Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Turecko převzalo první americké stíhačky Lightning. Putinovy „supersuchoje“ opět neuspěly

Turecko převzalo první americké stíhačky Lightning. Putinovy „supersuchoje“ opět neuspěly

Zástupci tureckého letectva v USA převzali první dvě stíhačky Lockheed F-35 Lightning. Pokud vše půjde hladce, koupí Turecko nejpokročilejších stíhaček současnosti celkem sto. Proti prodeji moderní výzbroje tak nejistému spojenci, jako je Turecko, se ale staví část Kongresu. Nespokojený je i ruský prezident Vladimir Putin, kterému nevyšel už druhý pokus prodat do zahraniči nejnovější ruskou stíhačku Suchoj Su-57.

Na světě momentálně není lepší bojový letoun, než je americký F-35 Lightning. Prvních třicet těchto superstíhaček by do roku 2022 mělo získat i Turecko, dvě si během slavnostního ceremoniálu zástupci tureckého letectva převzali v první letní den v Texasu. Do Turecka první lightningy přiletí v listopadu roku 2019, celkem za stovku letounů Turecko zaplatí zhruba pětadvacet miliard dolarů.

Až potud je celá záležitost jednoduchá. Turecko je americký spojenec v rámci Severoatlantické aliance, na dodávkách tedy není co řešit. Problém je, že pod autoritativním vedením prezidenta Erdogana země na Bosporu předvádí mnohdy krkolomné geopolitické přemety. Na jedné straně tak sice je členem NATO, současně si ale od Ruska kupuje jeho nejpokročilejší protiletecké baterie S-400; plánuje za ně vydat zhruba dvě a půl miliardy dolarů.

Pro Spojené státy z těchto nákupů vyplývá určitá nejistota. Nikde totiž není záruka, že se pokročilé technologie obsažené ve strojích F-35 nedostanou do ruských rukou. Svoje pochybnosti už v tomto smyslu vyjádřil i americký ministr zahraničních věcí Mike Pompeo. Asi nejlépe a nejobsáhleji strach z F-35 v rukách autoritativního tureckého prezidenta Erdogana popsal izraelský deník Haaretz. 

Pompeo by podle všeho nebyl proti tomu, aby byly dodávky F-35 do Turecka zastaveny. Stejně to vidí i americký Senát. Ten 18. června do návrhu zákona schvalujícího národní obranu NDAA (National Defense Authorization Act) pro rozpočtový rok 2019 vložil klauzuli, která výslovně zakazuje dodávky stíhaček F-35 do Turecka. Senátoři požadují bezpečnostní záruky, že americké technologie Turecko neposkytne Rusku. Podle CNN proti návrhům obou komor Kongresu vystupuje americký ministr obrany James Mattis. Ještě před odesláním tohoto zákona k prezidentu Trumpovi se Mattis snaží kongresmany přesvědčit, aby protitureckou klauzuli odstranili nebo zmírnili.

To, že mezi dvěma z nejvýznamnějších ministrů americké administrativy vypukl spor, je jenom slabá útěcha pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten coby třetí ve hře doufal, že se mu povede do Turecka prodat stíhačky Suchoj Su-57.

To by přitom pro celý ruský letecký průmysl bylo zcela žádoucí. Vývoj Su-57 dostal Suchoje na hranici bankrotu. Přitom se počítalo s tím, že dluh, který firma vyrobila, se povede zalátat z peněz, které budou do dalšího vývoje letounu dávat zahraniční zájemci. Indie nicméně z tohoto podniku, který nejvíc ze všeho připomíná vcelku příhodně pověstný model letadlo, vycouvala – a tím se celý projekt ocitl doslova na suchu.

Výkony Su-57 nad Sýrií Turecko zjevně nepřesvědčily. Je ovšem možné, že pokud v americkém Kongresu přetlačí Pompeo Mattise a dodávky F-35 Ankaře se zastaví, čas Su-57 ještě přijde.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232