„Tým Ursula“ získává jasnější obrysy. V některých unijních státech ale nominace drhne | info.cz

Články odjinud

„Tým Ursula“ získává jasnější obrysy. V některých unijních státech ale nominace drhne

O sestavě nové Evropské komise v čele s Němkou Ursulou von der Leyenovou je už téměř jasno. Členské státy měly do 26. srpna oznámit designované šéfce Komise své kandidáty na posty komisařů. Avšak ne všude jde nominace hladce. Kvůli hluboké vládní krizi má s navržením kandidáta potíže například Itálie – zakládající člen Evropské unie a třetí největší ekonomika eurozóny. O adeptovi na funkci eurokomisaře nemá jasno ani Francie a jméno svého kandidáta na poslední chvíli změnilo i Polsko. 

Po včerejšku má oficiální kandidátku na post eurokomisařky i Česká republika. Na svém prvním jednání po vládních prázdninách kabinet Andreje Babiše podle očekávání nominoval Věru Jourovou, která v současném týmu Jeana-Clauda Junckera působí jako eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovnost žen a mužů.

V týmu pod taktovkou Ursuly von der Leyenové by chtěla získat ekonomické portfolio a s ohledem na její druhé působení v Komisi má šanci dosáhnout i na post místopředsedkyně. O budoucím „rezortu“ pro Jourovou by mohlo být jasněji ve středu odpoledne, kdy se má s designovanou šéfkou Komise osobně setkat.

„Budu opakovat to, že bychom chtěli pro Českou republiku, a tedy pro mě, získat silné, ideálně ekonomické portfolio. Ať už je to digitální ekonomika, zahraniční obchod, vnitřní trh, popřípadě některé další portfolio,“ řekla po své nominaci Jourová.

Přestože byl 26. srpen stanoven jako nejzazší termín pro oznámení kandidátů, seznam jmen mířících do Bruselu stále není kompletní. Jedním ze států bez oficiální nominace budoucího komisaře je Itálie, která se po rozpadu vlády Hnutí pěti hvězd a protiimigrační Ligy Mattea Salviniho topí v krizi, Řím proto požádal Ursulu von der Leyenovou, aby mu dala na nominaci svého kandidáta více času. Itálie však není jedinou zakládající zemí EU, která zatím neoznámila, koho chce do Bruselu poslat – úzký kruh „hříšníků“ doplňuje i Francie.

Problémy kolem nominace se však začátkem týdne objevily i v Polsku, které o svém kandidátovi přitom mělo jasno. Měl jím být prezidentův kancléř Krzysztof Szczerski, kandidatury se ale včera zřekl s odůvodněním, že mu von der Leyenová nabídla funkci komisaře pro zemědělství – on je však expertem na zahraniční a obrannou politiku. Namísto sebe proto navrhl bývalého europoslance Janusze Wojciechowského, který v letech 2004-2006 působil jako místopředseda europarlamentního Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI).

„Myslím, že toto portfolio je pro Polsko tak důležité, že by mělo jít někomu, kdo se zemědělstvím zabývá celý život,“ vysvětlil Szczerski pro polské rádio RMF s tím, že během prvního setkání s von der Leyenovou diskutovali o portfoliích, jako je infrastruktura nebo regionální politika. „Tohle byly oblasti mého zájmu a odbornosti,“ dodal.

Už od červencového hlasování v Evropském parlamentu, kdy vládní strana Právo a spravedlnost překvapivě podpořila Ursulu von der Leyenovou, se mluvilo o tom, že má Varšava velké šance získat silný rezort. Podobně jako Česká republika mělo i Polsko po celou dobu vyjednávání zájem hlavně o ekonomické portfolio či energetiku, jak se ale zdá, von der Leyenová má jiné plány. Nicméně nelze říct, že by zemědělství bylo pro Polsko prohra – právě naopak.

Polsko totiž patří mezi největší příjemce evropských dotací směřujících do zemědělství – právě sem odchází téměř 40 % unijního rozpočtu. Není proto divu, že kvůli rozhodnutí von der Leyenové je Varšava ochotná kandidaturu přehodnotit. Wojciechowského ale čekají nemalé výzvy. Jak píše bruselský server EurActiv.com, tou největší bude kompletní reforma společné zemědělské politiky, o které se v unii diskutuje od loňského roku.

