Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Týrání, vydírání, odpírání vody i jídla": Skupina migrantů žaluje italské úřady, tvrdí, že je mučily

„Týrání, vydírání, odpírání vody i jídla": Skupina migrantů žaluje italské úřady, tvrdí, že je mučily

Skupina 38 afrických migrantů podala žalobu na italské orgány u státního zástupce v jihofrancouzském městě Pau. Třicet sedm Súdánců a Eritrejec tvrdí, že byli po příchodu do Itálie vystaveni bití a dalším formám špatného zacházení. Jejich právní zástupkyně se domnívá, že Italové porušili mezinárodní úmluvy, napsala dnes agentura AFP.

Do Evropy se téměř všichni žalobci dostali po moři z Libye. Italským orgánům pak odmítli dát otisky prstů, což od země EU, do níž migranti vstoupí jako první, vyžadují evropská pravidla stanovená v rámci takzvaného dublinského systému.

Po tomto odmítnutí byli migranti týráni, biti, často nahodile zadržováni, stali se oběťmi vydírání a byla jim odepírána voda a strava," uvedla právnička Isabelle Casauová. Dva členové skupiny podle ní nesli známky mučení. „U jednoho to byla zlomená ruka a u dalšího rozdrcená varlata," dodala.

V polovině roku 2017 Afričané z italských táborů utekli do Francie, kde také chtějí zůstat, řekla advokátka. Jejich žaloby míří na „fyzické osoby, které se dopustily mučení, krutého, nehumánního a ponižujícího zacházení, stejně tak na jejich nadřízené a italské politiky". Podle Casauové je rozsah provinění takový, že o případu může rozhodnout i francouzský soud a verdikt se může opírat jak o francouzský trestní zákoník, tak o Evropskou úmluvu o lidských právech a Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání přijatou Valným shromážděním OSN.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

Itálii dnes během návštěvy v Římě za postup v otázkách migrační krize naopak chválil francouzský premiér Emmanuel Macron. "Itálie odvedla v roce 2017 velký kus práce (...) a dokázala stabilizovat krajně kritickou situaci," řekl Macron na adresu výrazného meziročního snížení počtu příchodů na Apeninský poloostrov, jehož Itálie dosáhla prostřednictvím kontroverzních dohod s Libyí.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1