Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Trumpův plán na připsání Muslimského bratrstva na seznam teroristů může spustit další násilí

Trumpův plán na připsání Muslimského bratrstva na seznam teroristů může spustit další násilí

Nová americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa by měla v nejbližší době rozhodnout, jak se postavit k Muslimskému bratrstvu. Prezidentovi poradci v čele se Stephenem Bannonem, jsou už roky přesvědčení, že Muslimské bratrstvo tajně infiltruje Spojené státy ve snaze zavést v nich právo šaría. A teď dostali příležitost tomu učinit přítrž. 

Organizaci, která v příštím roce oslaví již devadesát let existence, chtějí dostat na americký seznam teroristických organizací. Prezident Trump už dal jasně najevo, že nehodlá pokračovat ve stávajícím trendu americké zahraniční politiky, která z Muslimských bratrů vytvořila alternativu k tradičním arabským politickým režimům. Zákaz by negativně neovlivnil jen organizaci v domovském Egyptě, ale také všechny její větve ve zbytku arabského světa stejně jako islamistické politické strany, které ideologicky vycházejí ze stejných principů jako Muslimské bratrstvo.

Použitelní spojenci

Americká diplomacie za Obamovy administrativy jednala s Muslimským bratrstvem a dalšími islamistickými stranami jako se spojenci. Tento přístup vychází z tradičního přesvědčení, jež se vytvořilo po druhé světové válce. Tehdy se v řadě evropských zemí dostaly k moci umírněné křesťanskodemokratické strany a dodnes panuje optimistické přesvědčení, že je možné něco podobného zopakovat se stejně umírněnými, ovšem islamistickými, stranami v severní Africe a na Blízkém východě.

Pokud se ovšem nyní Trumpova administrativa rozhodne Muslimské bratrstvo zařadit na seznam teroristů, je velice pravděpodobné, že nezůstane jen u zmrazení účtů členů bratrstva, zákazu udělování víz a blokaci jejich finančních transakcí – což jsou primární důsledky připsání organizace na teroristický black list. Následky budou mnohem dalekosáhlejší. Deník al-Arab například predikuje narušení křehké rovnováhy, jež momentálně panuje v Maroku, kde se pokouší sestavit vládu islamistická Strana spravedlnosti a rozvoje. Podobný krok Američanů zákonitě naruší důvěru i v islamisty, kteří tvoří zásadní blok také v jordánském parlamentu. Ve stejně prekérní situaci by se ocitlo i tuniské Hnutí obrody.

A nejde jen o to. „Klasifikace Muslimského bratrstva jako teroristické organizace akorát přiživí propagandu Islámského státu,“ přidává další pohled na věc Shadi Hamid z Brookings Institution. „Budou pracovat s představou Západu bojujícího proti islámu.“ Naproti tomu další z odborníků na politický islám, Eric Trager z Washington Institute, zdůrazňuje, že: „Muslimské bratrstvo prohlašuje, že zákaz organizace, její marginalizace nebo klasifikace jakožto teroristické skupiny povede k eskalaci násilí. Sami o sobě tvrdí, že jsou umírnění. To je samozřejmě nesmysl. S umírněností nemají nic společného, jsou to despotičtí fanatici, kteří se neštítí násilí. Stačí si přečíst jejich stanoviska nebo se podívat na jejich videoklipy.“

Sebrat vliv teroristům

Řada arabských států se pragmaticky rozhodla postupně utahovat oprátku kolem krku organizace, která má na mnoha místech ambici podílet se na vládě. V domovském Egyptě jejich naděje zhatil v červenci 2013 převrat, při němž armáda sesadila někdejšího prezidenta Muhammada Mursího a špičky Muslimského bratrstva skončily za mřížemi. Pokud Bílý dům ke klasifikaci Muslimského bratrstva jakožto teroristické organizace sáhne, bude to pro ně znamenat definitivní rozdrcení snů o rehabilitaci a postupný návrat do politického života v domovském Egyptě, kde by rádi tvořili politickou protiváhu prezidentu Sísímu.

V Jordánsku představuje organizace stále ještě součást legitimní opozice, navzdory veškeré snaze vlády rozložit ji zevnitř. Pokud bude zařazena na seznam teroristických skupin, nebude k její likvidaci už zapotřebí formální intervence. Ostatně platí, že i země, které jsou Muslimskému bratrstvu zdánlivě nakloněny, jej využívají spíše strategicky jako trojského koně, jehož prostřednictvím kontrolují oblasti, kde nemají takový vliv.

Například libyjské milice, které patří ke stoupencům Muslimského bratrstva, si velice dobře uvědomují, že by zařazení organizace na seznam teroristů enormně pomohlo armádě Chalífy Haftara v boji o mezinárodní podporu.

Muslimské bratrstvo si zjevně uvědomuje, v jak nepříjemné pozici se v současné době nachází. Jsou považováni za teroristy v Egyptě, Spojených arabských emirátech a Saúdské Arábii, a vlády dalších zemí regionu by si rády přisvojily jejich politický vliv. Nedá se tedy očekávat, že bychom slyšeli moc oficiálních protestů, kdyby se Trumpova administrativa skutečně rozhodla Muslimské bratry na seznam teroristů přidat.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1