Trumpovo sbohem dohodě: Íránci si klepou na čelo, Arabové se bojí dalšího rozkladu Blízkého východu | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Trumpovo sbohem dohodě: Íránci si klepou na čelo, Arabové se bojí dalšího rozkladu Blízkého východu

Trumpovo sbohem dohodě: Íránci si klepou na čelo, Arabové se bojí dalšího rozkladu Blízkého východu

Odstoupení Donalda Trumpa od Společného komplexního akčního plánu (JCPOA), neboli prostě „jaderné dohody“, jako by všechny překvapilo. Jako by všichni čekali, že pes, který štěká, nekouše, a že ani Donald Trump si pod sebou nepodřízne větev. Událostí samozřejmě žijí především íránská média, ale jako jednu z hlavních zpráv ji najdete i na většině arabských zpravodajských webů.

Deník Teheran Times klade ve svých zprávách týkajících se odstoupení od jaderné dohody důraz na to, že je to čin Trumpa, nikoli celé Ameriky. Zdůrazňuje, že Trumpovi doporučovali i někteří jeho republikánští bezpečnostní poradci, aby tento krok nečinil – že odstoupení od smlouvy bude mít horší následky, než kdyby byla zachována. Deník také tvrdí, že se jedná o porušení mezinárodního práva. „Přes veškerou kritiku dohody, nemohl Trump ani jeho spolupracovníci říct, že by ji Írán porušoval. Před odstoupením od dohody varovali USA dokonce i někteří bývalí členové izraelské zpravodajské služby a vojenští představitelé.“ (A to už je silný kalibr.) Zásadní důraz je kladen na fakt, že ostatní signatáři jsou proti odstoupení USA od dohody a sami ji chtějí zachovat. „Být arogantní je nebezpečné. Velmi nebezpečné,“ varuje ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf, jenž se nechal slyšet, že USA ponesou za své jednání následky. Deník navíc kompletně přetiskuje prohlášení bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy, které včera zveřejnil na svém facebookovém profilu a v němž hovoří o tom, že jaderná dohoda funguje.

Íránská propaganda

Zprávy s takřka totožnou propagandistickou interpretací nabízejí i další íránské zpravodajské servery. Iran Daily klade důraz na to, že k odstoupení od dohody, jejíž vyjednání trvalo roky, nemá Trump žádný objektivní důvod. V hlavním textu cituje Iran Daily mluvčího íránského parlamentu, Alího Larídžání, který mimo jiné vyzval Íránce, aby tváří v tvář „nenasytnému, lačnému a bezskrupulóznímu“ nepříteli stáli při sobě. V reakci na Trumpovo prohlášení o obnovení sankcí vůči Íránu prohlásil náčelník íránského generálního štábu Mohammad Báqerí, že se „nepřátelé uchýlili k ‚ekonomické válce‘ poté, co zjistili, že Islámskou republiku nemohou napadnout vojensky“. Jeho další citace navíc staví Írán do role toho, kdo sice nebyl z celé dohody také dvakrát nadšený, ale jakožto (v porovnání s Trumpem) rozumnější na ni přistoupil, dodržuje ji a podobné extempore rozhodně nechystal.

Íránské balistické raketyÍránské balistické raketyautor: Info.cz

Nejinak je tomu i v deníku Iran News, kde dostávají větší prostor citace prezidenta Rúháního. „Říkáme to už čtyřicet let a já to dnes večer řeknu ještě jednou, že Írán vždy dodržoval své závazky, zatímco USA nikdy. Spojené státy vždy zastávaly nepřátelský postoj vůči Islámské republice.“ Rúhání ujistil Íránce, že Trumpovo rozhodnutí nikoho nepřekvapilo, že s ním vládní špičky počítaly a že „národ uvidí, že i bez účasti USA na jaderné dohodě bude ekonomický růst pokračovat a trh zůstane stabilní“. JCPOA je hlavním tématem téměř všech zpráv Tiskové agentury Islámské republiky. Stejně jako v ostatních médiích, i tady vzniká obraz Donalda Trumpa, který není schopný zastávat úřad prezidenta Spojených států a na jehož nedostatek politických zkušeností a mentální kapacity teď Američané doplatí. Jak, to už jaksi nerozvádějí.

