Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Turisté, nebo zabijáci? Jeden z mužů v kauze Skripal má vazby na obranu a životopis, jako by neexistoval

Turisté, nebo zabijáci? Jeden z mužů v kauze Skripal má vazby na obranu a životopis, jako by neexistoval

Alexandr Petrov a Ruslan Boširov podezřelí z otravy bývalého ruského agenta a jeho dcery v Británii jsou podle zjištění investigativních novinářů spojeni s ruským ministerstvem obrany. Napsal to britský list The Guardian. Sergej Skripal a jeho dcera Julije byli otráveni 4. března nervovým jedem novičok v jihoanglickém městečku Salisbury. Po týdnech v intenzivní péči lékařů se nakonec oba zotavili.

Britští prokurátoři minulý týden identifikovali dva podezřelé z uvedeného zločinu, kteří v době útoku 4. března byli v Salisbury pod jmény Alexandr Petrov a Ruslan Boširov. Oba jsou podle Londýna agenty ruské vojenské rozvědky GRU. Moskva možnost ruské účasti na otravě od začátku vylučuje.

Složka s informacemi o cestovním pasu Alexandra Petrova je ale opatřena nápisem "přísně tajné" a nařízením "neposkytovat žádné informace", u něhož je napsáno telefonní číslo.

Když reportér listu The Observer (nedělní vydání Guardianu) na toto číslo v sobotu zavolal, ozvala se mu recepce ruského ministerstva obrany. Přítomný úředník prohlásil, že nebude s novináři mluvit a žádné informace neposkytne.

Dokumenty zveřejnila nezávislá investigativní skupina Bellingcat, která zahájila svou činnost zkoumáním útoků v Sýrii, a ruský investigativní server The Insider. Oba tyto subjekty se rovněž od roku 2014 specializují na odkrývání informací o ruských vojácích působících aktivně na Ukrajině.

Z dokumentů, které skupina Bellingcat a server The Insider publikovaly, dále vyplývá, že Petrov a Boširov si koupili letenky na cestu do Anglie na poslední chvíli. To je v rozporu s jejich tvrzením, že svůj výlet do Salisbury dlouho dopředu plánovali.

Stránka s údaji o Petrovovi, kterou investigativní novináři získali, neposkytuje téměř žádné životopisné údaje o této osobě a žádné informace o její minulosti před rokem 2009. To je podle listu The Guardian u 39letého muže naprosto výjimečné. Oddělení, které vydává pasy, obyčejně takto postupuje v případě osob, které pracují pro vládu, konstatoval The Guardian.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí zprávu odmítla a uvedla, že investigativní skupina Bellingcat je podle jejího názoru napojena na západní tajné služby. Poukázala přitom na přístup skupiny k ruské databázi, která není veřejně dostupná.

Dva muži, kteří se podobali podezřelým z útoku v Salisbury, ve čtvrtečním rozhovoru s ruskou televizní stanicí RT připustili, že město v březnu navštívili jako turisté, odpovědnost za otravu ale odmítli. Údajně si jen chtěli v Salisbury prohlédnout katedrálu. Jejich výpověď podle řady názorů působila nepřesvědčivě.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1