„Tým Ursula“ čeká v europarlamentu těžký test. Někteří komisaři můžou jít z kola ven | info.cz

Články odjinud

„Tým Ursula“ čeká v europarlamentu těžký test. Někteří komisaři můžou jít z kola ven

Budoucí Evropská komise, jejíž složení od včerejška známe, ještě zdaleka nemá vyhráno. Jednotlivé kandidáty na posty eurokomisařů teď čeká tzv. grilování v Evropském parlamentu a vše nasvědčuje tomu, že bude „výživnější“ než před pěti lety. Někteří nemají své místo v Komisi vůbec jisté. Udrží designovaná předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová svůj tým a ambiciozní cíle?

Moderní a genderově vyvážená instituce, která bude směřovat k ekologické odpovědnosti a přizpůsobí unii digitálnímu věku. Tak má vypadat nová Evropská komise, jak ji včera představila její designovaná šéfka Ursula von der Leyenová. Bývalá německá ministryně obrany vytvořila, respektive obměnila řadu portfolií, z nichž některá se dostávají pod ostrou palbu kritiky – na pranýři je především rezort Řeka Margaritise Schinase. Původně měl nést název „ochrana našeho evropského způsobu života“, což s ohledem na to, že pod něj spadá i problematika migrace, vyvolalo vlnu kritiky. Podle odpůrců se tak Komise uchýlila k jakési utajené řeči symbolů blízkých krajní pravici, která uprchlíky líčí jako hrozbu, před níž je třeba se bránit. Podle bruselského korespondenta listu Financial Times von der Leyenová zřejmě ustoupila a název resortu změní.

Analytik Petr Zahradník, který se problematice Evropské unie věnuje dlouhodobě, vidí riziko už v samotné nominaci Ursuly von der Leyenové na post předsedkyně. „Nejsem si jist, že člověk, který se úplně nevyznamenal jako ministr obrany v Německu, je na tuto funkci tou správnou osobou,“ říká pro INFO.CZ. Podle něj navíc nová Komise přináší riziko diskontinuity. Obměna Komise a jednotlivých portfolií je totiž poměrně velká a některým eurokomisařům může trvat, než se s přidělenou agendou sžijí.

Obzvlášť těžká práce podle Zahradníka čeká na budoucího litevského eurokomisaře pro životní prostředí a oceány Virginijuse Sinkevičiuse, který v listopadu oslaví teprve devětadvacáté narozeniny. „Například Sebastian Kurz se v poměrně útlém věku stal rakouským ministrem zahraničí a následně kancléřem a nebylo mu moc co vytknout, ale myslím si, že na tuto pozici je věk 28 let velmi nízký a plnění funkce eurokomisaře pro něj může být příliš velké sousto,“ míní Zahradník, který naopak oceňuje to, že místopředsednické posty připadly těm, kteří se podíleli už na fungování minulé Komise.

Komisaři v problémech

Podoba Komise z pera von der Leyenové je tedy od úterý známá, není ale vůbec jisté, že bude v tomto složení nakonec fungovat. Komisi jako celek musí v druhé polovině října schválit Evropský parlament, ještě před tím však jednotlivé kandidáty na post eurokomisaře čeká takzvané grilování v příslušných europarlamentních výborech. Během slyšení musí odpovídat na salvu – často velmi citlivých otázek – a pokud před slyšení neprojdou, mohou být na nátlak europarlamentu vyměněni. A nebylo by to poprvé.

Například v roce 2014 se do Evropské komise nedostala odcházející slovinská premiérka Alenka Bratušeková, která měla získat portfolio pro energetickou unii a stát se místopředsedkyní Komise, její vystoupení ve výborech ale europoslance nepřesvědčilo. Energetické portfolio tak připadlo Slováku Maroši Šefčovičovi a namísto ní do Bruselu odešla Violeta Bulcová, která dostala do gesce dopravu a vesmír.

