Ukrajina ve válečném stavu od středy na 30 dní? Porošenkův výnos čeká na souhlas parlamentu | info.cz

Články odjinud

Ukrajina ve válečném stavu od středy na 30 dní? Porošenkův výnos čeká na souhlas parlamentu

Ukrajinský prezident Petro Porošenko dnes podepsal výnos, který v zemi zavádí válečný stav. O jeho uvedení v platnost budou odpoledne či večer jednat ukrajinští poslanci na mimořádném zasedání. S odvoláním na oznámení prezidentského úřadu o tom informovala ukrajinská média. Podle návrhu by válečný stav měl platit od středy po dobu třiceti dnů.

Kyjev tak reaguje na nedělní incident v Kerčském průlivu, kde ruské úřady zadržely tři lodě ukrajinského vojenského námořnictva a 24 námořníků. Mají být postaveni před soud a „náležitě potrestáni“, napsala agentura TASS. Před soud by údajně měli předstoupit už v úterý.

Text výnosu o vyhlášení válečného stavu v noci na dnešek schválila ukrajinská bezpečnostní rada, která navrhla vyhlásit válečný stav okamžitě s dvouměsíční, tedy ze zákona maximální, platností. Prezident dnes ale prohlásil že navrhuje na celém území státu vyhlásit válečný stav s platností od středečního rána, a to jen po dobu třiceti dnů.

Porošenko zároveň zdůraznil, že navrhovaný krok neovlivní termín konání prezidentských voleb naplánovaných na konec března příštího roku. Ukrajinská opozice prezidenta podezírá, že dramatickým opatřením hodlá datum voleb posunout, protože průzkumy veřejného mínění mu nedávají příliš šancí na vítězství. Stejný argument opakovaně používá i Moskva.

Porošenko podle agentury Unian délku navrhovaného válečného stavu zkrátil právě proto, aby nekolidoval se začátkem volební kampaně.

Prezident ve zdůvodnění svého postupu uvedl, že po agresivních akcích Ruska v Kerčském průlivu nelze vyloučit ani další, možná i pozemní útoky proti ukrajinské svrchovanosti. Vyhlášení válečného stavu nicméně podle Porošenka neznamená vyhlášení války. „Vůbec to neznamená, že by Ukrajina zahájila jakékoli útočné akce. S nikým se nechystáme válčit. Válečný stav se vyhlašuje výhradně kvůli obraně,“ citovala hlavu státu Ukrajinska pravda.

„Válečný stav neznamená, že bychom odmítali politické a diplomatické cesty k osvobození ukrajinských území,“ řekl prezident a dodal, že zavedení válečného stavu nebude omezovat ústavní práva a svobody občanů.

Podle Porošenkova dekretu má generální štáb ukrajinské armády zorganizovat protivzdušnou obranu klíčových vládních objektů a připravit částečnou mobilizaci. V nezbytném počtu mají být k „výcvikovým shromážděním“ povolány armádní zálohy. Tajná policie SBU má posílit kontrarozvědnou činnost a pohraničníci mají zvýšit ochranu administrativní hranice mezi Ukrajinou a okupovaným Krymem. Jeden článek Porošenkova dekretu podléhá utajení.

Rusko před incidentem zpřísnilo kontrolu provozu v Kerčském průlivu s odůvodněním, že krymští Tataři a ukrajinští nacionalisté připravují teroristické útoky proti Krymskému mostu, kterým Moskva spojila okupovaný poloostrov s ruským územím. Podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova „oficiální ukrajinské osobnosti nejednou slibovaly zahájit přípravy k pumovému útoku proti Krymskému mostu“.

Evropská unie vyzvala Rusko, aby se v Azovském moři zdrželo dalších provokací a propustilo zadržovaná ukrajinská plavidla i námořníky. Podle mluvčí unijní diplomacie Maji Kocijančičové je v současné situaci zásadní, aby všechny strany prokázaly co největší zdrženlivost. Podobně se vyjádřili i zástupci Severoatlantické aliance.

„Nedělní incident vyvolává vážné otázky, především ohledně použití vojenské síly ze strany Ruska, pro něž podle dosud známých skutečností nebyl žádný důvod,“ řekl mluvčí německé vlády Steffen Seibert. „Nic nenaznačuje, že použití síly ze strany Ruska bylo oprávněné,“ napsalo francouzské ministerstvo zahraničí. Reakce Polska, které sousedí s Ruskem i Ukrajinou, byla ještě ostřejší. Podle Varšavy by Západ měl zvážit další ekonomické sankce proti Rusku.

Vývoj v Kerčském průlivu se znepokojením sleduje i Česká republika, která by dala přednost společné evropské reakci, řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček. Česko by se podle něj připojilo k případným sankcím, pokud by se je EU rozhodla uvalit. „Pro nás je důležité, aby obě strany deeskalovaly situaci a upustily od porušování mezinárodního práva,“ podotkl Petříček.

Z porušování mezinárodního práva se vzájemně obviňují obě strany. „Okupanti (Rusové) odmítají zajistit právo svobodné plavby, zaručené mezinárodními dohodami,“ zdůrazňují Ukrajinci. „Porušili klíčová ustanovení mezinárodního práva, nejen mořského (...), které vyžadují od všech států, aby respektovaly svrchovanost druhého státu,“ prohlásil dnes na ukrajinskou adresu ruský ministr Lavrov.

Jablkem sváru se jeví situace v Kerčském průlivu, přes který Rusko postavilo most vedoucí na anektovaný Krym. Jeho připojení k Rusku ovšem Ukrajina, ani většina zemí světa neuznává. Evropská unie už v neděli upozornila, že mezinárodní námořní právo zavazuje Ruskou federaci okamžitě otevřít Kerčský průliv pro lodní dopravu a udržovat jej otevřený.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud