Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Turci se ve velkém hrnou do Německa. Počet žádostí o azyl prudce vzrostl

Turci se ve velkém hrnou do Německa. Počet žádostí o azyl prudce vzrostl

Počet žádostí o azyl, které letos podali v Německu občané Turecka, vzrostl ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o více než polovinu. S odvoláním na data německých úřadů o tom informovala agentura Reuters. Turci začali o ochranu v Německu žádat ve zvýšené míře poté, co Ankara zahájila čistky po loňském zmařeném puči.

Zatímco od ledna do srpna loňského roku v Německu o azyl požádalo 2836 Turků, letos už jich bylo 4408, tedy o 55 procent více, uvedl Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF).

"Zaznamenali jsme nárůst počtu žádostí od žadatelů z Turecka. Nemůžu nicméně sdělit nic k důvodům těchto žádostí, protože nevedeme statistiky o tom, proč lidé prchají," uvedla mluvčí německého ministerstva vnitra.

Podle agentury Reuters ale zvýšený počet žádostí zřejmě souvisí se situací v Turecku po loňském červencovém pokusu o státní převrat. Ankara totiž začala pronásledovat příznivce hnutí duchovního Fethullaha Gülena, který je podle prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana strůjcem puče. Gülen, který dlouhodobě žije v USA, toto obvinění odmítá.

Turecké úřady v souvislosti s pokusem o puč z 15. července 2016 zadržely už asi 50.000 lidí, vyšetřování jich ale čelilo více než 150.000. Zhruba 145.000 státních zaměstnanců, pracovníků bezpečnostních složek a vysokoškolských pedagogů přišlo o práci.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1