Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Tvrdý brexit a Česko. Budou to mít tuzemské firmy na britském trhu těžší?

Tvrdý brexit a Česko. Budou to mít tuzemské firmy na britském trhu těžší?

České firmy obchodující se Spojeným královstvím by měly zůstat klidné a nepanikařit. Bezprostředně po odchodu Velké Británie z EU, ke kterému pravděpodobně dojde na jaře 2019, se v podmínkách pro vzájemný obchod pravděpodobně nic zásadního nezmění. Myslí si to ekonom a vedoucí oddělení strategií a trendů EU na Úřadu vlády Aleš Chmelař. 

Britská premiérka Theresa Mayová v dlouho očekávaném projevu nastínila základní kontury vystoupení Spojeného království z EU. Dvouleté jednání skončí odchodem země z jednotného trhu EU a také z celní unie. Jak velkých změn se na jaře 2019, kdy brexit pravděpodobně nastane, mají obávat české firmy, které s Velkou Británií obchodují?

To bude záležet na tom, jak bude vypadat provizorní režim, tedy období od prvního dne brexitu do uzavření dohody o volném obchodě mezi EU a Velkou Británií. Teoreticky hrozí, že Velká Británie krátce po brexitu vypadne z jakéhokoliv zvláštního vztahu s EU a její obchod se bude řídit pravidly Světové obchodní organizace (WTO), ale mnohem pravděpodobnější je, že se ve srovnání s dneškem nic nezmění. Provizorní režim bude navázaný jak na současné britské členství v EU, tak na budoucí dohodu o volném obchodu.

Kdo je Aleš Chmelař?
Aleš Chmelař je přední český specialista na evropskou ekonomickou a finanční politiku. V současnosti působí na pozici vedoucího Oddělení strategií a trendů EU na Úřadu vlády ČR. V minulosti pracoval jako ekonom a výzkumný pracovník v oblasti finančních trhů think-tanku Centre for European Policy Studies (CEPS) a také na oddělení pro ekonomickou a finanční politiku Strany evropských socialistů. Je absolventem Sciences Po Paris a London School of Economics.

Co to bude znamenat pro vzájemný obchod?

Pokud jim to EU dovolí, Britové si minimálně v některých sektorech ponechají přístup na evropský trh a to samé bude platit v případě ostatních zemí EU a jejich vstupu na britský trh. Premiérka Mayová v této souvislosti konkrétně zmiňovala nákladní automobilovou dopravu, kde by i nadále měly platit evropské standardy. Z právního hlediska by to neměl být problém, protože tato pravidla jsou už dnes součástí britského právního řádu a jediné, co bude potřeba udělat, je právně ošetřit, aby platily i po brexitu.

Jestli tomu správně rozumím, v přechodné době před vyjednáním dohody o volném obchodu se nemusíme obávat žádných zásadních změn.

Pokud vše půjde plynule, pak by se až na výjimky během provizorního režimu nemělo mnoho měnit. Jediný zásadní rozdíl ve srovnání s dneškem bude v tom, že Britové ztratí možnost mluvit do pravidel na evropském trhu a nebudou spadat do působnosti evropských soudů. Mělo by to také přimět obě strany, aby novou dohodu vyjednaly co nejrychleji.

Případné komplikace vidím až ve chvíli, kdy si Velká Británie bude chtít určovat vlastní právní podmínky v jednotlivých sektorech. To už ale bude hotová dohoda o volném obchodu s EU, která bude obsahovat základní regulatorní podmínky a Británie si k nim posléze bude moct, samozřejmě v omezené míře, přidat své vlastní. Pro evropské výrobky a služby by taková nová pravidla mohla znamenat zhoršený přístup na britský trh. Podotýkám ale, že by to platilo i obráceně, tedy pro britské výrobky a služby na evropském trhu.

Pokud ještě zůstaneme u přechodného období po brexitu, jak dlouho může trvat?

Teoreticky neurčitě dlouho, protože obě strany zřejmě začnou o navazující dohodě o volném obchodu formálně jednat až po realizaci brexitu. Podle Evropské komise totiž není možné vést obě jednání paralelně. Vzpomeňme si na případ Kanady, s níž se jednání o komplexní dohodě o volném obchodu, ke které se Velká Británie ve svých plánech odvolávala, vedla sedm let a dodnes nebyla schválena. Evropská komise i proto nedávno uvedla, že by ráda toto období časově omezila, aby provizorní režim byl opravdu jen provizorní.

Premiérka Mayová prohlásila, že chce, aby Spojené království vystoupilo také z celní unie. Znamená to, že v roce 2019 budou zavedeny kontroly zboží na hranicích a cla?

Vzhledem k tomu, že Velká Británie by byla nucena hrát podle pravidel WTO a musela si složitě nastavit bilaterální celní a daňové dohody se všemi ostatními státy sama, a následně čekat, jak dopadne dohoda o volném obchodu, tak si myslím, že se k roku 2019 opět nic nezmění a bude se i nadále postupovat podle pravidel evropského jednotného trhu. Ani jedna strana nemá zájem na tom, aby tu najednou či v rychlém sledu fungovaly tři právní režimy, tj. evropský jednotný trh, pravidla WTO a pravidla podle dohody o volném obchodu s Británií.

Rozdíl proti současnému období by znovu spočíval v tom, že Londýn přijde o možnost ovlivňovat pravidla celní unie, přestože by se provizorně choval podle nich.

Jak to bude se cly vypadat poté, co bude domluvena dohoda o volném obchodu?

Bude záležet, jak se EU s Británií domluví. V některých sektorech, které jsou pro obě strany obzvlášť důležité, se opět pravděpodobně nic nezmění. Prioritními kapitolami, kde je vůle se dohodnout ke spokojenosti obou stran, jsou v tomto ohledu jednoznačně automobilový průmysl na straně EU a finanční služby na straně Británie. Jedno bez druhého by patrně nefungovalo. Nicméně v případě komplexních dohod o volném obchodu bývá zvykem, že cla jsou minimální a týkají se jen několika strategických výrobků či služeb.

Existují nějaké sektory, kde by se přístup na trh mohl z pohledu českých firem zhoršit?

Obecně obtížně se v dohodách o volném obchodu podchycují služby. V českém exportu do Británie hrají snad i překvapivě podstatnou roli - například čeští dopravci mají na britských ostrovech velké množství zakázek. Vystavění bariér, které by vyrostly třeba ve spojitosti s omezením pohybu pracovních sil, by jim mohlo výrazně zkomplikovat podnikání. Určitě by se musely potýkat s větší administrativou a náklady. Pohyb pracovních sil včetně například vyslaných pracovníků bude zcela jistě jednou z kapitol, o kterých se bude jednat.

 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744