Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Turecko a USA se dohodly na urovnání vztahů. Jejich obavy bereme vážně, ujistil Tillerson

Turecko a USA se dohodly na urovnání vztahů. Jejich obavy bereme vážně, ujistil Tillerson

Turecko a Spojené státy se dohodly na normalizaci vztahů a mechanismu řešení vzájemných problémů. Prohlásil to dnes turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu na společné tiskové konferenci po setkání se svým americkým protějškem Rexem Tillersonem v Ankaře. Obě země mají stejné cíle v Sýrii, uvedl Tillerson, který zároveň vyzval Ankaru, aby neeskalovala napětí na severu Sýrie.

„Dohodli jsme se na normalizaci vztahů,“ řekl turecký ministr zahraničí Çavuşoglu na společné tiskové konferenci s Tillersonem. Styky se zkomplikovaly předloni hlavně kolem duchovního Fethullaha Gülena, který žije v USA a Turci ho viní ze snahy svrhnout vládu v Ankaře. Çavuşoglu dodal, že se s Američany rozhodli ustavit "mechanismus", který by se zabýval jejich vzájemnými problémy. První schůzka v rámci tohoto mechanismu se uskuteční příští měsíc, řekl Çavuşoglu.

Americký ministr zahraničí uvedl, že Turecko má legitimní právo na zajištění bezpečnosti svých hranic. Nicméně vyzval Ankaru, aby "prokázala zdrženlivost" ve své operaci v severosyrské oblasti Afrín u hranic s Tureckem. Tu Turecko zahájilo před měsícem a jejím cílem jsou kurdské milice YPG, které Ankara považuje za teroristy napojené na kurdské separatisty bojující na jihovýchodě Turecka za autonomní kurdský stát.

„Bereme to velmi vážně, když náš partner z NATO říká, že má bezpečnostní obavy. Vždy jsem jasně říkali Turecku, že naše podpora SDF bude omezená,“ řekl Tillerson. SDF jsou arabsko-kurdská koalice, která s podporou mezinárodní koalice v čele s USA bojuje v Sýrii proti teroristům z organizace Islámský stát (IS). Součástí koalice jsou i kurdské milice YPG.

Tillerson také řekl, že Washington a Ankara mají společné cíle v Sýrii, jsou jimi porážka IS, vytvoření bezpečných zón a vznik nezávislé a jednotné Sýrie.

Americký ministr zahraničí rovněž vyzval Ankaru, aby propustila pastora Andrewa Brunsona a další občany USA. Američan Brunson, který v Turecku žije přes dvacet let, byl v Turecku zadržen v říjnu 2016. Ankara ho považuje za člena hnutí duchovního Fethullaha Gülena, které se podle ní snaží svrhnout vládu. Loni v září turecký prezident Recep Tayyip Erdogan uvedl, že pastora propustí, pokud jim USA vydají Gülena. Ten žije v USA a turecká vláda ho viní ze zosnování pokusu po převrat v červenci 2016.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1