Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Tvrdý dopad migrace v Německu: V zemi dramaticky přibylo bezdomovců, polovinu tvoří žadatelé o azyl

Tvrdý dopad migrace v Německu: V zemi dramaticky přibylo bezdomovců, polovinu tvoří žadatelé o azyl

V Německu se od roku 2014 do loňska zvýšil počet bezdomovců o 150 procent. Více než polovinu z přibližně 860.000 osob bez trvalého přístřeší tvoří nyní migranti. V příštím roce se mohou řady bezdomovců rozrůst na 1,2 milionu lidí. Vyplývá to ze statistiky, o které informoval list Die Zeit.

Data zveřejnila více než 60 let působící sociální organizace Pracovní sdružení na pomoc nebydlícím (BAG W). Mezi bezdomovce řadí osoby bez trvalého bydlení - lidi na ulici i ty, kteří jsou nuceni přespávat v nouzových ubytovacích zařízeních, kde mohou být jen omezenou dobu.

Statistika BAG W za loňský rok ukazuje, že mezi bezdomovci bylo kolem 440.000 uprchlíků. Skupinu osob bez přístřeší, která nezahrnuje migranty, tvořilo 420.000 lidí, což je o 25 procent více oproti roku 2014.

Na ulici žilo podle BAG W přibližně 52.000 osob, tedy o třetinu více než před třemi lety. Jsou mezi nimi i občané jiných členských zemí Evropské unie.

Ředitel BAG W Thomas Specht řekl, že situaci zhoršilo rozhodnutí, kterým kancléřka Angela Merkelová v roce 2015 vpustila do země téměř milión uprchlíků. Hlavní příčinu problému ale vidí ve špatné bytové politice a v nedostatečném boji s chudobou. Kritizuje například, že obce a spolkové země odprodávají svůj bytový fond soukromým investorům. To podle něj mnohým lidem znesnadňuje přístup k cenově dostupnému bydlení.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1