Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

U břehů Libye zachránili 123 lidí z potopeného člunu, 7 dalších zřejmě nepřežilo

U břehů Libye zachránili 123 lidí z potopeného člunu, 7 dalších zřejmě nepřežilo

Plavidlo libyjského námořnictva dnes zachránilo 123 lidí z potopeného člunu. Nehodu, která se stala v libyjských vodách, ale nejméně sedm lidí nepřežilo. Byly mezi nimi dvě děti, informovala libyjská pobřežní stráž. Tento případ posouvá bilanci úmrtí nebo pohřešovaných uprchlíků v blízkosti Libye od pátku na 180 lidí, uvedla agentura AFP. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dnes upřesnila bilanci a oznámila, že letos se ve Středozemním moři na migrační trase utopilo 1405 lidí, v pondělí hovořila o 1000 osobách.

Kapitán lodi libyjského námořnictva sdělil, že jeho plavidlo pomohlo z moře 123 lidem, kteří ztroskotali. Těla pěti lidí, kteří byli po smrti, když pomoc dorazila, se nepodařilo vytáhnout. Na člunu byly nalezeny dvě mrtvé děti.

Zachránění byli dopraveni do Tripolisu, kde mají být umístěni do vazebního střediska.

Minulý týden v pátek byla z moře vytažena těla tří mrtvých dětí, zhruba 100 lidí ze člunu, na němž byli, se pohřešuje. Od neděle je zároveň pohřešováno 63 lidí z lodě, která se potopila u pobřeží západní Libye, uvedla AFP.

Mezinárodní organizace pro migraci dnes v nové bilanci uvedla, že od začátku roku přišlo ve Středozemním moři o život při pokusu dostat se z Afriky do Evropy 1405 lidí. V pondělí přitom úřad uváděl, že se za první pololetí utopilo přes 1000 lidí. Dnes IOM informoval, že skutečný počet je zřejmě o 40 procent vyšší, než se původně myslelo. Přesto je to stále méně než za totéž období loni, když se v prvním půlroce utopilo 2268 lidí.

Julia Blacková z analytického střediska IOM vyšší počet mrtvých vysvětlila tím, že nejde o nové tragédie, ale o započítání případů, kde byli lidé registrováni jako pohřešovaní a jejichž úmrtí bylo potvrzeno až dodatečně. Jen 19. a 20. června zahynulo při třech nehodách 215 lidí. Nový údaj zahrnuje také 218 lidí utonulých od pátku.

IOM dnes také konstatovala, že počet lidí, kteří dorazili do Evropy různými trasami přes Středozemní moře, letos významně klesl. Do 1. července to bylo 45.808 lidí, zatímco loni více než dvojnásobek, respektive 100.923. Největší rozdíl pocítila Itálie, kam dorazilo 16.585 lidí. To je o 80 procent méně než za totéž období loni. Opačný trend ale zažívá Řecko a Španělsko, v prvním případě se počet příchozích zvýšil o 50 procent na 13.507 lidí, ve druhém o téměř 140 procent na 15.426 lidí.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1