Letos je podobných adeptů víc. Podle serveru Politico je mezi ohroženými například maďarský kandidát László Trócsányi, kterému má připadnout rezort sousedství a rozšiřování. Zlomit vaz mu můžou jeho silné vazby na premiéra Viktora Orbána. Maďarská opozice už v europarlamentu seskupuje síly a hrozí, že udělá vše pro to, aby členem Komise von der Leyenové nebyl.  

Další kontroverzní postavou týmu Ursuly von der Leyenové je rumunská kandidátka Rovana Plumbová, které můžou plány zhatit její blízké kontakty na Livia Dragneu – bývalého lídra sociálně demokratické strany, který byl odsouzen za korupci. Kvůli tomu se proti Plumbové staví třetí největší frakce Evropského parlamentu Renew Europe neboli Obnova Evropy. Kvůli policejnímu vyšetřování však nepříjemné slyšení zřejmě čeká i francouzskou kandidátku Sylvii Goulardovou nebo Poláka Janusze Wojciechowského, který je vyšetřován Evropským úřadem pro boj s podvody (OLAF) kvůli podezření z korupce.

„Myslím, že grilování bude zajímavější než před pěti lety. Tehdy neprošla jen slovinská kandidátka. To byl jediný viditelný zádrhel. Tentokrát to ale bude skutečně výživnější – i s ohledem na výrazně odlišné složení Evropského parlamentu. Pro jeho ovládání už totiž nestačí tradiční dvojkoalice lidovců a sociálních demokratů a po eurovolbách je tu i víc extrémnějších názorů,“ upozorňuje Zahradník.

Výčet kandidátů, kteří mohou být podrobeni většímu zájmu europoslanců, tak podle Zahradníka může být mnohem širší – a to včetně těch, kteří jsou na první pohled „bezproblémoví“ a řadí se mezi „přesvědčené Evropany“, jako jsou Frans Timmermans nebo Valdis Dombrovskis. Právě na nich si noví europoslanci z extrémnějšího, euroskeptického křídla budou chtít smlsnout, míní Zahradník, podle kterého sice tyto hlasy nemusí mít odpovídající politickou podporu, ale určitě budou během grilování slyšet.

Nepříjemným otázkám však bude pravděpodobně čelit i italský kandidát Paolo Gentiloni, který byl v letech 2016-2018 premiérem a předtím vedl také italskou diplomacii. Gentiloni má mít v nové Komisi na starost oblast hospodářství, je mu však vyčítáno, že za svého premiérství nedokázal vyvést zemi ze stagnace. „Tato bilance nevzbuzuje velkou důvěru v to, že si jako eurokomisař pro hospodářství bude vést lépe,“ varoval mluvčí lidovecké frakce pro ekonomické a měnové otázky Markus Feber.

Horké chvilky však čekají i na Věru Jourovou, která kromě místopředsednického postu dostala na starost portfolio nazvané „hodnoty a transparentnost“. Podle von der Leyenové by se měla zasazovat o posilování demokracie v členských zemích, společně s komisařem pro spravedlnost Didierem Reyndersem z Belgie dohlížet na dodržování vlády práva a kvalitu právního státu a snažit se o větší transparentnost legislativních procesů v unii nebo dbát o svobodu médií.

 „Vzhledem k tomu, jaké portfolio dostala, bude předmětem zájmu grilování i naše místopředsedkyně. Průběh jejího ustavení do funkce tak nemusí být zrovna klidný a bezproblémový,“ říká Zahradník s odkazem na problém v podobě střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. „Věra Jourová se snaží – a naprosto s tím souhlasím – vystupovat jako člověk, který je mocensky a názorově nezávislý a který není ničí loutkou. Myslím, že to ve stávajícím pětiletém mandátu prokázala, ale nejsem si jist, zda to stačí k tomu, aby se potenciální tlaky namířené proti ní otupily,“ uzavírá Zahradník.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud