Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Turecko se postavilo za svého spojence. Rozmístí vojáky na základně v Kataru

Turecko se postavilo za svého spojence. Rozmístí vojáky na základně v Kataru

Turecko ve středu učinilo gesto, kterým dalo jasně najevo, že v diplomatické krizi stojí za Katarem. Parlament schválil zákon, který dovoluje rozmístit vojáky na turecké základně v Kataru a spolupracovat na výcviku četnictva v této zemi, informovala televize Al-Džazíra.

Pro návrh zákona hlasovalo 240 poslanců, převážně z vládní Strany spravedlnosti a rozvoje prezidenta Erdogana a nacionalistů z MHP. Turecko tím dalo najevo, že v probíhající diplomatické krizi mezi Katarem a několika arabskými státy v čele se Saúdskou Arábií, stojí za svým spojencem Katarem.

Turecko má na území Kataru vojenskou základnu od roku 2014. Podle tureckých médií se na ní v roce 2015 nacházelo 150 tureckých vojáků. Turecký velvyslanec v Kataru Ahmet Demirok v roce 2015 v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že by se jejich počet měl navýšit na 3000 primárně kvůli společným cvičením.

Nebezpečné napětí na Blízkém východě vypuklo v pondělí, kdy šest arabských států v čele se Saúdskou Arábií přerušilo diplomatické vztahy s Katarem, který obvinily z podpory terorismu a destabilizace bezpečnosti v regionu. Toho se podle nich Katar dopouští prostřednictvím své satelitní televize Al-Džazíra, která vysílá v několika jazycích do celého světa. Rijád jako první zavřel kanceláře této stanice a odebral jí příslušnou licenci. Katarské ministerstvo zahraničí si v první reakci stěžovalo, že čelí nepřátelské kampani, která je založena na lžích a vykonstruovaných zprávách.

Souběžně arabské země přerušily všechny svoje dopravní spoje s Katarem a rovněž uzavřely svá letiště, přístavy a pozemní cesty pro katarské linky. Společnost Qatar Airways oznámila, že odložila na neurčito lety do těchto států.

Tlak na Katar už dříve odsoudil turecký prezident Recep Erdogan, podle něhož sankce ani izolace země řešením. Turecký prezident zároveň zdůraznil, že Ankara udělá všechno pro to, aby pomohla krizi urovnat.

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1