Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Trumpova zeď nás nezastaví, varuje mexický pašerák. Imigranty přes hranice převáděl za 50 centů

Trumpova zeď nás nezastaví, varuje mexický pašerák. Imigranty přes hranice převáděl za 50 centů

Má to být asi nejviditelnější počin Donalda Trumpa v Bílém domě. Zeď na hranicích s Mexikem mu pomohla vyhrát loňské volby a prezident i přes úvodní potíže věří, že ji nakonec postaví a omezí tak množství migrantů přicházejících do USA nebo pašeráky drog. Právě pašeráci teď ale upozorňují, že je žádná zeď zastavit nemůže.

Říká si Flaco a na americko-mexické hranici začal operovat v 80. letech. Za desítky let práce dostal tenhle pašerácký veterán přes „čáru“ už značné množství lidí i návykových látek. Aby překonal nástrahy, používal snad všechny dostupné možnosti. Vyzkoušel obrovské katapulty, ukrýval drogy v motorech nákladních vlaků nebo vyráběl boční tunely v kanalizaci.

„Tohle nikdy nepřestane. Ani pašeráctví, ani obchod s drogami,“ tvrdí reportérovi listu The New York Times, který s ním mluvil i o plánech prezidenta Donalda Trumpa na stavbu hraniční zdi. Trump si od ní slibuje právě výhodu v boji s pašeráky a ilegálními migranty. „Tak bude více tunelů, více děr. Když to nepůjde skrz, půjde to pod ní,“ říká.

Flaco ví, o čem mluví. Když v roce 1984 převedl své první „klienty“, dostal od nich 50 centů. Ukázal jim jen díru v plotě. V 90. letech ale na hranicích začalo růst čím dál více bariér. S každou další cena, kterou si převaděči účtovali, stoupala.

„Z 50 centů jsme se dostali na 5 tisíc dolarů,“ popisuje Flaco. V přepočtu tak zájemce o cestu do USA zaplatí 125 tisíc korun. S nárůstem cen začala růst i moc kartelů. Ty postupně převzaly kontrolu nad veškerým obchodem na hranici. Ten nejznámější, Sinaloa, ovládá severozápad Mexika. Jeho konkurenti si rozdělili zbytek.

Prezident Trump na stavbu zdi ale dosud nezískal dostatek peněz. Jeho administrativa však zatím plánuje využít stovky milionů dolarů, které má, na opravy stávající infrastruktury. Bílý dům už dal najevo, že chce nahradit část oplocení pevnou zdí.

Pokud by ceny pašeráků skutečně vzrostly, může zeď posloužit úplně opačně, než Trump zamýšlel. Místo omezení vlivu kartelů by jim přihrál mnohem větší finanční zisky.

Jako lepší varianta se tak paradoxně ukazuje postupující legalizace marihuany ve Spojených státech. Ta už nyní má vliv na finance kartelů. A ještě větší dopad bude mít, až začne Kalifornie příští rok vydávat povolení na prodej rekreační marihuany.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1