Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Trumpova cla vyvolala vlnu kritiky. Hrozba, která způsobí další odpor, reagují Číňané

Trumpova cla vyvolala vlnu kritiky. Hrozba, která způsobí další odpor, reagují Číňané

Evropské ocelářské sdružení Eurofer považuje rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit cla na dovoz oceli a hliníku za kontraproduktivní. Eurofer, k jehož členům patří firmy jako ArcelorMittal, ThyssenKrupp a Tata Steel Europe, v ranní tiskové zprávě varovalo, že krok poškodí ekonomiky Spojených států i Evropské unie. Ostře už reagovaly i asijské státy, také Evropská unie už předem varovala, že připravuje určitá odvetná opatření vůči některým oblastem dovozu americké průmyslové či zemědělské produkce. Vyloučeno není ani napadení kroku, který USA oficiálně zdůvodňují národní bezpečností, u Světové obchodní organizace (WTO).

Americký prezident Trump v noci na dnešek podepsal zvýšení cel na dovoz oceli o 25 procent a na dovoz hliníku o deset procent.  Opatření má vstoupit v platnost za 15 dní, týkat se zatím nemá Kanady a Mexika, ty ale chtějí, aby USA od poplatků ustoupily. Prezident připustil výjimky i pro některé další státy.

"Americké opatření se zcela bezdůvodně týká i výrobců z EU, kteří výrazně utrpí ztrátou jednoho z nejdůležitějších exportních trhů. Zdůvodnění věci národní bezpečností - a spojení cel s financováním NATO - je absurdita," uvedl generál ředitel Eurofer Axel Eggert.

Eurofer dnes upozornil, že ztráta exportu do Spojených států bude spojená s masivním a náhlým nárůstem dovozu na otevřený evropský trh. "Může znamenat konec desítek tisíc pracovních míst v evropském ocelářství a souvisejících sektorech," varoval ředitel organizace. "Je ironií, že naše odhady ukazují ztráty pracovních míst také v USA," dodal.

Evropa byla podle Eggerta dlouhodobě spolehlivým dodavatelem kvalitní oceli na americký trh a v žádném případě ohrožením americké národní bezpečnosti.

Východoasijské státy

Východoasijské státy rozhodnutí Trumpa komentovaly kriticky. Sdružení čínských ocelářů vyzvalo pekingskou vládu, aby v reakci podnikla "rozhodné kroky" proti americkému zboží včetně ušlechtilé oceli, uhlí a elektroniky.

"Trumpovo chování je hrozbou pro globální výrobce oceli a rozhodně vyvolá odpor dalších zemí," uvedlo v prohlášení Čínské sdružení železa a oceli (CISA). Organizace vyzvala čínskou vládu, aby odvetou zavedla cla na dovoz americké produkce. Čínské ministerstvo obchodu oznámilo, že posoudí škody způsobené Trumpovým dekretem a bude "pevně bránit zákonná práva a zájmy" čínských výrobců.

Obavu, že americké clo vážně poškodí export japonské oceli, vyjádřil dnes šéf Japonské federace pro železo a ocel Kosei Šindo. "Zachování zásady volného obchodu je životně důležité pro udržitelný ekonomický růst a tento princip by měl být plně respektován," uvedl v prohlášení.

Jihokorejská automobilka Hyundai bude muset platit vyšší ceny za dovozu surovin v důsledku amerických cel, oznámil v Soulu jihokorejský vládní činitel. "Cla zvýší náklady automobilek Hyundai a Kia a znevýhodní je v soutěži s americkou konkurencí," uvedl. Zavedení cel ovlivní i jednání o nové smlouvě o volném obchodu mezi Jižní Koreou a USA, které v současné době probíhá, napsala agentura Reuters.

Vlády Japonska a Jižní Koreje daly najevo, že budou usilovat o výjimku v uplatňování vyhlášených cel. Stejný postup zvolí i Austrálie, jejíž premiér Malcolm Turnbull dnes s jistotou konstatoval, že přístup USA k australským výrobcům bude příznivý.

Kanada a Mexiko nesouhlasí

Kanada a Mexiko, pro které bude platit výjimka, chtějí, aby Spojené státy od celních poplatků ustoupily. Kanada udělení výjimky přivítala, zároveň ale podle BBC oznámila, že bude na Washington tlačit, aby se tarifů vzdal. Uvalení dovozních cel ve čtvrtek oznámil americký prezident Donald Trump.

"Před námi je mnoho práce a my nepolevíme," prohlásila kanadská ministryně zahraničí Chrystia Freelandová poté, co Trump podepsal uvalení cel. To, že Kanadu s Mexikem prozatím z poplatkové povinnosti vyjmul, označila Freelandová za krok správným směrem.

Obchodní vztahy s Mexikem a Kanadou budou předmětem jednání o nové podobě Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA), která mají začít počátkem dubna. Pokud ale vyjednávání ztroskotá, hrozí oběma zemím cla rovněž.

K propojení cel na hliník a ocel s dohodou NAFTA se ale Freelandová staví odmítavě a tvrdí, že Kanada cla a dohodu vnímá jako dvě na sobě nezávislé otázky. Podobně se k problematice staví i Mexiko. Mexický ministr hospodářství Ildefonso Guajardo Villarreal trvá na tom, že clanemohou být s rozhovory o budoucnosti NAFTA spojovány.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Zoufalec týdne: Piráti. Komentář Petra Holce

Ani topení počítačem nebo neschopnost pozvat elektronicky někoho na poslanecký výslech vám o Pirátech neřekne tolik jako projev jejich šéfa Ivana Bartoše na nedělním pirátském happeningu k internetu, jak jinak. Evropský parlament bude 12. září hlasovat o směrnici k autorskému právu, která má mimo jiné omezit internetové pirátství velkých firem jako Google na účet tradičních médií. A Pirátům se to nelíbí.

Jako správní piráti chtějí pirátství se vším všudy, něco jako v Somálsku. „Připravovaná legislativa a zejména její články 11 a 13 představují skutečnou hrozbu. A já bych skutečně nerad sledoval to, jak příběh George Orwella začíná nabírat reálné obrysy, kdy se historie a realita nebude přepisovat, ale z internetu mohou pod různými záminkami mizet informace, které prostě už nikdy běžný člověk nedohledá a o jejichž existenci nebude ani vědět,” řekl Bartoš na akci.

Fakt? Piráti, samozvaní guruové „digitálu“, se hlásí o státní funkce ohledně e-governmentu, zatímco sami shání odborníky na e-government. Prostě Piráti, i když teď kluci oblékli saka. Nejen Bartoš jako by spal v idylických 90. letech, kdy nás web měl osvobodit od všeho zlého. Pamatujete? Informace zdarma potečou jak voda a svět bude najednou lepší, svobodnější a demokratičtější.

Link

Ještě tehdy neexistoval Facebook, Twitter ani Instagram a málokdo tušil, že z nás právě internet vytáhne to nejhorší. Dejte někomu prostor pustit svou fantazii a uděláte Donalda Trumpa prezidentem. Většina z nás předtím pořád žila v reálném světě a virtuální realita patřila do sci-fi. Internet to ale i s pomocí sociálních sítí, z nichž se mezitím stala spíš antisociální černá díra plná falše a narcisismu, dokázal rychle otočit: ze sci-fi dělá stále sofistikovaněji realitu ohrožující nejen naši příčetnost, ale i demokracii.

Osvobozuje nás od svobody a sám se mění v Orwella. Přiznal si to dokonce už i Facebook, cynický pionýr toho všeho, a začal proto sám sebe radši cenzurovat. Což vám mimochodem o závažnosti problému řekne vše, co jste (ne)chtěli vědět. Evropská směrnice samozřejmě internet neomezuje ani necenzuruje, ostatně i v Bruselu se v pracovní době rádi věnují vlastnímu Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.

Například Bartošem zmiňovaný článek 11 má tradiční media chránit před pirátstvím firem typu Google, které na webu zobrazují linky na mediální články a umožňují náhled obsahu. Je to obchodní model á la Somálsko: zadarmo si „vypůjčíme“ váš obsah, za který jste zaplatili, a za to shrábneme většinu peněz z reklamy. A vy si přežívejte, jak chcete.

Link

Evropská směrnice chce proto tradiční vydavatele chránit před tímto pirátstvím aspoň tím, že jim umožní účtovat za odkazy nebo náhledy jejich vlastního obsahu poplatek. Vlastně to není nic moc revolučního – nebo aspoň v nepirátské části světa: směrnice v podstatě jen říká, že za zboží někoho jiného máte zaplatit. Všechno všech totiž nakonec nebylo ani v komunismu, což si ovšem většina kluků z Pirátů nepamatuje.

Korunu všemu ale nasadil pirátský kandidát na pražského primátora Zdeněk Hřib. Ten se zasnil a řekl, že nás právě neregulovaný internet „chrání před autoritativními tendencemi ve společnosti”. A sakra! To nikdy neslyšel o Putinových trollech? Nebo o guruovi falešného strachu jménem Tomio Okamura, který se i díky vlastním webovým fake news teď s Piráty pere o titul třetí nejsilnější politické strany?

Ale dost zoufalství. Piráti a zvlášť jejich šéf Bartoš umí rozdat i naději a optimismus. Třeba když se ho server Novinky.cz zeptal, jestli už jsou Piráti zralí na to vést Prahu, kde si čtyři roky trénují politické pirátství. „Taková otázka mi připadá dost vtipná. Když si vzpomenu, s jakými zkušenostmi do vedení města nastoupila Adriana Krnáčová… I tady v poslaneckém klubu, i v rámci strany máme lidi vzdělané a bystré a méně vzdělané a méně bystré. To je normální. Myslím, že jsme kompetentní. Rozumíme financování města,“ odpověděl Bartoš. A jejda!

-1