Rozdělení Arabové

I v celém arabském světě vzbudilo odstoupení od jaderné dohody velký zájem. Informaci o události najdete napříč celou severní Afrikou a Trump s Rúháním zaujímají přední místa všude snad jen s výjimkou Tuniska. Tam, jak se zdá, zvítězilo v komunálních volbách islamistické Hnutí obrody, což vyvolává v liberálních denících značné obavy ohledně příštího směřování země. Ve většinou poměrně krátkých, informativních článcích bývají shrnuty hlavní události proložené citacemi obou prezidentů (Trumpovo znechucení nad „receptem na katastrofu“, jak dohodu označil, a Rúháního příslib znovuzahájení obohacování uranu, pokud se země nedohodne se zbývajícími signatáři). U delších textů dostávají prostor také další osoby, vedle těch vyloženě zainteresovaných třeba i turecký prezident Erdoğan, jenž varuje před destabilizací regionu, k níž podle něj po odstoupení USA od dohody, dojde. Obavy o stabilitu regionu vyjádřil také kuvajtský náměstek ministra zahraničí Chálid Aldžáralláh, podle něhož dohoda zajišťovala oblast bezpečí. „Je lepší, když dohodu máme, než kdybychom ji neměli,“ citovala jej al-Džazíra.

Podpora, kterou Trumpovu kroku projevuje Saúdská Arábie, Bahrajn a Spojené arabské emiráty, asi nikoho nepřekvapí, stejně jako postoj Izraele. Koneckonců premiér Benjamin Netanyahu i svým vystoupením minulý týden pomohl Trumpovi s „definitivním“ rozhodnutím. „Saúdská Arábie doufá, že mezinárodní komunita zaujme rozhodné a jednotné stanovisko vůči Íránu a jeho nepřátelským aktivitám, jež destabilizují region, jeho podpoře teroristických skupin, obzvláště Hizballáhu a húthijským milicím, a jeho podpoře Asadova režimu, který se na svých lidech dopouští těch nejhorších zločinů, včetně použití chemických zbraní,“ cituje oficiální stanovisko země libyjský deník al-Marsad.

Válečný jazyk

Syrské noviny al-Watan kromě shrnutí událostí ještě připojují oficiální stanovisko ministra zahraničí a syrských emigrantů Walída al-Mu’allima, jenž vyjádřil jménem své země plnou podporu Íránu a naději, že Teherán zvládne bez větších obtíží přestát následky „agresivního postoje americké administrativy, jenž ovlivňuje bezpečí a stabilitu regionu a celého světa“. V sousedním Libanonu přistupují k situaci s mnohem větším odstupem a analytičtěji. Podle nich nemá euro-íránský dialog moc velkou šanci na úspěch. V deníku al-Achbár vyjadřují obavy z nevypočitatelnosti Trumpa a toho, že nikdo nemá nejmenší představy, jak daleko může Amerika se svým „válečným“ jazykem zajít.

Z arabských mediálních platforem situaci věnují největší prostor ty panarabské, jako jsou al-Džazíra, al-Arab, al-Haját nebo aš-Šarq al-awsat. A v závislosti na zdroji financování se pak názory na situaci liší na škále: od USA uvrhává Írán do izolace (Saúdy financované noviny), po USA uvrhává do izolace sebe sama (katarské finance).

Vypovězení dohody podle všeho nikdo skutečně nečekal. Většina arabského tisku o situaci píše, podobně jako je tomu v českých médiích, neutrálně, zmiňují se vyjádření obou stran a reakce dalších signatářů dohody. Jen ty země, které jsou na celé situaci výrazněji zainteresované (Saúdská Arábie a její spojenci plus Izrael), se ve vyznění článků přiklánějí na Trumpovu stranu. A na opačné straně z pochopitelných důvodů stojí Írán. Snad jen to pálení vlajky a vykřikování „smrt Americe“, ke kterým došlo na půdě íránského parlamentu a které je u nás nejvíc zmiňováno, žádné velké emoce v arabském světě nevyvolává. Nejspíš i proto, že na mnoha místech Blízkého východu jsou tak trochu koloritem.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.