Články odjinud

Trumpovy protiíránské sankce dopadají i na Česko. Koruna a firmy jsou rukojmí v souboji mocností

Trumpovy protiíránské sankce dopadají i na Česko. Koruna a firmy jsou rukojmí v souboji mocností

Spojené státy v úterý ráno obnovily ekonomické sankce vůči Íránu. Tento krok má dopad nejen na blízkovýchodní zemi, ale i na mnohé české a evropské firmy. Ty měly v Íránu rozjednaný byznys, nyní se ale staly rukojmím v souboji mocností. A podle analytiků se Trumpovo rozhodnutí negativně podepíše i na síle české koruny. Trump mezitím nekompromisně vzkazuje, že kdo dělá byznys s Íránem, nebude ho dělat s USA.

Pro administrativu Baracka Obamy bylo uzavření jaderné smlouvy s Íránem v roce 2015 jedním z největších úspěchů, naopak administrativa Donalda Trumpa oslavuje jednostranné vypovězení této smlouvy, spolu se kterým začala oživovat protiíránské sankce. Jejich první vlna se teď začala projevovat v praxi.

Aktuálně, od úterního rána, je obnovenými sankcemi Spojených států zasažen především íránský automobilový sektor, obchod s drahými kovy či finanční transakce. Podle analytiků však restrikce dolehnou nejen na autokratický režim, ale i na evropské firmy – Volkswagen, Peugeot, Airbus či Total, které se do země po uvolnění poměrů vrhly a měly tam rozjednaný velký byznys. Během druhého kola sankcí, které vstoupí v platnost na podzim, pak bude země odstřižena i od mezinárodních plateb a částečně i od klíčového exportu ropy.

Je zřejmé, že sankce, které opět vstoupily v platnost ze strany Spojených států, mají dopad i na evropské firmy. „Všechny společnosti nutně potřebují přístup do amerického bankovního a finančního systému a přístup k americkým dolarům. Nemají proto jinou možnost, než se sankcím podřídit,“ vysvětluje pro INFO.CZ makroekonomický expert Saxo Bank Christopher Dembik. Trump to během úterního poledne shrnul lapidárněji: „Kdo chce obchodovat s Íránem, nebude obchodovat se Spojenými státy.“

Pro evropské společnosti nejde o nic příjemného. Před třemi lety, ihned po podpisu íránské jaderné dohody, která mezinárodní sankce částečně odstínila, začaly v Íránu opět dojednávat byznys. Nyní jsou od něj ad hoc odstřiženy.

Infografika: Dohoda s Íránem

Poprvé tak Evropa a Spojené státy stojí – co se týče zavádění sankcí vůči Íránu – na ryze opačných stranách barikád. To může mít vážné důsledky. „Zavedením sankcí se evropské společnosti působící v Íránu dostávají do střetu zájmů dvou mocností, jejichž rozpory nad tímto tématem mohou opět vyvolat vlnu negativního sentimentu na finančních trzích,“ vysvětluje pro INFO.CZ analytik společnosti Raiffeisenbank František Táborský, podle něhož může mít Trumpovo rozhodnutí ve finále negativní vliv i na sílu české měny.

Evropská unie proto chce „své“ firmy chránit. Odsouhlasila předpis, který americké sankce „blokuje“. Tento předpis zakazuje evropským firmám podřídit se dopadům sankcí a zároveň jim přiznává právo získat kompenzaci za veškerou škodu způsobenou těmito sankcemi, informuje tisková agentura ČTK.

Dopad opatření nicméně bude limitovaný, v praxi si firmy spíše vyberou, který z trhů je pro ně perspektivnější. „Svaz průmyslu a dopravy ČR přivítal, že Evropská komise novelizovala nařízení kterým chrání evropské firmy, které obchodují s Íránem, před účinky amerických sankcí. Jeho dopad bude ovšem omezený, protože neochrání byznys evropských firem působících i v USA, nebo operujících na dalších trzích, kde je americké sankce mohou zasáhnout," říká pro INFO.CZ Eva Veličková, tisková mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR.

V roce 2017 dosáhla hodnota vývozu zboží a služeb z Evropské unie do Íránu 10,8 miliardy eur, dovoz z Íránu vzrostl téměř o sto procent na 10,1 miliardy eur. Jen Česko loni do země vyvezlo zboží za 1,8 miliardy korun, dvojnásobek oproti stavu před pěti lety. V důsledku sankcí je však rostoucí trend vývozu ohrožen: „Sankce mohou nepříznivě ovlivnit český export a investice v Íránu například v oblasti energetiky," uzavírá Veličková. 

Obchod s Íránem

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud