Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Týrání a krutá smrt. Dobytek se z EU vyváží v otřesných podmínkách, unijní zákony jsou na to krátké

Týrání a krutá smrt. Dobytek se z EU vyváží v otřesných podmínkách, unijní zákony jsou na to krátké

Týrání, převoz v otřesných podmínkách a porážky odporující všem pravidlům – tím vším si podle závěrů speciálního vyšetřování organizace Animals International projdou zvířata, která jsou vyvážena z Evropské unie. Tajně pořízená videa ukazují, že se krávy a ovce vozí do Turecka a zemí Blízkého východu v přeplněných kotcích a koupou se doslova ve vlastních výkalech. O dodržování unijních předpisů nemůže být v řadě případů ani řeč.

Podle evropské legislativy by měl dopravce doložit, že dokáže zajistit vyhovující transport zvířat. Aktivisté ale upozorňují na to, že se to v praxi jednak nedodržuje a zadruhé že právo nikdo důsledně nevymáhá. O zjištěních informoval britský Guardian.

Aktivisté pracovali v utajení v Chorvatsku a šesti zemích Blízkého východu a sledovali osud zvířat od odjezdu z EU až po cílovou destinaci. Zjistili, že žádná ze sledovaných zemí nepostupuje podle zákonů. Zvířata často čeká drastická cesta a na jejím konci ještě krutější smrt. Řezníci do nich kopou nebo se je snaží zabít rovnou na ulicích. Zvířata na poslední okamžiky čekají v permanentním stresu.

Evropské zákony přitom jasně požadují, aby se dodržovaly standardy v péči o živý dobytek ve všech zemích cesty včetně těch mimo EU. Podle nařízení se musí dbát na to, aby nedocházelo k násilí na zvířatech a nevyvolával se v nich přehnaný strach.

Na záběrech, které aktivisté pořídili, je vidět, jak lidé zajišťující přepravu do zvířat kopou, když je nakládají na lodě. Ovce dostávají elektrické šoky do konečníku, krávy ve snaze vyjít strmou rampu padají přes sebe. V přístavu v Turecku aktivisté natočili záběry zvířat pokrytých výkaly.

Pokud legislativa alespoň teoreticky upravuje podmínky na cestě do cílové země, to, co se se zvířaty děje potom, už nikdo nehlídá ani „na papíře“. Záběry odhalují nelidské porážky dobytka na přeplněných trzích v zemích na východ od EU.

Export živých zvířat z unie během posledních dvou let rapidně vzrostl. Honba za zisky dopravce vede k porušování zmíněných zákonů. Podle organizací na ochranu zvířat by mělo dojít k reformě. Aktivisté žádají, aby Brusel bral jejich odhalení vážně a dodržování legislativy důsledně hlídal. Komise oponuje, že podmínky se už v posledních letech výrazně zlepšily, a dodává, že nemá moc možností, jak právo vymáhat i mimo EU. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1