Polsko však nebude samo, komu rozhodnutí von der Leyenové konvenuje. Pokud totiž zemědělské portfolio obsadí polský kandidát, otevírají se dveře ostatním zemím, které o energetiku projevily zájem – kromě Rumunska či Slovenska o něj usiluje také Litva. O energetickém portfoliu hovořili i někteří čeští politici, nyní se ale zdá, že je na prvním místě digitální portfolio a vnitřní trh.

V českém kontextu se skloňuje i zahraniční obchod, který včera zmínila i sama Jourová – ten je však „rezortem snů“ současného irského komisaře pro zemědělství Phila Hogana. A podle EurActivu je dost možné, že na něj také irský kandidát dosáhne. Naznačují to některé unijní zdroje, podle kterých Hogan v posledních měsících tlačil na dokončení rozhovorů o dohodě EU s jihoamerickým Mercosurem, aby tak ukázal, že je pro vedení zahraničního obchodu ideálním kandidátem.

Ta nejtěžší část teprve přijde

Až na kandidáty Francie a Itálie je tak seznam předložený von der Leyenové kompletní. Čas přitom neúprosně běží. Už v září čeká sedmadvacet kandidátů slyšení v Evropském parlamentu, který pak Komisi jako celek schválí na zasedání 22. října. Zatím však nejsou známá nejen všechna jména, ale ani rezorty, která budoucím komisařům připadnou.

Boj to bude veliký. Největší šanci na dobré posty mají hlavně ti, kteří v Komisi už dříve působili. Kromě Jourové jsou mezi „navrátilci“ i Frans Timmermans a Margrethe Vestagerová, kteří byli ještě před nominací von der Leyenové v úzkém kruhu možných kandidátů na post šéfa Evropské komise. Mezi další známá jména patří i Slovák Maroš Šefčovič, stávající komisař pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis z Lotyšska, komisařka pro digitální ekonomiku Marija Gabrielová nebo Rakušan Johannes Hahn, kterému by nově mohla připadnout migrace – portfolio, na které se bude upínat značná část evropské pozornosti.

V době, kdy je Evropa v důsledku migrační krize hluboce rozdělená, jde o ožehavý rezort, pro něhož bude zapotřebí notná dávka diplomacie. Ve prospěch Hahna však hovoří jeho bohaté zkušenosti. Před nástupem do Junckerova týmu totiž působil také v druhé Komisi Portugalce José Manuela Barrosa, a to jako eurokomisař pro regionální politiku. Do karet mu navíc hraje i to, že pochází z Rakouska – země, která je ideálním spojovacím mostem mezi Itálií a státy V4, jejichž postoj k přerozdělování běženců se od základů liší.

„Je pravda, že obsazení tohoto portfolia rakouským eurokomisařem by byla příležitost, jak naslouchat všem stranám, které mají často protichůdné názory. A zkušenosti, jako má on, se určitě počítají – kandidátů se třetím mandátem tu příliš nebude,“ komentoval možnou Hahnovu nominaci pro INFO.CZ odborník na EU z Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál.

O tom, jakým způsobem von der Leyenová nakonec rozhodí jednotlivá portfolia, zřejmě rozhodnou příští hodiny a dny, kdy designovanou šéfku Komise čekají schůzky s jednotlivými kandidáty. Sestavit skládačku tak, aby vyhovovala všem, pro ni ale nebude snadné – naslouchat musí i jednotlivým politickým stranám a uskupením, které budou o jejím složení Komise nakonec hlasovat.

Von der Leyenová si navíc dala za úkol sestavit genderově vyvážený tým, požádala proto členské země, aby každá z nich přišla se dvěma možnými kandidáty – mužem a ženou. To však splnilo jen Portugalsko a Rumunsko. Prozatímní seznam obsahuje „jen“ 11 ženských jmen, některé kandidátky tak mohou von der Leyenové chybět.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud