Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Tvrdé zacházení úřadů je od cesty do USA neodradí. Migrantům ze střední Ameriky jde o holý život

Tvrdé zacházení úřadů je od cesty do USA neodradí. Migrantům ze střední Ameriky jde o holý život

Politika „nulové tolerance“ amerického prezidenta Donalda Trumpa, na základě které jsou děti imigrantů oddělovány od svých rodičů, vyvolala ve světě vlnu pobouření, až byl šéf Bílého domu donucen opatření ve středu zastavit podepsáním prezidentského dekretu. Jeho politika však stále ignoruje tvrdou realitu, před kterou imigranti ze střední Ameriky prchají. Pro většinu z nich totiž útěk do Spojených států neznamená cestu za blahobytem, ale boj o to, jak si zachránit život.

„Když se vrátím tam, kde bydlím, zabijí mě,“ říká podle britského deníku The Guardian se strachem v hlase Berenice Cruzová, která utekla ze Salvadoru. Téměř celá její rodina se přidala k místnímu gangu, ona ale odmítla a skupina jí vyhrožuje smrtí. Pokusila se proto o nebezpečnou cestu do Nevady, kde žije její teta.

Po překročení hranice však byla zadržena a poslána do detenčního centra McAllen v Texasu. Stala se tak jednou z necelých dvanácti tisíců občanů Salvadoru, kteří byli od začátku roku ze Spojených států a Mexika deportováni. Právě Salvador je součástí takzvaného středoamerického severního trojúhelníku, kam spadá také Honduras a Guatemala, který patří mezi nejnebezpečnější regiony světa.

„Salvador označují za nejvíc násilnou zemi na světě, ale pak tvrdí, že nám neposkytnou bezpečí, azyl ani jakoukoliv jinou ochranu z důvodu násilí,“ stěžuje si Aquiles Magana ze salvadorské Národní rady pro ochranu a rozvoj migrujících osob známé jako Conmigrantes, která kritizuje Trumpovu „drastickou změnu“ v azylové politice jako nepřátelskou a rasistickou.

Postup vůči imigrantům, kteří vstoupili na americkou půdu nelegálně, byl ve Spojených státech zpřísněn v květnu letošního roku – na dospělé je uvalena vazba a jejich děti začaly být umisťovány do internátní péče. Tvrdá praxe, kdy děti končily za mřížemi a prosily, aby mohly jít k rodičům, pobouřila celý svět. Po kritice vlády tak Trump rozdělování rodin zastavil.

Tvrdé zacházení ze strany amerických úřadů ale migranty od cesty neodrazuje – věří, že cesta do Spojených států je jedinou šancí, jak si zachránit život. V zemích středoamerického trojúhelníku totiž vládne násilí a strach. Například v šestimilionovém Salvadoru došlo během loňského roku v průměru k deseti vraždám denně. Organizace International Crisis Group situaci v zemi, kde mezi sebou bojují nejrůznější gangy, popisuje jako „výjimečně intenzivní a trvalé násilí“.

Jak píše americký deník the Washington Post, na situaci v Salvadoru mají přitom špetku viny i Spojené státy. Některé gangy se totiž zrodily v ulicích Los Angels, odtud se ale během masových deportací migrantů z USA přesunuly do Salvadoru. Příkladem je i obávaný gang MS-13.

Jak vysvětluje profesor Floridské mezinárodní univerzity José Miguel Cruz, přítomnost MS-13 ve střední Americe pro region znamenala masové rozšíření vyděračských praktik, pašování lidí a obchodování s drogami. „Napomohlo to přeměnit severní trojúhelník – Salvador, Guatemalu a Honduras – v nejnebezpečnější místo na světě,“ říká Cruz.

Podobně špatná jako v Salvadoru je situace i v Guatemale, která se také potýká s násilím a vraždami páchanými příslušníky nebezpečných gangů. Mnozí z migrantů, kteří byli zachyceni na amerických hranicích, proto tvrdí, že se pokusí dostat do USA znovu.

O svém strachu o život promluvil i 23letý Hicer Hernando, který z Guatemaly utekl poté, co byl jeho otec během útoku mačetou zavražděn – byl totiž katolík, zatímco jeho vrazi evangelíci. „Mě se chystali zabít taky,“ říká pro televizi NBC News.

Dění v zemi řídí i mocné gangy v Hondurasu. Rodiny tak musí násilným skupinám často platit „válečnou daň“ – ti, kteří si to nemohou dovolit, jsou zabíjeni. Situace se navíc zhoršila po nedávných volbách, které způsobily ještě větší chaos.

„Většina lidí, se kterými jsem mluvil, chápou rizika,“ říká podle Washington Post Lester Ramirez z Transparency International s tím, že si jsou honduraští migranti vědomi toho, že jen na cestě Mexikem se mohou stát terčem obchodníků s bílým masem nebo sexuálního násilí, nevidí ale jinou možnost. Zdaleka nejhorší situace je ale v trojici zemí pro ženy – to se týká především Hondurasu a Salvadoru, kde je podíl úmrtí žen na celkovém počtu vražd největší na světě.

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1