoň podle uniklých zpráv a hodnocení expertů – nevytvořila pro jednání s Teheránem dlouhodobou koncepci. „Nejsou schopni vytvořit jinou než okamžitou, každodenní strategii. Mé kontakty na (americkém) ministerstvu zahraničí mi sdělily, že nic podobného ani nechystají,“ napsal domů už zmíněný britský ambasador v USA Kim Darroch.

Jakkoli se postup nynější americké administrativy jeví jako chaotický obecně, ve vztahu k Íránu jsou americké elity navíc výrazně rozděleny. Trump sám svého poradce pro otázky národní bezpečnosti Johna Boltona nazval „jestřábem“ a naznačil, že jeho postoje jsou zbytečně razantní. „Není nic nového ani překvapivého na tom, že prezidenti nedbají rad vlastních poradců. Problém je v tom, že Trump není schopen formulovat politiku nezávisle na svém okolí. Prostě proto, že nemá dost informací, které se ovšem ani neobtěžoval získat. Navíc není v této oblasti schopen kvalifikovaného úsudku,“ našetří stávajícího nájemníka Bílého domu časopis The Atlantic, podle kterého Trump podle všeho čerpal maximálně tak z „inkvizitorsky laděných“ zpráv stanice Fox News.

Přes všechny peripetie Trumpovy politiky vůči Teheránu může nynější napětí vést i k překvapivým výsledkům. Americké sankce Írán bolí a tamní Hasan Rúhání, který je za chod ekonomiky své země odpovědný, nabídl Washingtonu okamžité jednání. Jednu podmínku má, totiž zrušení sankcí především na vývoz nerostných surovin. Třeba se nakonec Trump zapíše do učebnic jako prezident, který sjednal s Íránem novou dohodu a případně i obnovil diplomatické vztahy.

Proč Donald Trump půjde do prezidentských voleb 2020 jako favorit. A jak mu pomáhají demokraté? Čtěte zde>>>

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud